Smí se zpívat a hrát „závadné písně bez povolení a souhlasu příslušných úřadů“? To je otázka, na kterou bude hledat téměř po půlstoletí odpověď Okresní soud Praha-západ, který se znovu vrací k trestnímu stíhání písničkáře Karla (Charlieho) Soukupa. Ten vystupoval se svými sarkastickými písněmi, reagující na politickou a společenskou situaci v zemi a ze jejich texty byl v roce 1976 šest měsíců ve vazbě… V roce 1980 se stal členem kolektivu mluvčích Charty 77, ale krátce na to byl za svoje texty odsouzen na 10 měsíců do vězení.

Dne 17. března 1976 byl Soukup zatčen a následujícího dne na něj byla uvalena vazba. Nešlo však jen o Soukupa. Po řadě dalších zatýkání vznesl dne 9. července 1976 prokurátor JUDr. Jan Kovařík společnou obžalobu ještě proti 13 dalším osobám, mezi nimiž byl například Vratislav Brabenec, Milan Hlavsa (zvaný Mejla), Ivan Jirous (zvaný Magor), Svatopluk Karásek, Pavel Zajíček a další představitelé českého undergroundu.

„Konkrétně Soukup byl obžalován z toho, že spolu s Karáskem na několika akcích v letech 1974-1976 „zpívali a hráli závadné písně, jejichž hudbu a text sami skládali“. Přitom tak činili „bez povolení a souhlasu příslušných úřadů jako tzv. sóloví hudebníci“. Dne 30. srpna 1976 prokurátor dospěl k závěru, že vazební důvody u Soukupa pominuly a následujícího dne ho z vazby propustil,“ popisuje případ Soukupův advokát JUDr. Lubomír Müller.

Původní obžalobu proti Soukupovi a několika dalším vzal prokurátor dne 2. září 1976 zpět a příští den je vyloučil ze společného řízení „za účelem upřesnění některých skutků, pro které jsou obvinění stíhání a posouzení míry zavinění jednotlivých obviněných“. O tři týdne později byli odsouzeni jen Jirous (18 měsíců), Zajíček (12 měsíců), Brabenec a Karásek (po 8 měsících, všichni nepodmíněně).

Samostatné řízení proti Soukupovi se vleklo několik dalších let. Mezitím byl Soukup v roce 1980 v jiném procesu odsouzen z podobných důvodů k 10 měsícům vězení, a tak Okresní soud Praha-západ dospěl 23. srpna 1984 k závěru, že trestní stíhání z roku 1976 „je zcela bez významu vedle trestu, který byl obžalovanému již uložen“. Proto trestní stíhání zastavil. V té době byl ovšem už Soukup v zahraničí, v roce 1982 po fyzickém i psychickém nátlaku StB v rámci akce ASANACE odešel s rodinou do emigrace a usadil se v Alsasku ve Francii na venkovské usedlosti, kde uspořádal čtyři koncerty československých emigrantů „Setkání u Čárlího“… Následně pobýval v australském Sydney a pak se odstěhoval na venkov do blízkosti města Nimbin, kde žije v podstatě jako poustevník. V roce 2019 se Soukup vrátil do České republiky a o rok později obdržel Cenu Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) za „statečné občanské postoje v době komunistické diktatury“.

Nyní by Karel Soukup rád prokázal, že jeho tehdejší perzekuce v Československu byla nezákonná. Předmětem nadcházejícího jednání je jeho vazební stíhání v roce 1976. Předsedkyně senátu Mgr. Kamila Lamrová nařídila veřejné zasedání na středu 31. srpna 2022.

Redakce AD
Foto: youtube.com