John Galsworthy: Vyděrač. Příběh ze starého Londýna o touze pomoci, nevěře a vydírání od autora slavné Ságy rodu Forsytů

Práva vystudoval i on sám, ale poté co se na svých cestách seznámil se spisovatelem Josephem Conradem, rozhodl se pro kariéru spisovatele. Mohl si ji dopřát díky dědictví po otci, které ho finančně dostatečně jistilo.

Do literatury vstoupil v roce 1897 povídkovým souborem Ze čtyř stran světa, po němž následovaly dva neúspěšné romány.

A bylo by to ještě horší, kdyby jeho svědomí nebylo čisté. Ale je skutečně tak čisté? Byl by vážil cestu do květinářčina bytu ne jednou, dokonce třikrát, kdyby nebyla tak půvabná? Kdyby nebyly její tmavohnědé oči tak hezké? Jeho upřímná odpověď zněla ne.
John Galsworthy: Vyděrač

Teprve satirický román Ostrov pokrytců (1904) se líbil kritice i čtenářům. První čtyři knihy vydal pod pseudonymem John Sinjohn. Poté začal vydávat svá nejznámější díla, která vytvořila jeho nejslavnější dílo, velkolepou Ságu rodu Forsytů.

Rozsáhlá kronika, ličící osudy tří generací anglického patricijského rodu od roku 1886 až do počátku dvacátých let 20. století, vznikala téměř šestnáct let a kompletně byla poprvé vydána v roce 1922. Celé dílo se skládá ze tří románů a dvou povídek, tzv. meziher. Podle slavné Ságy vznikly postupně i dva britské seriály. Do češtiny dílo přeložil Zdeněk Urbánek.

Po první světové válce se Galsworthy stal jedním z nejuznávanějších anglických spisovatelů. V roce 1921 spoluzakládal PEN klub a stal se jeho prvním předsedou. Za své dílo získal v roce 1932 Nobelovu cenu za literaturu. Ocenění už si ale kvůli nemoci nemohl osobně převzít. Zemřel na rakovinu mozku v lednu 1933.