Zatímco velké části Evropy svírají rekordní sucha, ve Vídni finišuje stavba nového specializovaného výzkumného centra zaměřeného na chování vodních těles. Obrovská laboratoř o velikosti skladovací haly přinese poznatky například k povodním, lodní dopravě, transportu sedimentu, biodiverzitě a dalším mnoha oblastem. Zařízení bude využívat vodu ze sousedního Dunaje. Díky evropským projektům mohou z výzkumu profitovat i čeští vědci a inženýři. Oznámil to Martin Landa z pražské zahraniční kancelář města Vídně.

Speciální hydromechanická laboratoř vzniká v nově postavené budově o délce takřka 100 metrů v místě, kde se z hlavního toku Dunaje odděluje menší Dunajský kanál protékající blíže ke středu Vídně. Veškerou potřebnou vodu bude laboratoř získávat speciálním přívodem z výše postaveného hlavního toku a vypouštět ji bude do o bezmála čtyři metry níže položeného Dunajského kanálu. Proto může zařízení pracovat s průtokem až deseti kubických metrů za sekundu, bez nutnosti využití čerpadel. V obrovské hale budou moct probíhat pokusy v laboratorních podmínkách i v měřítku 1:1. Laboratoř nabídne kombinaci základního i aplikovaného výzkumu, provoz zajistí zejména vídeňská přírodně-technická univerzita BOKU Wien (Universität für Bodenkultur Wien).

A jaké konkrétní poznatky lze z netradičního výzkumného centra získat? Výzkumníci hovoří o transportu sedimentů v řekách, ekohydraulice, udržitelném využití vodní energie, lodní dopravě, zavlažování, přehrazovaní divokých toků či naopak obnově přirozeného toku řek. Významnou roli bude hrát i výzkum povodní a sucha, například získávání konkrétních dat k přínosu záplavových území. „Všechna záplavová území mají konkrétní schopnost zadržet vodu a ekologický užitek,“ vysvětlil vedoucí Institutu pro hydromechaniku, hydrauliku a výzkum tekoucích vodstev na BOKU Wien Helmut Habersack. „Jedině tak lze definovat limitní hodnoty a zohlednit je ve schvalovacích řízeních a rozvojových plánech,“ uvedl Habersack konkrétní příklad pro využití laboratoře v rozhovoru pro rakouskou veřejnoprávní stanici ORF. Díky zařízení tak bude mimo jiné možné minimalizovat riziko povodní nebo přispět k zadržení vody v krajině.

Zatímco dělníci budou do konce roku dokončovat stavební práce, pokusy uvnitř obří laboratoře se rozběhnou už v říjnu. Finance na vznik výzkumného centra plynou především ze čtyř fondů EU, o provoz se bude starat zejména vídeňská univerzita BOKU. Mezi první projekty se zařadí výzkum zadaný vídeňským magistrátem o možných opatřeních ke zlepšení průchodu ryb a tím i biologické rozmanitosti řeky Vídeňky, která protéká rakouskou metropolí. Od ledna se pracovníci v rámci evropského projektu DANUBE4all zaměří i na vytváření Akčního plánu obnovy povodí Dunaje. Dlouhodobě také chtějí zvyšovat povědomí veřejnosti o problematice využití a ochrany vodstev, část komplexu proto bude zpřístupněna i veřejnosti.

Oficiální otevření dokončované laboratoře hydromechaniky v budově o hrubé podlahové ploše 14 500 m² a hrubém objemu 110 000 m³ by mělo proběhnout v červnu příštího roku. Příští léto se totiž ve Vídni ponese i ve znamení výzkumu souvisejícího s vodstvy. V srpnu zde proběhne kongres světové asociace IAHR, světová konference zaměřená na veletoky i setkání zaměřené na Dunaj. „Do Vídně dorazí kolem 1 200 mezinárodních expertů,“ doplnil Habersack.

Zdroj: Zahraniční kancelář města Vídně, vizualizace: Rendering konečného stavu vídeňské laboratoře © ATP-Telegram 71