Brno - Kabelky, které sice vypadají jako z umělé kůže, ale jsou z fólií z čelních autoskel, představila na brněnských veletrzích Styl a Kabo řecká firma Axel. Podle obchodní zástupkyně pro Česko a Slovensko Věry Šmídové firma vyrábí z tohoto materiálu už tři roky a zákazníci slyší na to, že jde o recyklovaný materiál, jehož výroba je šetrná k přírodě. Podle zkušeností už čeští zákazníci slyší na recyklované materiály a ekologii výroby podobně jako zákazníci v západní Evropě, řekla ČTK. Na brněnském výstavišti dnes začaly třídenní veletrhy módy Styl a Kabo.
Fotogalerie
"Udržitelnost je trend, který je celosvětový, a nechceme zůstávat pozadu. S nápadem vyrábět kabelky z PVC fólií z čelních autoskel přišli lidé z vedení firmy a nasbírali zkušenosti od kolegů v zahraničí, kteří už tento materiál používali," řekla Šmídová. Fólie se musí podrtit a vznikne z ní tužší odolný materiál, do kterého není potřeba přidávat žádná rozpouštědla. K dispozici je alternativní materiál k syntetické kůži. "Zatím nevíme, jakou životnost bude mít. Zatím víme, že vydrží nejméně tři roky," uvedla Šmídová.
Množství vyrobených kabelek z tohoto materiálu se postupně zvyšuje, ale zatím není v plánu, že by plně nahradil syntetickou kůži. Výroba je zatím zhruba o deset procent dražší, takže i kabelky z tohoto materiálu jsou o to dražší.
Výrobce plánuje používat pro letní sezonu také materiál z recyklovaných PET lahví. Dalším udržitelným materiálem, na který firma vsadila, byla loni viskóza EcoVero. Je to ekologicky vyráběné syntetické vlákno, z něhož Axel šil letní šaty. "Byly tak žádané, že se prakticky hned vyprodaly," doplnila Šmídová.
Firma, která vznikla v řecké Soluni v roce 1999, má hlavní trh právě v Řecku a na Kypru, ale působí i v Itálii, Portugalsku, Španělsku, Francii a také v Česku a na Slovensku a postupně expanduje i na Balkáně. Vyrábí dámské oděvy, boty a doplňky.
Množství dovezených párů obuvi do ČR se loni meziročně snížilo ze 77 na 73 mil.
Množství dovezených párů obuvi do Česka se loni meziročně snížilo ze 77 na 73 milionů, což je nejméně za posledních pět let. Hodnota dovezené obuvi se pohybuje za tu dobu okolo 27 milionů korun, což znamená, že průměrná cena jednoho páru roste. Pokles je daný tím, že se vozí stále méně obuvi z Číny, loni to bylo 31 milionů párů, což je stále nejvíce. Na dalších místech zůstávají poměrně stabilně dovozci z Vietnamu, Kambodži, Polska a Německa, vyplývá z informací, které ČTK získala na brněnských veletrzích Styl a Kabo od České obuvnické a kožedělné asociace (ČOKA).
Pokles dovozu z Číny je daný i rostoucí průměrnou cenou jednoho páru. Teprve v roce 2015 překročila 100 korun, další čtyři roky se pohybovala už kolem 200 korun a loni činila 268 korun, což je více než cena polské obuvi. Z Vietnamu se loni dovážely boty průměrně za 510 korun za pár. Nízká cena polské obuvi je dána tím, že se vozí ve velké míře nejlevnější typy, což jsou plastové pantofle.
V Česku se dlouhodobě pohybuje roční spotřeba obuvi mezi 3,5 až čtyřmi páry ročně a obtížné uplatnění kvalitní české i dovozové obuvi je dané právě levnými dovozy. "Na prodej obuvi měla negativní vliv pandemie covidu. Poklesla spotřeba domácností, spotřebitelé měli tendenci šetřit a rovněž vlivem pandemie klesl objem nákupu kvalitní obuvi v klasických kamenných obchodech," uvedla ČOKA.
Hitem se naopak stává ručně šitá obuv na míru od předních českých designérů a velkým trendem je také čím dál vyšší poptávka po barefoot obuvi, kterou vzhledem k její jednoduché konstrukci začali vyrábět menší výrobci a živnostníci.
Objem vývozu z Česka je dlouhodobě částečně zkreslený tím, že se reexportuje dovezená obuv. Tuzemské firmy, které ještě zůstaly, přecházejí často na konstrukčně složitější výroby s vyšší užitnou hodnotou a moderním designem, aby obstály v silné konkurenci. Daří se jim exportovat 70 až 80 procent produkce, zejména do zemí Evropské unie. Loni se v Česku vyrobilo 4,2 milionu párů obuvi a je to nejvíce od roku 2011, hodnota bot převýšila poprvé od roku 2009 dvě miliardy korun. A přestože firmy stále trpí nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců, loni jich v oboru pracovalo 3653, což je nejvíce od roku 2008, kdy začala ekonomická krize. Kdyby však měly ještě více zaměstnanců, mohly by i vyrábět více.
Do oboru se také jako do všech ostatních odvětví promítají problémy s dodavatelskými řetězci. Po letech minimálních skladových zásob zboží se jeví jako nutné mít alespoň částečně zaplněné sklady pro případ, že se dodavatelský řetězec zpozdí. Lhůty pro dodání materiálu a polotovarů se prodlužují. Zároveň rostou jejich ceny.
