Plzeň - Deset Plzeňanů v dobových autech se dnes vydalo na třídenní \"česko-slovenskou Expedici Osmnáctka 1918 až 1992\". Chtějí připomenout, že se zánikem československé federace v prosinci 1992 skončila také existence tehdejší nejdelší silnice I. třídy s číslem 18, která vedla z Příbrami až do Michalovců. Ve 40tisícovém východoslovenském městě na ně bude čekat starosta a kulturní program na jejich počest. Po cestě se k nim budou přidávat na kratší úseky veteránské vozy. Z expedice, která má také nalákat Slováky na cestu do Čech, by se měla stát každoroční tradice. ČTK to řekl iniciátor František Hykeš z plzeňské zoo.
Fotogalerie
"Silnice číslo 18 měla po druhé světové válce začátek dokonce v Rokycanech, kousek od Plzně, a dále pokračovala do Mirošova a do Brd kolem Padrťských rybníků a do Věšína. Po rozšíření vojenského výcvikového prostoru v roce 1952 už nemohla vést přes Brdy a začínala až v Rožmitále," řekl Hykeš.
Tehdejší spojnice Západu s Východem skončila zánikem federace v roce 1993. V ČR zůstalo podle Hykeše z původní "osmnáctky" torzo desítek kilometrů mezi Rožmitálem a Voticemi. "Pak už byla přečíslovaná na silnice nižšího řádu, protože 'osmnáctka' vlastně kopírovala dálnici. Ale na Slovensku od hranic pokračuje dál dodneška a končí v Michalovcích," uvedl.
Symbolický start 850 kilometrů dlouhé trasy byl v neděli v Tachově, nejzápadnějším okresním městě kraje, jehož zástupci předali zdravici obyvatel a Slováků žijících při západní hranici. "Vztahy se Slováky jsou pořád velice dobré a pořád jich hlavně v západních Čechách žije poměrně dost, i když už je to druhá třetí generace, ale pořád mají kořeny na východním Slovensku," uvedl Hykeš. Michalovce podle něj expedici silně podporují.
"Chceme se potkat a najít nějakou možnost prezentovat region, třeba na výstavách cestovní ruchu. Spousta tamních obyvatel tady sloužila na vojně a rádi by se sem podívali," řekl krajský radní Libor Picka (STAN), který míří do Michalovců po vlastní ose a setká se tam s vedením města, Košického kraje i zástupci rekreační oblasti Zemplínská šírava.
"Vezeme hlavně pozdrav a dobrou náladu. Před 30 lety jsme se rozdělili, ale řada věcí byla dobrých. Slováci a Češi k sobě neoddělitelně patří," řekl Vlastimil Malina ze sboru dobrovolných hasičů a šéf Felicia Coupe Klubu. Uvítal by, kdyby se z akce stala tradice, která by ještě více utužila přátelství. Mezi expedičními auty byly dvě Škody Felicia, nejstarší z roku 1961, Škoda 105 Roadster a Škoda Favorit z roku 1990, což byl podle Maliny vynikající vůz designem i konstrukční a pořád jich jezdí dost. Expedice vede přes 11 českých i slovenských krajů.
