Hlavní navigace

A, B, C, D, E a G: Kterého typu žloutenky v ČR přibývá?

22. 8. 2022

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Díky proočkovanosti klesá výskyt tzv. „nemoci špinavých rukou“. Závažnějším problémem je však neklesající výskyt chronických zánětů jater. Jaký je rozdíl mezi jednotlivými typy žloutenky a proti které se lze očkovat?

Šest variant žloutenky a jen proti dvěma se lze nechat naočkovat. Jsou to ty ze začátku abecedy, tedy typ A a B. Proti dalším typům hepatitidy dosud očkování neexistuje. 

A, B, C, D, E a G

Hepatitida, laicky žloutenka, je virové onemocnění, napadající nejčastěji játra. Hepatitida se vyskytuje ve variantách A, B, C, D, E a G, přičemž očkování existuje pro typy A a B, které jsou také v České republice relativně nejčastější. Varianta A je známa jako „nemoc špinavých rukou“ a souvisí se špatnou hygienou, varianta B se přenáší především krví a tělesnými sekrety.

Přibývá ale také typu C, která se rovněž šíří krví a často přechází do chronického stádia. Typ D se rozvíjí pouze u lidí již nakažených typem B, typ E se v ČR přirozeně nevyskytuje, je sem ale v omezeném počtu každý rok „dovezen“ z exotických zemí. Typ G je nejnovějším typem hepatitidy, o kterém je zatím známo velmi málo, šíří se krví a je nejčastější u uživatelů nitrožilních drog, hemofiliků a hemodialyzovaných.

V případě nákazy žloutenkou jsou velmi nebezpečné především typy B a C, šířené zejména krví, které často přecházejí do chronického stádia, u nějž je již léčba obtížná. V ČR se od roku 2001 proti hepatitidě A a B povinně očkují děti a roste i počet dospělých, kteří se očkují dobrovolně, hlavně před cestami do zahraničí. U 14letých dětí v loňském roce kontrola Ministerstva zdravotnictví vykázala proočkovanost nad 99 %.

Hepatitida B

Očkování proti žloutence typu B je zahrnuto do povinných očkování dětí podle českého očkovacího kalendáře jako součást tzv. hexavakcíny a je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.

Hepatitida B se řadí k nejzávažnějším virovým onemocnění člověka a může vést k úmrtí na cirhózu nebo rakovinu jater. Přenáší se krví a tělními tekutinami.

Minimální délka doby ochrany očkování se odhaduje na zhruba 15 let. Z tohoto důvodu by měli i dospělí zvážit přeočkování. Zvláště pokud se chystají cestovat.

Hepatitida A

Žloutenka typu A se přenáší zejména fekálně-orální cestou. Příznaky mohou být tmavá moč a světlá stolice, zažloutlá bělma a kůže, únava, zvýšená teplota, bolesti svalů, bolesti kloubů, nevolnosti, zvracení a další. Virus vniká do těla nejčastěji ústy.

„Dříve se infekční hepatitida typu A zvaná ‚nemoc špinavých rukou‘ šířila především v sociálně slabých komunitách, to už teď tolik nevidíme. Za první čtvrtletí 2022 bylo nahlášeno pouhých 11 případů. Ke zvýšenému výskytu však může dojít nárazově v důsledku živelních katastrof, např. povodní,“ uvádí Ludmila Plšková, expertka Svazu zdravotních pojišťoven.

Očkování proti žloutence typu A je pouze doporučováno, a není tedy hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Některé pojišťovny na ně ale přispívají v rámci svých bonusů. V dospělosti je možné nechat se naočkovat kombinovanou vakcínou proti variantám A i B.

Hepatitida C

Zásadnějším problémem v ČR je však plíživé šíření nejzávažnějšího typu hepatitidy, a to typu C, která se přenáší především krví. „Každoročně je hlášeno 800–1000 nových případů. Většina nemocných o onemocnění často ani neví, protože dlouho probíhá bezpříznakově. V 75–85 % případů tato forma přechází do chronického stádia, které později může vyvolat cirhózu nebo rakovinu jater. Používání nesterilních zdravotnických pomůcek, tetování, piercing, promiskuita nebo nitrožilní aplikace drog – to jsou jen některé z možných způsobů, jak se člověk může nakazit. Proto se nemoc nejčastěji vyskytuje mezi narkomany a vězni,“ doplňuje Ludmila Plšková.

Hepatitida C

Závažná forma žloutenky, která ve většině případů nebývá včas rozpoznána a přechází do chronické fáze, poškozuje játra. Přenos probíhá především krví, někdy také prostřednictvím tělních tekutin. Na tento typ neexistuje očkování, vznikají ale nové účinné metody léčby.

Kolik stojí chronický pacient?

Případů hepatitid v celkovém součtu ubývá, ale velkou část nákladů generují především nákladní chroničtí pacienti. Spolu s faktorem používání nových dražších léčiv to vede k nárůstu ceny za léčbu jednoho pacienta až o 100 tisíc korun ročně.

Celkově tak náklady na léčbu neustále rostou, zatímco v roce 2014 celý systém vydal na léčbu 150 milionů korun, v roce 2018 už to bylo 1,2 miliardy korun a nárůst dál pokračuje.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Všeobecné dotazy, připomínky a tipy směřujte na adresu redakce@vitalia.cz.

Tiskové zprávy zasílejte na e-mail press@vitalia.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).