Do továrny Oskara Schindlera nejen za osudy krakovských Židů

Muzejní expozice v někdejší administrativní budově Deutsche Emailwarenfabrik (DEF) na pravém břehu Visly vznikla v roce 2010. Přibližuje nejen osudy zachráněných, ale také život města a všech jeho obyvatel za německé okupace. Instalace připomínající divadelní scénu – nasvícení, autentické zvukové i filmové nahrávky, výpovědi pamětníků, dobové rekvizity, fotografie a dokumenty – vás přenese do Krakova mezi léty 1939 a 1945.

Procházíte ulicemi s vylepenými vyhláškami a propagandistickými plakáty, židovským ghettem, nahlížíte do bytů, kadeřnictví či cely smrti, čekáte na nádraží na evakuaci nebo deportaci do koncentračního tábora a na nucené práce. Výstava vzhledem k tématu, které je v souvislosti s ruskou válkou proti Ukrajině mrazivě aktuální, působí dost ponuře. Až na tváře stovek přeživších na fotografiích u vstupu do budovy.

Expozice je koncipována chronologicky a začíná v době mezi válkami, kdy se po vzniku samostatného Polska v roce 1918 a dekádách germanizace do Krakova přijížděly děti učit o polské identitě. Tuto dobu reprezentují fotografie z krakovských ateliérů. Několik dní poté, co 1. září 1939 zemi napadlo nacistické Německo, přichází do města Oskar Schindler (ve filmu ztvárněný Liamem Neesonem), rodák ze Svitav, v té době již člen NSDAP a spolupracovník německé vojenské zpravodajské služby.

V roce 1940 vybudoval DEF, která prosperovala především díky zbrojní výrobě. Ve dvaceti se oženil s dcerou bohatých farmářů Emilií Pelzlovou a pracoval ve firmě na výrobu zemědělských strojů svého otce. Po jejím krachu za velké hospodářské krize se živil jako obchodní zástupce. Když přišel do Krakova, předstíral, že se věnuje byznysu, konkrétně obchodu s kuchyňskými potřebami, ale ve skutečnosti pokračoval v práci pro rozvědku.

Zaměstnával čím dál víc Židů, z nichž někteří mu zpočátku poskytovali kapitál pro rozšíření výroby a vybudování zázemí pro pracovníky. Několik z nich v dokumentu, který je součástí expozice, vzpomíná, jak jim dokázal zajistit lékařské ošetření, potraviny a tabák. Na jaře 1943, kdy byli krakovští Židé v rámci likvidace ghetta vražděni, posíláni do několik kilometrů vzdáleného pracovního lágru Ptaszów nebo do Osvětimi, si Schindler vymohl založení „podtábora“ přímo v areálu své továrny.

V muzeu se ocitnete mezi zdmi ghetta v podobě židovských náhrobních kamenů a stanete se i svědky jeho likvidace. Na fotografiích spatříte dav lidí pochodujících ulicemi i opuštěné kufry či kusy nábytku.

Tábor nucených prací Ptaszów, jehož kulisy jsou také součástí výstavy, vznikl na podzim 1942 na místě dvou židovských hřbitovů. Hroby byly zničeny a náhrobní kameny posloužily k vybudování cest do tábora, v němž velitel Amon Goth (ve filmu ztvárněný Ralphem Fiennesem) nastolil všeobecný teror.

V „podtáboře“ u své fabriky se Schindler i přes četné kontroly příslušníků SS snažil udržovat snesitelnější podmínky. V roce 1944 s postupující východní frontou, kdy byli vězni z Ptaszówa posíláni do Osvětimi, se rozhodl evakuovat nejen svou továrnu, ale i kolem tisícovky zaměstnanců, kterým by jinak hrozila smrt. Vybral si areál bývalé přádelny v Brněnci na Svitavsku, v němž měli vězni vyrábět granáty. Není jisté, jestli výrobky byly funkční, protože Schindler několikrát přikázal špatně kalibrovat stroje.

K jeho osobě se nejblíž dostanete v ředitelské kanceláři opatřené původním vybavením, mimo jiné nástěnnou mapou Evropy, která byla přemalována v souladu se světovým řádem po Jaltské konferenci, pracovním stolem s telefonem a fotografiemi Schindlera a jeho rodiny.

Prostoru vévodí umělecká instalace – skleněná krychle naplněná smaltovanými výrobky a polotovary. Stěny vedlejší místnosti jsou popsány jmény okolo jedenácti set Židů zachráněných Oskarem Schindlerem. Ten s nimi zůstal v kontaktu i po skončení války, kdy opustil Československo.

Ještě předtím mu 28. dubna 1945 u příležitosti jeho narozenin, kdy už bylo jasné, že osvobození se blíží, předali glejt ve třech jazycích – hebrejštině, angličtině a ruštině – podepsaný všemi vězni. Dokument ujišťoval, že jeho držitel zachraňoval Židy před vyhlazením. V roce 1963 získal Schindler od státu Izrael titul Spravedlivý mezi národy. Pochován je, jak si přál, na hoře Sion v Jeruzalémě. S jeho „seznamem“ to bylo trochu jinak než ve Spielbergově filmu, kde Schindler diktuje svému účetnímu Itzhaku Sternovi v podání Bena Kingsleyho tisíce jmen.

Ten původní, sepsaný na příkaz Schindlera v polovině října 1944 zástupcem velitele tábora v Ptaszówě, se nedochoval. Zahrnoval jména asi sedmi set mužů a tří set žen. Šlo nejen o Schindlerovy zaměstnance, ale i jejich příbuzné a vězně z Ptaszówa. Další vznikl už v Brněnci a je na něm sedm set jmen. Druhý dochovaný seznam z dubna 1945 je rozšířen o dalších pět set jmen.