Snaha kritiků včetně starostů o přepracování chystaného dokumentu slavila úspěch, zastupitelé jej nedávno vrátili k úpravám. „Pokud by byl schválen, pokusil bych se v Líšni vyvolat referendum o odtržení,“ prohlašuje starosta této městské části Břetislav Štefan (ČSSD), který usiluje i o zvolení na magistrát.
Brněnští stavitelé tvrdí, že teď nevědí, podle čeho projektovat. Nenastane kvůli nepřijetí plánu chaos?
Projektuje se podle platného plánu, podle něhož se projektovalo posledních 25 let. Projektanti tak přesně vědí, podle čeho projektovat. Pokud někdo tvrdí, že ne, tak lže.
Řadu staveb však už připravovali podle nového plánu, s jehož schválením se letos počítalo. Místo toho se jeho přijetí oddálilo o několik let.
Připravovali se tím, že navýšili kapacity. A teď zase ta tři patra odbourají.
Kvůli nepřijetí dokumentu se minimálně oddálí rozvoj brownfieldů. Zatímco ve starém plánu jsou určené zejména pro výrobu, ten nový by je umožnil proměnit ve smíšené čtvrti s bydlením. To vám nevadí?
Pokud takový projekt existuje a není v souladu s platným plánem, není nic rychlejšího než požádat o jeho změnu. V normálních městech se pořizuje zhruba do osmi měsíců. Vznikl takový pocit, že vařili pejsek s kočičkou a smíchali dobré a špatné dohromady. Tedy že řeknou „rozvíjejme brownfieldy, ale zároveň musíme obětovat vnitrobloky“. To je špatně a chci to oddělit. Jestli chci rozvoj brownfieldů, nemusím přece brát občanům zeleň před jejich domem. Jestli je tady skutečně vůle brownfield přestavět, tak ať jeho majitel podá žádost o změnu plánu. Těmto dobrým věcem rozhodně nehážeme klacky. Nám jako starostům nikdy nešlo o to, abychom zablokovali brownfieldy.
Kritizujete možnost výstavby ve stabilizovaných plochách, což jsou typicky místa například na sídlištích s dlouhodobě stabilní zástavbou, která má zůstat i do budoucna stejná. Městský architekt Michal Sedláček přitom také říká, že by se tato území neměla rozvíjet, což sám o sobě značí jejich název.
Říká, že by se neměla rozvíjet, ale zároveň nikde neřekl, že se to nesmí. V tuto chvíli budete ve stabilizovaných plochách novou stavbu stavět jen horko těžko. Jediné, co můžete, je nastavět stávající objekty o padesát procent, ale stabilizovaná plocha zůstane nedotčena. A musíte splnit i všechny další věci jako parkování nebo odvádění srážkových vod. Ale díky novému plánu můžete postavit nový samostatný objekt, který může mít výškovou hladinu okolní zástavby. Ve svém důsledku to přinese výrazné zahuštění těchto ploch. Architekt Sedláček neříká, že se nebude stavět, ale nemělo by se stavět. A to je velký rozdíl. Říká se, že ďábel tkví v detailu. A to je ten detail.
Ve své prezentaci jste namodelovali nové výškové budovy právě ve stabilizovaných plochách vedle paneláků na sídlištích Lesná či Líšeň. Není to přehnané?
Není. Zpracovávali to pro nás architekti, kteří si přečetli nový plán. Jenom aplikovali ustanovení, textovou a výkresovou část plánu. Není to přehnané. Je to právě to, co umožňuje nedostatečná vyjasněnost stabilizovaných ploch a nedostatečná regulace takzvaných výškových dominant.
Na sídlištích jde však z naprosté většiny o městské pozemky a město tam lidem těžko postaví další paneláky.
Pokud to jsou jeho pozemky a chce tam zeleň, tak proč tam nevymezit zeleň. Tohle naráží na zkušenost z Líšně, kde v tuto chvíli obrovské pozemky ve stabilizovaných plochách sice jsou ve vlastnictví města, to je však omezené v nakládání s vlastnickými právy. Probíhá u nich totiž soudní spor s rodinou Kohnových, a to se bavíme o desítkách tisíc metrů čtverečních. Sice jsme teď vlastníky, ale kdybychom prohráli soud, rodina může pozemky prodat developerům a pak už stavíte.
Podobně nereálně působí i příklad botanické zahrady v ulici Veveří, která je stavební plochou. Říkáte, že stačí, aby se na Masarykově univerzitě špatně vyspali, prodali někomu pozemek a ten ho zastaví. Nejedná se jen o strašení Brňanů?
To není pravda, protože univerzity jsou veřejnoprávní korporace a rozhodují se i na základě ekonomických ukazatelů. Ozvala by se univerzita proti tomu, kdyby se u zahrady dala samostatná kolonka, stejně jako má zoo? Ničemu by to neuškodilo. Místo toho se zařadila do stabilizovaných ploch, které umožňují úplně jiný charakter výstavby. Univerzita si tam může postavit nové učebny nebo kampus a tím zahradu zrušit. Brno a její občané tak přijdou o další obrovskou službu, kterou představuje. Není proto lepší tam dát stupeň ochrany? Pokud tam botanická zahrada je a univerzita říká, že ji tam chce mít, tak ji tam vymezme. Nedokážeme předvídat, jaké volby proběhnou v samosprávných univerzitách, jestli se tam pak nerozhodnou udělat třeba studentské ubytování. A cenou za to bude, že ve středu města ubude zeleň a další služba pro lidi.
Škola by přece šla sama proti sobě, kdyby zahradu zrušila a nechala zastavět.
Ale univerzita má také výnosy z pronájmu. Ve spoustě oblastí získává vlastní zdroje, právě i ze svých pozemků. Může tak dojít k situaci, že se rozhodne to udělat. Pokud proti nikomu nebojujeme a univerzita souhlasí, že tam bude botanická zahrada, dejme do plánu kolonku botanická zahrada. Popišme skutečný stav. Proč ho popisovat jinak? Proč zasévat červíka pochybnosti?
Některým starostům vadí také nedostatečné vypořádání připomínek městských částí, ale nelze přece vyhovět všem...
Nebyla ani snaha vyhovět. Nejde o to vyhovět všem – městská část nejsou všichni, jsou to volení zástupci. A pokud se městská část, respektive jejich 29 zastupitelů, čtyřikrát shodne na tom, jak se má rozvíjet, mělo by to Brno respektovat. Není to o vyhovění všem, je to o vyhovění nejpalčivějším otázkám, které městskou část trápí.
Můžete uvést příklad, v čem tvůrci územního plánu městským částem nevyhověli?
Ilustrativní příklad je, že nevyhověli ve všem podstatném. Tam, kde dlouhodobě požadujeme změny do zeleně, vyřešení nějakých problémů, snížení zástavby, nebylo v obecné rovině vyhověno. Naše městská část měla asi třicet důležitých připomínek a bohužel až na ty palčivé na hraně zákonnosti jim nevyhověli. Stáhli se třeba, když navrhli zástavbu v lokalitě kostelíčku a dva měsíce předtím byl pro oblast vydaný regulační plán, takže tento návrh byl úplně nesmyslný. Ale jinak v zásadě nebylo vyhověno.
Brno by územní plán u soudu ubránilo, tvrdí radní, který řešil ten krajský |
Proč jste víc netlačili na vedení města, když se nový plán připravoval?
Tlačili. Byli jsme na mnoha schůzkách, které se s odstupem času ukázaly jako čistě formalistní. Byli jsme odkazováni do gesce pověřeného radního pro územní plánování Filipa Chvátala (KDU-ČSL). Na věci jsme upozorňovali, ale de facto nebylo co řešit a do čeho se opřít, protože výsledný dokument nebyl. Takže jsme naopak jednali dlouhodobě a intenzivně.
To je důvod, proč jste s dalšími starosty vystoupili až na začátku letošního roku, kdy bylo o podobě dokumentu víceméně jasno?
Na tvorbě dokumentu jsme se podíleli, opakovaně jsme dávali připomínky, co chceme, jak to má být. Byli jsme zvaní k debatám, které byly formalistní, protože nám řekli, že něco z nějakého důvodu nejde. Formálně jsme tak byli vypořádáni, ale stále jsme čekali, jak to dopadne. Teprve až nám dali dokument a zjistili jsme, že tam požadované věci nejsou, bylo potřeba se důrazně ohradit.
Jak dlouho podle vás potrvá přepracování plánu na základě šesti udělených pokynů?
Jak dlouho trvá, když děláte práci, kterou nechcete? Skoro nekonečně, můžete to natahovat na léta až desetiletí. Jsou města, která dokážou zpracovat nový plán za dvanáct až šestnáct měsíců. To je odpověď: kde je vůle, je i cesta. A kde nechcete a naopak chcete ukázat, že to nejde, může to trvat i desetiletí. Plán může být standardně upraven do dvou let včetně vypořádání připomínek. Proto nebyl shozen, ale vrácen k přepracování, aby se nemusela spousta kroků opakovat.
Pokud by dokument zastupitelé schválili, obrátil byste se na soud?
Takhle daleko jsem nikdy nepřemýšlel. Věřil jsem, že zastupitelé nedopustí, aby se takto experimentovalo s Brnem a jeho občany, což se naplnilo. O soudu jsem nebyl nucen přemýšlet. Je pravda, že pokud by byl schválen, pokusil bych se v Líšni vyvolat referendum o odtržení. Ale vím, že jiné městské části byly zatlačeny víc do kouta. Třeba Ořešín, jehož starosta Jan Levíček (nez.) byl připraven jít soudní cestou.
Vidíte na novém plánu alespoň něco pozitivního?
Vidím na něm spoustu pozitivních věcí. Byla zapracována snaha přestavět brownfieldy nebo dopracovány velké dopravní stavby, které město potřebuje. Nebojovali jsme proti pozitivním věcem. Bojovali jsme, protože plán obsahoval spoustu negativ a úskalí pro stávající občany.
Plán ovšem přece nemůže být všespásný, podobně jako zákony nemohou vyřešit všechno...
Nepočítám s tím, že je to všelék. Stanoví rámec, ve kterém se musíte pohybovat. Řekne vám, jestli můžete v dané části území zastavovat méně nebo více intenzivně. Každý lidský výtvor má své nedostatky, ale to neznamená, že na to máme rezignovat.
Kdy podle vás bude mít Brno nový územní plán?
Všechno záleží na tom, jestli je vůle jej mít. Vrácení k přepracování s sebou nese hodně emocí, ale myslím si, že sem patří věcnost a rozum. Pokud všichni zainteresovaní budou chtít spolupracovat a najít cestu, může ho Brno mít do dvou let. V případě, že bude silná nevůle, nemusí jej mít nikdy.
Ale na konci roku 2028 vyprší platnost toho stávajícího.
Proto říkám nikdy. To znamená, že nebude nový plán a ten stávající přestane platit.
