V Litovelském Pomoraví se čerpá velmi kvalitní voda z hloubky přes sto metrů. Odborníci už řadu let sledují, jak prodlužující se sucha ovlivňují její stav v podzemí, a hlídají, jaké množství lze odebírat. Teď připravují rozsáhlou studii, která jim poskytne další cenné informace.
„Snahou Agentury ochrany přírody a krajiny je co nejlépe sladit potřeby obyvatelstva s přírodními zdroji, kterými tato oblast disponuje a zároveň ochránit ekosystémy, jež jsou na vodě závislé stejně jako lidé,“ konstatovala vodohospodářka Správy chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví Olga Žerníčková.
Studie podle ní pomůže nastavit optimálně režim a hranici čerpání podzemní vody tak, aby přesněji odrážely aktuální stav.
„K tomu je třeba v maximální míře uplatnit průzkumy v terénu a zpracovat všechna dostupná data včetně hladin podzemní vody naměřených v uplynulém suchém období,“ vysvětlila Žerníčková.
Studie, kterou Agentura ochrany přírody a krajiny připravuje, bude podle ní podrobně zkoumat i míru vzájemného ovlivnění povrchových a podzemních vod.
Zatím je možné čerpat vodu bez omezení
Omezování odběrů přes nedávné extrémní sucho zatím podle ní nehrozí. Především díky tamní přírodě, která dokáže podzemní zdroje zabezpečit.
Unikátní ekosystém totiž významně chrání podzemní vody před vysycháním v době sucha. „Pod lužními lesy a loukami jsou proti vysychání lépe chráněné,“ upozornila Žerníčková. V případě, že by hrozil pokles pod minimální hladiny podzemní vody, došlo by i na restrikce.
Přísně chráněná oblast rovněž zaručuje lepší obranu proti znečištění, než kdyby byly vody vystaveny riziku kontaminace z průmyslových areálů či intenzivně obhospodařované zemědělské půdy.
„V celém území chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví se podle zákona nesmějí zneškodňovat odpady. V zónách přísnější ochrany, jež zpravidla pokrývají lesy a druhově pestřejší louky, je také zakázáno hnojit pozemky nebo používat biocidy či měnit vodní režim,“ upozornila vodohospodářka.
Vodou je třeba víc šetřit, nabádá odborník
Ohromný význam Litovelského Pomoraví jako zdroje vody potvrzuje i Martin Rulík z katedry ekologie a životního prostředí Univerzity Palackého v Olomouci.
„Je to oblast přirozené akumulace vod, takže lépe zvládá i velká sucha. Na Hané, kde je velké sucho, je taková oblast zvlášť cenná. Voda v podzemí je navíc velmi kvalitní a zatím jí je relativně dost,“ sdělil.
Zdůraznil však, že kvůli nedostatku srážek je podzemí stále méně zásobované povrchovou vodou. Podle něj to může v budoucnu způsobit problémy.
„Nedá se předpokládat, že se situace zlepší. Sucha spíš budou častější. Proto je extrémně důležité odběry pečlivě sledovat a kontrolovat a vodou začít víc šetřit,“ doplnil Rulík.
Pro velkou část Hané jsou přitom tamní prameniště životně důležitá. „Na pitné vodě získávané z Litovelského Pomoraví jsou závislé nejen desítky tisíc lidí, ale také řada firem, především z potravinářského průmyslu. Život Litovle si bez těchto zdrojů prakticky nelze představit,“ připomněl starosta Litovle Viktor Kohout.
