Soutěž Fryderyka Chopina v Mariánských Lázních: Skvělé výkony v domácké atmosféře

V průběhu let se podoba soutěže různě proměňovala, ale základní myšlenka, tedy představovat pouze díla Fryderyka Chopina, zůstala stejná (přestože proběhly návrhy zapojit do repertoáru i další romantiky, aby se soutěž otevřela většímu počtu uchazečů, jak sdělil předseda poroty profesor Ivan Klánský). Letos byla soutěž rozčleněna do dvou kategorií: První kategorie (do 19 let) byla jednokolová a druhá (do 30 let) tříkolová. Zatímco mladším účastníkům tedy stačilo připravit libovolný repertoár z děl F. Chopina v délce 20 až 25 minut, starší se museli v prvním kole prokázat jednou z vybraných etud, jedním nokturnem a jednou baladou (popřípadě Barkarolou Fis dur, která byla mezi účastníky obzvlášť v oblibě), v druhém kole měli zvolit libovolný chopinovský repertoár (v délce 30 až 35 minut) a pokud dospěli až do třetího kola, čekal je Klavírní koncert e moll, nebo f moll spolu se Západočeským symfonickým orchestrem.

Zajímavostí této soutěže je její veřejné bodování. Po vyhlášení výsledků každé kategorie najdou účastníci i posluchači na dveřích Městského divadla velkou tabulku hodnocení jednotlivými porotci, takže se dá odvodit, kdy vedla porota velké pře a kdy se naopak jednomyslně shodla.

V první kategorii, která proběhla 10. srpna 2022 dopoledne, se představilo celkem pět účastníků v rozmezí 16–18 let. Oblíbeným repertoárovým kusem bylo Scherzo h moll op. 20, které se často stalo z technického hlediska vrcholem programu. Nechyběly ani etudy, balady, nokturna, Berceuse op. 57, mazurky, zřídka se objevila i preludia. Jednalo se (přirozeně) spíše o méně náročný program z chopinovského repertoáru, i když i zde se objevila vice či méně technicky zvládnutá čísla. Porota nakonec udělila dvě první ceny, a to Eleně Jarešové z bratislavské konzervatoře, která jistě ohromila svým perfektně zvládnutým technicky náročným repertoárem, a Anežce Konečné z olomoucké konzervatoře s přímo na míru vystavěným programem, který sice nebyl z nejtěžších, ale dokázal odhalit její silné stránky („perličková“ technika, muzikalita). O druhé místo se pak podělili Klára Skalková z Pražské konzervatoře a Erik Šamko ze ZUŠ Neštěmice a Chomutov. Tedy klobouk dolů před žákem ZUŠ, který dokáže držet krok s konzervatoristy, a navíc prokázat takovou míru muzikality, jako málokterý vrstevník! Diplom za účast pak patřil Antoniu Hallovi z Německa, jehož repertoár byl bohužel nadstaven jeho současným technickým možnostem.

Zatímco první kategorii ovládli téměř výhradně Češi, druhá kategorie zůstala bez domovské účasti. I zde se sešlo pouze pět soutěžících. Profesor Klánský vysvětlil možný důvod malého počtu přihlášených: „Kvůli covidu jsme museli vynechat jeden ročník, tak pravděpodobně došlo ke ztrátě povědomí o naší soutěži. I tak se tu však letos najdou talenti, není to vždy jen o kvantitě. Podobný efekt můžeme vidět i mezi studenty – okruh lidí, kteří umí dobře hrát, je desetinásobně vyšší, než před 50 či 60 lety, ale lidí, kteří mají opravdu co říct a budou jezdit po světě, je plus mínus pořád stejně, akorát dřív to byl jeden z deseti, teď je to jeden ze sta.“

Druhá kategorie byla rozprostřena do tří dnů, každý den jedno kolo. Hned zpočátku se však soutěžícím z Ukrajiny, Turecka, Polska a Japonska příliš nedařilo. Všichni zúčastnění ve svých precizně nacvičených skladbách značně chybovali a nejednalo se pouze o náhodné překlepy, ale bohužel i o krátké výpadky přerušující hudební tok. Proto mě zajímalo, jak porota (která se letos kromě profesora Ivana Klánského skládá z Martina Kasíkova, Heleny Suchárové-Weiser a Marcela Štefka) přistupuje k hodnocení chyb: „Chyby se samozřejmě hodnotí, ale je třeba se zmínit, že chyba není jenom překlep nebo výpadek, ale také špatný úhoz, kdy klavíristovi klavír nezní, nebo chybná, popřípadě žádná dynamika. Ale hlavní kritérium posuzování je to, jestli je soutěžící schopný tou, nebo jakoukoliv jinou skladbou, posluchači něco předat, jestli to například není jenom strojově naučené.“ A tak se stalo, že dala porota všem pěti soutěžícím druhou šanci a všechny je poslala do druhého kola, ve kterém už téměř všichni udrželi nervy v klidu a chybování se stalo spíše výjimkou.

Posluchač pak jistě ocenil i různorodost repertoáru, která se ve druhém kole sešla. Soutěžící zvolili dost odlišné dramaturgické strategie, a tak bylo opravdu co poslouchat. Zazněly tradičně balady, scherza a mazurky, dvakrát dokonce Fantasie f moll. Možná jediným překvapením bylo malé zastoupení sonát. Slyšeli jsme pouze jednu Sonátu b moll, a to v podání devětadvacetiletého Bohdana Kovala (Akademie umění Banská Bystrica), který se spolu s Lal Karaalioglu a Tsuzumi Namikawou (obě z Hochschule für Musik, Theater und Medien Hannover) probojoval do závěrečného kola soutěže. Koncert s orchestrem ve čtvrtek 11. srpna 2022 však pouze potvrdil dosavadní pořadí, jak jsme se mohli později dozvědět při odtajnění bodových ohodnocení. Přestože se Bohdan Koval s Lal Karaalioglou v prvním kole přetahovali o zájem poroty, v druhém kole se turecká soutěžící od svého „protivníka“ už jasně bodově vzdálila a až do konce soutěže uhájila druhou příčku. Oba zmínění měli velmi osobitý způsob interpretace, proto mezi porotci přirozeně docházelo k větším bodovým rozptylům. Naopak vítězka tohoto ročníku, Tsuzumi Namikawa, se těšila přízni všech porotců po celou dobu trvání soutěže (když pomineme „výpadkové“ první kolo, kdy byli všichni soutěžící hodnoceni nižšími známkami). Tak uvidíme, jak si povede (spolu s dalším mariánskolázeňským soutěžícím Yevhenii Motorenkem nebo třeba Češkou Marií Šumníkovou) na Chopinově soutěži v Darmstadtu, která se koná v říjnu tohoto roku.

Celou soutěž zakončil koncert vítězů 12. srpna 2022 v Městském divadle v Mariánských Lázních, na kterém se představili laureáti. Završili tak několikadenní soutěžní klání, které se (díky komornosti této akce oproti velkým soutěžím ve Varšavě nebo Darmstadtu) neslo po celou dobu až v domácké atmosféře. Den poté, 13. srpna 2022, pak začal Chopinův festival, takže Mariánské Lázně jistě nebudou trpět nouzí o poslech špičkových klavíristů.

Výsledky:
I. kategorie:
1. místo: Jarešová Elena, (SR) Konečná Anežka (ČR)
2. místo: Erik Šamko (ČR), Klára Skalková (ČR)
3 místo: neuděleno
Diplom za účast: Antonius Hall (Německo)

II. kategorie:
1. místo: Tsuzumi Namikawa (Japonsko)
2. místo: Lal Karaaliogla (Turecko)
3. místo: Bohdan Koval (Ukrajina)