Salman Rushdie napaden na pódiu! Útočník bodl autora Satanských veršů i do krku

Spisovatel Salman Rushdie se chystal promluvit ve vzdělávacím centru v městečku Chautauqua na západě státu New York. Sotva ho uvedli na pódium, vnikl k němu muž a začal ho bít nebo bodat, popsal reportér agentury AP sedící v publiku. Odhadl to na 10-15 ran.

Podle jiného svědka se Rushdie snažil utéct do zákulisí, chvíli s ním pak útočník zápasil a shodil ho na zem, než se na něj vrhli lidé z hlediště. „Další lidi křičeli, že ho bodá,“ popsal svědek pro New York Post. 

„Napřed jsme mysleli, že to snad jsou nějaké kejkle, aby ukázali, že je kolem toho spisovatele pořád spousta kontroverzí,“ řekla agentuře AP Kathleen Jonesová. „Do pár vteřin bylo zjevné, že to tak není.“

Rána do krku

„Spousta krve,“ tweetoval kdosi s přezdívkou SarcasmoDeMiami. Útočníka do dvaceti vteřin zpacifikovala ostraha či pořadatelé, další rychle spisovateli začali pomáhat. Mj. mu zvedli nohy, aby mu do hrudi teklo víc krve.

Podle fotografií a příspěvků na twitteru asi po hodině Rushdieho odvezli na nosítkách k sanitce. Policie pak uvedla, že Rushdie zřejmě utrpěl bodnou ránu do krku.

„Vážné, ale lze se z nich zotavit,“ popsal později rány dr. Martin Haskell, který přispěchal na pomoc. Potom spisovatele vrtulník převezl do místní nemocnice. „Dostává se mu veškeré potřebné péče,“ uvedla newyorská guvenérka Kathy Hochulová. Rushdieho literární agent později potvrdil, že je na operačním sále, ale bez dalších podrobností. 

Královna dánské krimi v Podcastu: Blædel má dyslexii, přesto je nejoblíbenější spisovatelkou

Guvernérka Hochulová popsala městečko Chautauqua jako „velmi klidnou venkovskou komunitu“ a „ideální“ místo pro vystoupení významných osobností, jako je Rushdie.

Většina šokovaného publika byla evakuována. Svědek útoku řekl BBC, že návštěvníci diskuze se z událostí „stále vzpamatovávají“. „Bylo to naprosto strašné,“ popsal Carl Levan.

Kaluž krve

Útočníka zatím odvezli policisté. Sál, kam přišlo asi 2500 lidí, byl rychle evakuován. Menší zranění hlavy podle policie utrpěl i moderátor akce, další spisovatel věnující se perzekvovaným kolegům.

Lékařka Rita Landmanová, která byla také v době útoku na místě, deníku The New York Times (NYT) řekla, že pomáhala Rushdieho po pobodání ošetřit. Podle doktorky utrpěl několik bodných ran, včetně jedné na pravé straně krku. Dodala, že pod jeho tělem se na pódiu vytvořila kaluž krve.

Šok z útoku a zděšený Johnson

Lídr senátorů americké Demokratické strany Chuck Schumer útok odsoudil jako „šokující a otřesný“. „Je to útok na svobodu slova a myšlení, což jsou dvě základní hodnoty naší země a instituce Chautauqua,“ napsal na twitteru. Rushdiemu popřál rychlé uzdravení.  

Britský premiér Boris Johnson uvedl, že je zděšen útokem na Rushdieho a vzkázal, že je v myšlenkách s jeho blízkými a doufá, že autor bude v pořádku.

„Jsem šokován hrůzným útokem na Salmana Rushdieho. Modlím se za jeho uzdravení, zatímco čekáme na další zprávy. Musíme se postavit za svobodu projevu,“ napsal na twitteru český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Fatva a odměna za Rushdieho hlavu

Rushdiemu změnily život Satanské verše, vydané v roce 1988. Kritika mu vyčítala, že v nich urážel korán a proroka Mohameda. Mozí muslimové knihu považují za rouhání. 

Nad Rushdiem vynesl ve své fatvě rozsudek smrti někdejší íránský duchovní vůdce ájatolláh Chomejní. Přestože se íránská vláda od tohoto postoje distancovala, fatva je podle konzervativního výkladu stále platná.

Za jeho zabití byla ultrakonzervativní, polooficiální íránskou nadací vypsána odměna v přepočtu přes 78 milionů Kč.

Rushdie se kvůli fatvě musel v minulosti nesčetněkrát stěhovat z jednoho přísně tajného místa střeženého britskou vládou na druhé. Jeho překladatel do japonštiny byl zavražděn, italský překladatel a norský vydavatel byli zraněni. 

Po devíti letech se Rushdie skrývat přestal. Situaci kolem fatvy a skrývání popsal v knize Joseph Anton: Vzpomínky (2012), nazvané po jeho pseudonymu z dob utajení.

„Do Chautauqua Institution se Rushdie vrací ke speciální sérii přednášek na téma Spojené státy coby azyl pro spisovatele a další umělce v exilu a jako domov pro svobodu kreativního vyjádření,“ popisuje program kulturního centra Chautauqua Institution.

„Nenapadá nás žádný srovnatelný případ veřejného násilného útoku na spisovatele na americké půdě,“ reagovala šéfka organizace PEN America Suzanne Nosselová - tuto funkci dřív zastával právě on. „Salman Rushdie se v průběhu dekád stával za svá slova terčem opakovaně, ale nikdy necouvl, nepolevil.“

Podporoval ho i Havel

Západní státy kvůli fatvě přerušily diplomatické styky s Íránem, v muslimských městech se konaly demonstrace podobné těm, které o téměř 20 let později protestovaly proti karikaturám proroka Mohameda zveřejněným dánským tiskem. Při nepokojích v indické Bombaji zahynulo 12 lidí.

Rushdieho romány dostaly řadu literárních ocenění, například za Děti půlnoci získal v roce 2008 prestižní Man Bookerovu cenu. V memoárech Joseph Anton: Vzpomínky Rushdie vzpomíná i na Václava Havla, který jej podporoval od raných 90. let, několikrát se setkali. Do češtiny byla přeložena většina jeho děl, včetně kontroverzních Satanských veršů.

Život Salmana Rushdieho přepsaly jeho Satanské verše

• Rushdie se narodil 19. června 1947 v Bombaji jako syn liberálního muslimského obchodníka.
• Když se rodina začátkem 60. let přestěhovala do Pákistánu, začal Rushdie ve 14 letech studovat v anglickém Rugby. Získal tradiční britské vzdělání a s angličtinou se sblížil natolik, že jí dal přednost před mateřskou urdštinou, když zahájil vlastní literární tvorbu.
• Na Cambridgeské univerzitě vystudoval historii a začal pracovat jako novinář, divadelní herec či reklamní textař. Od poloviny 70. let, kdy vyšel jeho první román Grimus, se úspěšně živí psaním.
• V červnu 2007 ho britská královna Alžběta II. povýšila do šlechtického stavu, což vyvolalo v islámských zemích novou vlnu protestů.
• Satanské verše v létě 1988 v Londýně vyšly zpočátku téměř bez povšimnutí, až po pár měsících byla kniha kvůli výhradám muslimů stažena z pultů v Indii. Kritika z muslimských kruhů Rushdiemu vyčítala urážení koránu a proroka Mohameda.
• Hrdinu knihy autor nazývá Mahoundem, jak kdysi hanlivě zvali anglosasští duchovní proroka islámu. I další alegorie zraňovaly i muslimy ve víře vlažné: Mahound navštěvuje veřejný dům „stan u Černého kamene“ (evokuje svatyni Kaba v Mekce), prostitutky se dokonce jmenují stejně jako manželky proroka a nejoblíbenější z nich je popsána nahá.
• Teprve v únoru 1989 si Satanských veršů všimly oficiální kruhy v Íránu. Sice už předtím se i tam objevila kritika knihy, teprve později rozpoutaná kampaň ale přivedla do ulic davy, jejichž nadšení z revoluce ochabovalo. Rushdie své dílo nejprve bránil, poté se kál, že nechtěl věřící urazit.
• Teprve v roce 1998 se tehdejšímu britskému ministru zahraničí Robinu Cookovi podařilo přimět íránského kolegu, aby slíbil zrušení fatvy. Přesto ji část fundamentalistů nadále považuje za platnou - odvolat ji mohl jen Chomejní, který mezitím zemřel. V únoru 2003 navíc íránští konzervativní duchovní platnost klatby potvrdili.