Jen co se ministr financí Zbyněk Stanjura rozhoupal a po pár dnech tajení na plnou pusu řekl, že je ve hře zavedení daně z neočekávaných zisků i pro výrobce a distributory benzinu a nafty, začalo se v zákulisí spekulovat o tom, co by to znamenalo pro naše vztahy s Polskem. Proč? Protože největší dopad by taková mimořádná – či chcete-li vládní terminologií válečná – daň měla na Unipetrol, což by následně dopadlo na jeho stoprocentního vlastníka, kterým je polský PKN Orlen. Jenže tenhle typ úvah by při stanovování daňové politiky neměl hrát roli. Alespoň v suverénním státu.

Není třeba se tvářit, že zavádění či zvyšování daní dopadající na firmy v zahraničním vlastnictví nemá vliv na vztahy mezi státy, jichž se takový krok týká. Třeba tzv. digitální daň, která měla dopadnout na technologické obry typu Google, Facebook či Apple, vyprovokovala tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa k hrozbám odvetných cel. Přestřelka se týkala hlavně francouzsko-amerického obchodu, ale dozvuky jsme cítili i u nás, protože bývalá ministryně financí Alena Schillerová usilovala o zavedení digitální daně ve výši sedmi procent, což by bylo nejvíc ze všech zemí Evropské unie. A to by z Česka udělalo prakticky jistý terč americké odvety, což české exportéry do zámoří právem vyděsilo. Intervenoval tehdy i americký velvyslanec v Praze. Jak to dopadlo, víme, „česká cesta“ se nekoná a plán přimět digitální obry danit alespoň něco v zemích, kde působí, si po změně americké vlády vzala pod křídla OECD.

Jenže digitální daň byla hodně specifická. Měla zavést zcela nový typ dávky vymykající se dosavadním daňovým postupům. To v případě daně z neočekávaných zisků neplatí. Má historické předobrazy a nyní je už vybírá řada evropských zemí včetně Itálie, Velké Británie či Maďarska. A další to chystají. Windfall tax lze samozřejmě odmítnout na základě vnitropolitické úvahy – třeba německý ministr financí Christian Lindner tvrdí, že by to bylo zasahování do tržních sil a projev svévole v daňovém systému. Ovšem kdo vidí situaci jinak než Lindner (ten je ve spolkové vládě za liberály, stranu, která tradičně hájí zájmy byznysu), má také silné argumenty. V situaci, kdy nároky na státní rozpočet kvůli energetické krizi tak dramaticky rostou, může být zdanění mimořádných zisků (o jejich definici se vede vždy tvrdý boj) méně škodlivé než zvýšit daňovou zátěž pro všechny nebo nechat deficit státních financí nerušeně bobtnat.

V každém případě je rozhodnutí o dani vnitrostátní záležitost a inteligentně postavená „windfall tax“ nenarazí ani v Bruselu. Ve Varšavě by se to líbit nemuselo, vždyť polský stát má v PKN Orlen více než čtvrtinový podíl a nižší dividendu z Česka by cítili i další polští akcionáři včetně velkých penzijních fondů (akcie PKN má na varšavské burze důležité postavení, ač ne tak výsadní, jako má ČEZ na pražské). Ale i v Polsku dobře vědí, jaká je situace a kolik už PKN Orlen v Česku vydělal.

A co obavy, že dobrou vůli severního souseda potřebujeme kvůli energetické bezpečnosti – třeba kvůli dodávkám zkapalněného plynu skrze nový plynovod – více než „pár miliard“, které v nejlepším případě vynese zdanění rafinerií a distribuce? To se dá i obrátit – opravdu by taková suma mohla pohnout odhodláním Varšavy spolupracovat s Fialovou vládou, s níž si v řadě oblastí tak dobře rozumí?

Kdyby se takové ohledy na zájmy zahraničních akcionářů opravdu promítly do připravovaných daní, kde s tím skončit? Rozhodně by byla mimo hru i mnohem významnější daň na banky – chcete snad popudit sousední Rakousko či v EU vlivnou Belgii, o mocné Francii nemluvě? Tam přece mají naše banky majitele. A mohla by Praha byť jen uvažovat o dojednání změn v prastaré – a pro Česko ne zrovna výhodné – smlouvě o ochraně investic s Nizozemskem? Blázníte, vždyť chceme využívat LNG terminál v tamním přístavu Eemshaven. 

Kdyby vláda takovou logiku akceptovala, bylo by snad lepší netrvat na daňové suverenitě a odevzdat ji do Bruselu. Mohl by mít totiž pro české zájmy lepší pochopení než nesebevědomá politická reprezentace beroucí až moc velké ohledy na zahraniční akcionáře.

Výběr týdne

V hlavní roli energie

Nejdůležitějším faktorem, které teď rozhodují o finanční kondici domácností i podniků, jsou ceny energií. HN proto rozebraly několik scénářů, jak moc by lidem vyskočily účty, pokud by platili za silovou elektřinu 640 eur (cena na burzách), ve srovnání s tím, kdyby si jí loni nakoupili za 80 eur.

Neveselé, ale důležité čtení s přehlednými grafy od experta HN na energetiku Petra Lukáče.

Stejný autor připravil přehled toho, jak s extrémními cenami energií bojují další evropské země. Přečtěte si, jak vypadá například slovenská či francouzská cesta.

Drahota v přehledných grafech

Tuhle otázku si klademe všichni. Proč jsou potraviny v Česku tak drahé? Proč máslo a vepřové maso zdražily Čechům za rok nejvíc ze všech zemí Evropské unie. Odpovědi i grafické znázornění vývoje připravili Anna Brzybohatá s Alešem Vojířem.

Za levnějším teplem do lesa

Při současných cenách elektřiny a plynu a jejich předpokládanému dalšímu zvýšení je palivové dříví jednou z nejlevnějších možností, jak topit. Pokud si ho člověk ještě sám porazí a nařeže, ušetří ještě více. Zájem o „samotěžbu“ tak výrazně roste. „Hajní mají pořadníky plné i na další měsíce,“ dočtete se v článku Petra Zenknera a Kláry Vítkové.

Zbrojaři jedou na plný plyn

Od přepadení Ukrajiny Ruskem uběhlo už půl roku a dopady jsou cítit napříč ekonomikou i společností. Česko napadené zemi pomáhá v řadě oblastí, ale co je dnes pro Ukrajinu důležitějšího než zbraně. Hlavní analytik HN Martin Ehl zmapoval, jak český obranný průmysl na novou situaci zareagoval a jak velké zakázky získal.

Kam za vyšším úrokem

Velkým českým bankám se roky právem vyčítá, že drží úroky na vkladech co nejníže, i když centrální banka zvedá výrazně sazby. Naštěstí se už i mezi většími bankovními domy najdou takové, které na spořicím účtu nabízejí víc než pětiprocentní úrok a produkt přitom neznehodnocují nesmyslně nízkým limitem, do kterého nabídka platí, zjistil kolega Adam Mašek.

Z hypotéky lze utéct levně. Ale je to dobře?

Stavební spořitelna Modrá pyramida ze skupiny Komerční banky prohrála u soudu spor s klientem o poplatek ve výši několika desítek tisíc korun při předčasném splacení hypotéky. Je to zásadní zpráva, protože jde o první soudní verdikt vykládající šest let starý zákon, podle kterého mohou banky klientům za předčasné splacení účtovat pouze takzvané účelně vynaložené náklady. Na případu, který zmapovali redaktoři HN Marek Miler a Adam Mašek, vás zaujme i to, jaká pozoruhodná a ve fotbalovém prostředí ne zrovna pozitivně vnímaná postava banku v soudní síni porazila.

A co to znamená pro hypoteční trh? Autor tohoto newsletteru se domnívá, že neblahé dopady zdánlivě prospotřebitelské regulace pocítíme už brzy.

Kam kráčí Škodovka a jak se ohřát v práci

A na závěr hit tohoto týdne. Dění v nejdůležitější firmě Česka, automobilce Škoda, v HN sledujeme důkladně, protože je zásadní pro velkou část ekonomiky. Kolega Ondřej Charvát se v rozhovoru s velezkušeným škodováckým odborářem Jaroslavem Povšíkem, který je v úzkém kontaktu s nejvyšším vedením koncernu Volkswagen, dostal hodně pod povrch a ještě čtenáře nalákal titulkem O 16hodinové směny nikdo nestál. Teď je chce většina, aby ušetřili za energie. Neprohloupíte, když mu neodoláte ani vy.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.