Luštění písma starých, dávno zaniklých civilizací je tvrdý oříšek. Názorně to dokládá příklad staroegyptských hieroglyfů, se kterými si francouzský učenec Jean-Francois Champollion lámal hlavu dvě desetiletí. A to měl k dispozici tzv. Rosettskou desku nalezenou v roce 1799 v ústí Nilu. Ta obsahuje text o udělení poct faraonovi Ptolemaiovi V. Epifanovi hned ve třech provedeních, zjednodušeném démotickém písmu, hieroglyfech a ve staré řečtině. Protože se dal řecký text snadno přeložit, nabízela deska klíč k rozluštění hieroglyfů i démotického písma.
Mezinárodní tým vedený francouzským archeologem Francoisem Dessetem působícím na univerzitě v íránském Teheránu nyní publikoval ve vědeckém časopise Zeitschrift für Assyriologie und vorderasiatische Archäologie výsledky luštění elamského lineárního písma. Desset již dříve představil dílčí výsledky na konferencích. Teprve teď se však odborníci dočkali ucelené zprávy.