Kamenné pyramidy v Krkonoších ochránci přírody bourají, vadí i landartistům

Nevítaná inspirace

„Pokud vidíme kamenné pyramidy, hned je zlikvidujeme a rozebíráme. Jde nám o to, abychom preventivně zabránili dalšímu šíření negativního jevu. Pokud by tam pyramidy zůstaly, nabalovaly by se další jako lavina. Jedna totiž funguje jako inspirace pro další. Dnes je tam jedna, za týden 100,“ říká mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Stavění kamenných pyramid nebo mužíků je trnem v oku ochránců přírody.Zdroj: Správa KRNAP

Ochráncům přírody pomáhají často i sami návštěvníci, kteří sami vědí o tom, že stavění kamenných věžiček v národním parku je nešvar. „Soustavně se v komunikaci na toto téma zaměřujeme, mluvíme o tom a díky tomu se už ví, že to není OK, ale že to škodí. Řada lidí už si uvědomuje, že je to špatně, a pyramidy sami likvidují. Když se někdo chlubí na sociálních sítích, jak krásnou pyramidu postavil, tak mívá i negativní reakce, že by je lidé ihned rozkopali,“ dodává mluvčí.

Proč ochráncům přírody pyramidy vadí? „Jsou dva problémy na dvou různých místech. Na hřebenech Krkonoš stavěním pyramid lidé zasahují do tisíce let trvajících přírodních procesů, kdy kameny jsou mrazem a ledem postupně přemisťovány. Má to vliv i na lišejníky, mechy rostoucí na takových kamenech. V korytech toků jsou na kamenech uchyceni různí vodní bezobratlí živočichové, chrostíci a další. Když je vyndáte na vzduch, tak zahynou,“ vysvětluje Drahný.

Naštvali se kvůli věžičkám z kamenů na Sněžce a postavili první hřiště na světě

Lidem se zdá, že pracují s kamenem a nemohou nic špatného udělat, ale to je velký omyl. Svojí nevědomostí zastaví či zničí geologický proces trvající tisíce let. „V krkonošské tundře se odehrává proces zamrzání a rozmrzání půdy už nějakých dvacet tisíc let. Tím se tady, a v Česku pouze v Krkonoších, kameny v půdě a na jejím povrchu uspořádaly do mnohoúhelníků a dalších forem. Uvidíte je z výšky, pokud víte, na co se dívat. Stavbou kamenných pyramid návštěvníci vzácné tvary rozebírají. Poklad, který příroda tvoří desetitisíce let, lidé mohou zničit za pár okamžiků,“ upozorňuje.

Lidé se opičí

Proti stavění kamenných pyramid se vymezují rovněž trutnovští vyznavači vyvažování kamenů, takzvaného stone balancingu. Moderní balancování má podle nich pramálo společného se stavěním primitivních komínků v korytech českých řek a na hřebenech hor. „Těmto stavbám říkáme s despektem opičí věže. Stačí postavit jednu a během chvíle jsou jich po okolí stovky. Lidé se totiž rádi opičí a mnohdy tak nevědomky poškozují přírodu,“ připomíná Jan Macek.

„Nám se to nelíbí, bojujeme proti tomu. Jsme stone balanceři, landartisté, žijeme ve velkém souladu s přírodou. Nesnášíme tohle komínkování. To postaví každý. Pro nás je to meditační technika a s ní tohle nemá nic společného,“ dodává.

Landartista Jan Macek z Trutnova při stone balancingu neboli vyvažování kamenů v řece Úpě v Trutnově. Stavění kamenných pyramid turisty v Krkonošském národním parku odsuzuje.Zdroj: Jan Bartoš

Trutnovské landartisty naštvalo, že jsou spojováni se stavěním pyramid v okolí Sněžky a na dalších místech Krkonoš. Proto se rozhodli, že postaví speciální relaxační hřiště Stone Balance Pointu určené pro vyvažování kamenů v idylickém prostředí lesní plovárny Retropark Sejfy v Mladých Bukách. Jan Macek s kolegou Rudolfem Novákem ho otevřeli před dvěma lety. „Je to první hřiště pro vyvažování kamenů na světě. Vzniklo jako reakce na to, že jsme spojovaní s komínkováním kamenů na hřebenech Krkonoš a v korytech řek,“ objasňuje Macek.

Kreativní činnost

Podařilo se mu sestavit kameny až do výšky čtyř metrů. „Tam mi už končily štafle,“ usmívá se. "Stavíme kameny do hodně nepravděpodobné polohy. Lidé se ptají, jestli jsme je něčím slepili nebo svázali drátkem. Vypadají hodně nelogicky a proti fyzice. Je to o trpělivosti a kreativitě," vysvětluje.

Trutnovští landartisté staví kameny nejčastěji v řece, ale i na jiných místech. „V řece bereme kameny jen ze suché pláže, kde živočichové nežijí. Kameny nám vozí kamarádky letušky ze světa, máme je tak například z Brazílie, USA nebo Londýna. Máme rovněž povoleno od Mladých Buků používat na stone balance kameny z tamního smetiště,“ tvrdí Macek.

Ten v současné době natáčí film o stone balancingu, bude to prý první film na světě o této disciplíně. V Trutnově kvůli tomu je i zakladatel a profesionál stone balancingu, Kanaďan Michael Grab. „O stone balancingu ještě nikdo film nenatočil. Budeme první na světě, stejně jako s hřištěm. Věříme, že by z toho mohl být festivalový film. Zakládáme kampaň na Hithitu, cílová částka je 78 tisíc,“ prozrazuje trutnovský landartista Jan Macek.