Když Senát schválil vládní novelu informačního zákona, vypadalo to jako běžná agenda, kterou se jen ministerstvo vnitra pochlubilo v oficiální zprávě. Znění novely ale přináší podstatnou změnu. Profesní komory, jako jsou Česká advokátní komora, Hospodářská komora nebo Exekutorská komora, se už veřejnosti nemusejí zpovídat ze svého hospodaření či lobbingu.
Novelu si k infozákonu vyžádala nová evropská směrnice, schválit ji zákonodárci měli už před rokem. K práci se dostali až nyní a téma využili i k aktivitám, které s požadavky Evropy nesouvisejí. Infozákon je totiž jednou z velmi citlivých norem rozhodujících o tom, na jaké informace má veřejnost nárok. V důsledku jde o páteř protikorupčních zákonů v Česku.
Nápadů na změny se sešlo dokonce tolik, že zasedla koaliční skupina pro koordinaci jednotlivých návrhů. Právě proto není ani zřejmé, kdo výjimku do zákona prosadil. Nevznikla ve sněmovně, ale v návrhu byla rovnou od Fialovy vlády.
K přiznání lobbingu se neměla žádná z oslovených komor, Exekutorská komora ČR ve vyjádření pro deník E15 napsala, že průběh novely „bedlivě sledovala“. „Schválenou podobu vítáme, neboť v jejím důsledku nebude na rozdíl od původního návrhu zasahováno do samosprávné a soukromé činnosti profesních komor,“ stojí ve vyjádření.
České předsednictví v Radě EU: Jaký je program a hlavní témata?
Komora se dosud informacím například o svém hospodaření vyhýbala, protože zastávala názor, že veřejnost má nárok na informace v tom rozsahu, v jakém rozhoduje o veřejných právech. Nové znění zákona je tak podle jejích představitelů zafixováním dosavadního stavu.
Nově schválená podoba dává komorám povinnost poskytovat informace „týkající se výkonu veřejné správy, který jim byl svěřen zákonem“.
Co se týká Exekutorské komory, veřejnost bude mít právo na informace o exekucích, dohledu komory nad činností exekutorů, o jejích předpisech nebo zkouškách členů, jako je tomu nyní. Skryté zůstanou informace o majetku komory, lobbingu nebo soukromoprávních smlouvách. Jak moc ovlivňuje tato instituce život v Česku, ukazují čísla. Na konci června bylo v exekuci zhruba 683 tisíc lidí. Průměrná částka, kterou má dlužník splatit a kterou po něm exekutor vymáhá, přesahovala 488 tisíc korun.
Ustanovení prošlo i před odpor Pirátů nebo protikorupčních organizací. Mělo naopak podporu konzervativnějšího křídla ODS. Senátorka a advokátka Adéla Šípová (Piráti) zkoušela v Senátu úpravu týkající se profesních komor změnit. Předseda senátního ústavněprávního výboru Tomáš Goláň (ODS) naopak uvedl, že komory nejsou orgány veřejné moci a už nyní lze po nich podle zákona žádat informace vztahující se k jejich výkonu veřejné správy.
„Není to dokonalé znění, je přece jen výsledkem kompromisů. Na druhé straně díky našemu zapojení v koaliční pracovní skupině se podařilo zákon vylepšit o významné nové prvky,“ komentoval právník Rekonstrukce státu Lukáš Kraus.
Mezi zmíněné prvky patří i zařazení podniku ČEZ a dalších polostátních firem například z dopravy pod gesci zákona. I když ani tam nebudou pro veřejnost dostupné veškeré informace.
