Existují i důkazy, že Jámové byli dokonalí bojovníci, kteří porazili všechny příchozí na své cestě napříč Evropou. Mnozí archeologové ale nesouhlasí a tvrdí, že šíření jejich DNA na celém kontinentu mohlo být podpořeno setkáváním s různými kulturami.

Důkazy o genetických pozůstatcích Jámů byly nalezeny velmi daleko od místa jejich původu. Ten byl určen na Sibiř a do kavkazských zemí, proto objevy jejich kostí jinde v Evropě později vědce velmi zmátly. Odborníci se od té doby snažili přijít na kloub tomu, jak se tento kmen pohyboval napříč kontinentem. Vysocí, svalnatí násilníci se neohroženě na svých koních přehnali přes velké území a nemilosrdně plenili vše, co jim stálo v cestě. Vraždili muže a s cizími ženami plodili své vlastní děti, čímž mnoho dřívějších společností doslova vymýtili z mapy světa. Analýzy DNA a izotopů i pylu ze starých míst potvrdily, že jejich doba byla časem velkého utrpení.

Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Proč jámová kultura?

Lidé jámové kultury dorazili do východní Evropy přibližně před 5000 lety. Jejich zvyky a kultura se odtud rozšířily na východ i západ Evropy, kde rozsévali své geny.

Název měli jámové od specifické metody pohřbívání. Své mrtvé zakopávali v jámových, nikoli společných hrobech, na něž pak navršili dřevěné trámy a nakonec zasypali hlínou. Podobné hroby byly nalezeny na mnoha místech Evropy. Muži udržovali své pohřební tradice, zatímco ženy byly pohřbeny jiným způsobem, protože si je Jámové podmanili, aby rychle rozšířili svoji pokrevní linii.

Ač někteří odborníci tvrdí, že jejich technologie a rituály předcházely jejich skutečné migraci, jiní si myslí, že Jámové využili slabosti zbytku Evropy a až poté začali migrovat a plenit zemi.

Drancování a smrt

Jámové rozsévali smrt. Plenili a vypalovali osady, které zaneřádili nemocemi a černou smrtí. Důkazy byly nalezeny ve Skandinávii i jinde, Evropa byla celkově velmi slabá, zatímco migranti z jámové kultury byli dobře živení, zdraví, vysocí a svalnatí a zkušení jezdci.

„Jámové žili převážně na masných a mléčných výrobcích,“ říká profesor Kristiansen. Neolitické společnosti se snažili Jámy jakkoli zastavit. Jeden z důkazů pochází z archeologického naleziště Eulau v Německu, kde byly nalezeny hroby s velkým množstvím žen a dětí. Izotopová analýza jejich zubů odhalila, že se do oblasti přistěhovali a pravděpodobně šlo o lidi zajaté bojovníky jámové kultury. Většina z nich byla zraněna, což ukazuje, že byli přepadeni a zmasakrováni soupeřícími kmeny, když muži opustili vesnici. Ženy a děti zůstaly opuštěné a bezbranné.

Jinde ve světě ale existují důkazy o tom, že se lidé jámové kultury mísili s jinými kulturami i bez vyvolání konfliktu. Tak se stalo například v případě lidí kultury se zvoncovitými poháry ve španělsku a Portugalsku. Naopak v Anglii pak Jámové zcela vymazali DNA lidí, kteří stavěli Stonehenge.

„Lidé jámové kultury organizovali systematickou genocidu neolitických mužů. Srážka s lidmi jámové kultury přináší důkaz o jejich brutalitě. 40 % všech mužů mělo chromozóm Y spojený s lidmi jámové kultury. Po setkání kultur už se pak rodili jenom lidé jámové kultury,“ tvrdí David Reich z Harvardské lékařské fakulty.

Převážně mužská migrace Jámů zřejmě trvala několik generací a jejich křížení se ženami jiných kultur zanechalo trvalý vliv na genomech žijících Evropanů, kteří jsou dnes zřejmě potomky nejméně tří velkých migrací pravěkých lidí. Jámové (někdy označovaní i jako Jamnajci) však mohli být jako muži atraktivnějšími partnery než evropští zemědělci. Nejen díky tělesné stavbě, ale i proto, že měli koně a ovládali nové technologie. I jejich měděná kladiva jim poskytovala velkou výhodu.

Více informací naleznete i v tomto videu:

Zdroj: Youtube

Zdroje:

techfocus.cz, www.science.org, cs.wikipedia.org