Krkonoším přezdívají nejmenší velehory světa. I tady najdete místa, kde za den nepotkáte živáčka

Tiskový mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný hovoří v naší radioporadně.

Radek Drahný ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Tomáš Dražek, Český rozhlas

Kde jsou Krkonoše nejkrásnější?
To je záludná otázka. Chtělo by se rychle odpovědět, že jsou krásné všude. A jsem o tom přesvědčen, ale máme Krkonoše krásné od Harrachova po Žacléř, prakticky od hřebenů až dolů po Vrchlabí. A záleží na naturelu každého, kde se cítí dobře. Někdo má rád davy a ten bude úplně v sedmém nebi na Sněžce. Na druhou stranu jsou i samotáři, kteří vyhledávají trasy a pěšinky, kde nepotkají za celý den ani živáčka. A i takové v Krkonoších jsou.

Atraktivita Krkonoš spočívá v jejich poloze. Jsou dostupné téměř pro každého, ráno doma vstanete a ještě dopoledne jste na hřebenech.
Radek Drahný, mluvčí Správy Krkonošského národního parku

Čím jsou podle vás Krkonoše tak jedinečné a neopakovatelné?
Někteří odborníci Krkonoším přezdívají nejmenší velehory světa. A ono to má své opodstatnění. Také máme přezdívku ostrov Arktidy uprostřed Evropy nebo tundra uprostřed Evropy. To také odpovídá charakteru onoho území. Když se podíváte na mapu Evropy, potažmo střední Evropy, tak Krkonoše jsou první pohoří, na které narazíte, když půjdete očima od severního Baltského moře.

Čtěte také

Ostrov tundry uprostřed Evropy. Magické Krkonoše, jediné místo setkání alpských a severských druhů

Toto ovlivňuje charakter hor, charakter počasí a tím pádem i naši přírodu. Toho si všímali už i naši předkové, ale také odborníci, vědátoři a badatelé. A právě proto začali tvrdit, že Krkonoše jsou jiné než běžná pohoří, která znali. A také proto právě v Krkonoších už dlouhá léta existovaly snahy o zřízení něčeho chráněného, což vyvrcholilo v roce 1963 vyhlášením Krkonošského národního parku.

Do Krkonoš míří v horkém létě tolik lidí, protože je tam vždy minimálně o nějakých 5 někdy i 10 stupňů méně.
Určitě je počasí u nás chladnější, přeci jen jsme na horách a fouká tady poměrně často. Může tu být deštivější než kdekoliv jinde, ale to, proč jsou Krkonoše pro lidi tak atraktivní, spočívá v jejich poloze. Jsme dostupní prakticky téměř pro každého. Není žádný problém, když se ráno probudíte v posteli třeba v Praze nebo v Hradci Králové, dáte si v pohodě snídani a v 9 hodin můžete vyrazit. A ještě před polednem budete na hřebenech hor. Silnice k nám jsou poměrně rychlé, takže proto je návštěvnost Krkonoš obrovská.

Čtěte také

Úžasný film o nádheře Krkonoš natočil houslista, horolezec a dobrodruh Viktor Kuna

Kolik tam máte stromů?
Máme to samozřejmě spočítané, ale teď jste mě trochu nachytala na švestkách. Pochopitelně lesní evidence existuje, ale nevíme to přesně na kus, ale kdybych řekl, že to jsou stovky milionů stromů, tak určitě neprohádám. Ale v každém případě jste se dotkla zajímavého bodu, protože dnes Krkonoše pokrývají ze čtyř pětin lesy. My tam nesázíme klasické smrkové plantáže, fabriky na dřevo, ale snažíme se lesy zakládat tak, aby byly přírodě blízké a tím pádem také stabilnější. A dnes jsou Krkonoše vlastně nejzelenější za zhruba posledních 300 let.

Problémem Krkonoš je možná váš takzvaný bermudský trojúhelník, což je Sněžka, pramen Labe a Pančavské vodopády. Tam už museli přijet snad všichni.
Říkáte bermudský trojúhelník, tak jsem začal přemýšlet, jestli se nám tam lidé nezačali ztrácet, ale je to krásné pojmenování určitého fenoménu. Je to opravdu výseč Labský Důl, pramen Labe a Labská Bouda. A potom přes hřebeny k Sněžce. Ono to odpovídá tomu, co v Krkonoších nejvíce chráníme, jsou to ony hřebeny, bezlesí, to, čemu říkáme arktoalpinská tundra Krkonoš, kterou nenajdete nikde na celém světě, jen v Krkonoších. A to přirozeně láká svou krásou a zajímavostí. Proto velká část lidí do Krkonoš přijíždí.

Radek Drahný a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Tomáš Dražek, Český rozhlas

Celý rozhovor Pavly Kindernayové s tiskovým mluvčím Správy Krkonošského národního parku Radkem Drahným si můžete poslechnout v našem audioarchivu.