Ve školách přemýšlejí, jak snížit spotřebu energie. Někde si ale žádné omezení dovolit nemohou

Čtěte také

Přemrštěné zálohy na energie. Energetický regulační úřad dostal třikrát víc stížností na nekalé praktiky

Petra Rubáčová, ředitelka prostějovské základní školy Dr. Horáka odemyká dveře vedoucí k bazénu. „Jsme jediná škola v Prostějově, která má bazén,“ říká Rubáčová.

Při vstupu do areálu bazénu je na první pocit zřejmé, že je tam tepleji než ve zbytku areálu školy. „Protože bazén podléhá zvláštním hygienickým normám a normálně se tady vytápí na 26 až 28 stupňů a voda se ohřívá na 28 až 30,“ vysvětluje ředitelka.

Škola vodu ohřívá částečně pomocí solárních panelů. „Funguje to tak, že studená voda se předehřívá solárními panely a potom se dohřívá plynem,“ poodkrývá detaily.

Technické stroje k výuce potřebují stroje za každou cenu

I proto vedení školy řeší, o kolik od v novém roce vzrostou náklady na provoz bazénu. Cena se bude odvíjet od toho, jaké smlouvy uzavře město – tedy zřizovatel školy – s dodavateli.

S nejistotou vyhlíží příští rok i v základní škole Vítězná v Litovli. I tam mají bazén. Podle ředitelky Zuzany Absolonové na jeho vytápění příliš ušetřit nemohou. „V případě nouze by se bazén pro veřejnost zavřel a byl by jenom pro děti. Tím pádem by se odpoledne mohla o pár stupňů teplota snížit,“ zmiňuje Absolonová.

Dodává ale, že jde zatím jen o úvahy. Stejný problém s rostoucími cenami energií mají i technicky zaměřené střední školy. Ani tam při provozu řady strojů neušetří. „Spotřebujeme tři a půl tisíce MWh energie. Je to docela dost a nedá se to změnit jenom tím, že přitáhneme někde nějaký kohoutek. Když se při výuce ty stroje musí pustit, tak se zkrátka musí pustit,“ vysvětluje Aleš Jurečka, ředitel olomoucké střední školy polytechnické Roosveltova.

 „Když se při výuce ty stroje musí pustit, tak se zkrátka musí pustit.“ 
Aleš Jurečka, ředitel olomoucké střední školy polytechnické Roosveltova.

A nejde jen o stroje, olomoucká střední průmyslová škola strojnická má podle ředitele Karla Neumanna 240 výkonných počítačů. „Každý počítač spotřebuje zhruba 300 a někde i 500 wattů, což je už velká spotřeba a určitě to nelze to omezit,“ odmítá Neumann.

Ředitelé proto zvažují jiné způsoby. Například spojení studijních skupin, které na strojích pracují. Ty by se tak nemusely zapínat tak často.