Co se stalo, že požár zachvátil tak ohromnou plochu?
Nejdřív musím upozornit, že my jako správa parku neurčujeme, co a jak se bude hasit. To je v kompetenci hasičů. Ale když začalo hořet, byl jsem na místě celý den. Aktivně se hasilo a vypadalo to, že hasiči mají požár pod kontrolou. Pak začalo silně foukat a vítr roznesl žhavé uhlíky ze středu požáru na další místa, přešel do korun zelených stromů a odtud dál. Věřím tomu, že kdyby nezačalo tolik foukat, oheň by zůstal v lokalitě Malinový důl. Těžko říct, jestli jsme my nebo hasiči měli udělat něco jinak, na závěry je ještě brzy.
V jakém stavu je území zasažené požárem teď? Hrabanka, která se tam tvořila desítky let, odhořela. Jaká bude obnova lesa?
Po zkušenostech z minulých požárů bude obnova poměrně rychlá. Už teď na některých místech obráží zelená tráva z trsů, které zůstaly. Samozřejmě budou plochy, kde regenerace bude trvat delší dobu. Na spálených plochách začne velmi brzy prorůstat bylinná vegetace a začnou růst břízy, osiky. Bude to hodně dynamické a každé místo se může chovat trochu jinak i s ohledem na členitost území.
Necháte obnovu na přírodě, nebo jí trochu pomůžete?
Myslím, že to bude kombinace obojího. Na území parku jsou velké plochy, které jsou buď nepřístupné nebo velmi obtížně. Abychom tam vysazovali nějaké stromky, je naprosto nereálné. A pak jsou velké plochy, které jsou kompletně vyhořelé a do toho sázet stromky je hloupost. Musíme je nechat nejdříve zarůst bylinnou vegetací, pak ‚pionýrskými‘ dřevinami, které udělají vhodné mikroklima. Vytvoří se vlhké prostředí a stín, změní se kyselost půdy. Pak začnou nalétávat další generace dřevin, jako například duby nebo buky, které samozřejmě v tom příznivějším mikroklimatu budou líp prosperovat, než kdybychom je my teď na spáleniště vysázeli. Na jižně exponované stráni může být za slunečného počasí teplota až 50 stupňů, tam vysazené stromy nemají šanci na přežití.
Park byl časovaná bomba, štve lidi, které těsně minul oheň. Viní „zelený Tálibán“ |
Než na spálená místa pustíte turisty, musíte je prohlédnout a zkontrolovat třeba skály. Máte dostatek odborníků do terénu, například geologů?
Něco budeme zajišťovat našimi pracovníky, ale třeba na kontrolu skal máme domluveno s Českou geologickou službou, že nám poskytne geology, kteří stezky projdou. Samozřejmě se to bude týkat pouze turistických stezek, na volný terén kapacity nemáme. Jako první přijdou na řadu stezky v soutěskách a cesta na Pravčickou bránu. Až je prohlédnou geologové, odborná firma zasanuje problematické skály, nastoupí těžaři, kteří začnou odstraňovat nestabilní a požárem poškozené stromy, které by mohly spadnout na stezku.
Je naděje, že se turisté do postižených částí parku vrátí letos?
Těžko říct. Zatím nemáme všechny lokality předány, nevíme, v jakém stavu je cesta na Pravčickou bránu ani, jaký je stav cest na dalších místech.
Podle podmínek profesionálních hasičů musíte na předaných místech zajistit nepřetržitou kontrolu dobrovolnými hlídkami hasičů. Daří se vám je zajistit?
Na nejbližší dny máme dohled zajištěný, ale stále se to vyvíjí. Museli jsme najmout člověka, který obvolává jednotky po celé zemi a zjišťuje, jak kdo může. Speciální požadavky jsou totiž i na techniku, kterou dobrovolní hasiči musejí mít. Navíc někteří tady můžou být třeba jenom pár dní, mají svoje povolání, berou si dovolenou. Profesionální hasiči na to mají tým, my jsme laici a řešíme to vlastně na koleně. Je to pro nás opravdu složité a náročné.
Z čeho je zaplatíte? Předpokládám, že zadarmo to nikdo nedělá.
Požádali jsme ministerstvo životního prostředí o navýšení finančních prostředků, pomoc nám přislíbily i ostatní národní parky v republice. Když budeme potřebovat, že se vzdají státního příspěvku, který od ministerstva dostávají.
Jak dlouho budou jednotky hlídkovat?
Zatím do konce srpna, ale záleží na situaci na požářišti. Kdyby vydatněji zapršelo, hodně nám to pomůže. Některé úseky jsou už teď bez problémů, na těch dalších teprve uvidíme. Třeba budeme moci bezproblémové sektory opustit a přesunout se tam, kde bude ještě dohled třeba. Ale tyto věci musíme dělat vždy po dohodě s profesionálními hasiči.
Máte už odhady finančních škod?
Ne, do požářiště jsme se zatím pořádně nedostali. Strážci pomáhají dobrovolným hasičům v terénu, na sčítání škod teprve dojde.
Jaký bude mít požár vliv na turistiku v celé oblasti, nejen v soutěskách a v okolí Pravčické brány?
Myslím, že se v první fázi rozmůže požárová turistika, kdy se přijedou davy lidí podívat, jak to na spáleništi vypadá. Nedokážu odhadnout, jestli z toho bude mít region nějaký prospěch. Je možné, že z dlouhodobějšího hlediska budou přijíždět návštěvníci, které zajímá, jak se příroda po požáru obnovuje a budou moci srovnávat, jak to vypadá teď po požáru a třeba za dva roky.
PŘEHLEDNĚ: Kam můžete a nemůžete v Českém Švýcarsku po zdolání požáru |
Od lidí i z obcí zaznívá kritika na stav lesů zasažených kůrovcem. Že jste neměli nechávat dřevo ležet v lese. Je kritika oprávněná?
My se musíme řídit platnými předpisy ministerstva životního prostředí pro národní parky. Pokud je zadání ministerstva, že v bezzásahových zónách máme nechávat mrtvé dřevo, nemůžeme sami předpisy měnit. Po požáru to může být téma k diskusi a případným změnám. Rozumím tomu, že lidé v okolních obcích jsou vyděšení, emoce jsou veliké a hledá se rychle nějaké řešení. Děláme už teď nějaká opatření v lesích tak, aby se lidé v okolí požáru cítili bezpečněji. Některé porosty proto odtěžujeme, ale je to preventivní opatření. Co dál s napadenými lesy, musí opravdu rozhodnout odborníci.
Jste připraven vy, jako ředitel národního parku, přijmout odpovědnost za způsobené škody na majetku, na zdraví zasahujících hasičů, na infrastruktuře?
To je na rozhodnutí paní ministryně Hubáčkové (životní prostředí - pozn.). Pokud se rozhodne, že ta odpovědnost byla na mně, má možnost mě odvolat. Počítám se vším.
8. srpna 2022 |
