„Anton Guhr byl jediným důstojníkem meziválečného československého četnictva, který padl při výkonu služby. Přesto jeho osud dlouhou dobu zůstával širší veřejnosti neznámý,“ podotkl k odhalení desky Ondřej Kolář, vedoucí oddělení historického výzkumu ze Slezského zemského muzea.
Guhr nastoupil k četnictvu ještě za Rakouska-Uherska a sloužil na různých pozicích v západním Slezsku. Postupem času se vypracoval do důstojnické hodnosti a v roce 1914 nastoupil do úřadu okresního četnického velitele v Jeseníku.
Tím zůstal během celé první světové války a následně i po vzniku Československé republiky. A to i navzdory svému německému původu a špatné znalosti češtiny.
„Čeští nadřízení jej hodnotili jako schopného velitele, který si počínal úspěšně v boji s kriminalitou i při zvládání národnostních a sociálních nepokojů v pohraničí,“ vyzdvihla jesenická policejní mluvčí Tereza Neubauerová.
Vraha se nikdy nepodařilo vypátrat
Vše změnil 13. srpen roku 1920, kdy se ve Zlatých Horách uskutečnily demonstrace proti odvodům občanů německé národnosti do československé armády. Dav také žádal propuštění mladíků z nedalekých Heřmanovic, kteří byli zatčeni za neuposlechnutí povolávacího rozkazu.
Přestože bylo jejich požadavku nakonec vyhověno, nepokoje pokračovaly. Proto byl povolán četnický oddíl, který byl ovšem složený převážně z nezkušených nováčků.
„Okresní velitel Guhr se pokusil předejít konfrontaci a vyjednávat. Když zjistil, že jeden z demonstrantů je ozbrojen revolverem, pokusil se jej legitimovat a zbraň mu zabavit. Neznámý muž na něj však z bezprostřední blízkosti vystřelil a na místě jej zabil,“ popsal Kolář.
Zaskočení četníci vzápětí bez rozkazu vystřelili do davu a výsledkem byli tři mrtví.
„Následné vyšetřování identitu vraha neodhalilo a případ byl rychle uzavřen, aby se předešlo dalším nepokojům. Nadporučík Anton Guhr byl brzy prakticky zapomenut a teprve po 102 letech po tragické události se dočkal alespoň symbolické satisfakce,“ doplnila Neubauerová.