Největší počet hlášení výskytu těchto závažných infekcí odborníci přijali během června a července, kdy jsou klíšťata nejaktivnější.

„Souvisí to s příjemnými letními teplotami, které jsou kombinované se srážkami. Vlhkost a teploty kolem dvaceti až pětadvaceti stupňů jsou pro klíšťata optimální,“ uvedla mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánka Čechová.

Hygienici však nárůst potvrzených nákaz ještě očekávají. Ze statistik z minulých let totiž vyplývá, že v srpnu se v regionu prokáže nejvíce nakažených oběma chorobami.

Za celý loňský rok se v kraji nakazilo klíšťovou encefalitidou 24 lidí, boreliózou pak 216 obyvatel. Největší riziko, že se na člověka přisaje nakažené klíště, hrozí podle hygieniků zejména v lesích kolem Šumperka, Šternberka, hradu Helfštýna, vrchu Maleníku či kolem Hluboček, Hrubé Vody a Svatého Kopečku.

Infikovaní paraziti se vyskytují nejen v lesích, ale také v městských parcích, na zahradách a zatravněných hřištích.

„V průměru virus klíšťové encefalitidy přenáší jedno až tři procenta klíšťat. U boreliózy je toto nebezpečí daleko vyšší, přenašečem je až dvacet procent klíšťat,“ upřesnila Čechová.

Aktivita těchto cizopasníků je v kraji v současné době podle Českého hydrometeorologického ústavu mírná, pohybuje se na druhém stupni z pětibodové škály. To znamená, že by lidé měli při procházce v přírodě použít repelent, nesedat a nelehat si do trávy a po návratu se prohlédnout.

Odborníci dlouhodobě upozorňují, že výskyt nemocí přenášených klíšťaty je v České republice ve srovnání se zeměmi Evropské unie vysoký. V roce 2020, kdy mělo Česko v přepočtu na 100 tisíc obyvatel zhruba osm případů klíšťové encefalitidy, šlo o nejvyšší počet v celé Evropské unii.

„Nejpostiženější skupinou jsou lidé ve věku 60 až 64 let, incidence tohoto onemocnění podle Státního zdravotního ústavu v roce 2020 ale stoupala například i u dětí, včetně těch předškolního věku,“ uvedla mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.

Zájem o očkování roste

Proti encefalitidě je možné se očkovat. Proočkovanost je v Česku ale stále nízká, pohybuje se kolem třiceti procent.

„Například v Olomouckém kraji Všeobecná zdravotní pojišťovna eviduje za loňský rok 4 626 žádostí o příspěvek na očkování proti klíšťové encefalitidě a v rámci Česka si o příspěvek zažádalo přes 128 tisíc klientů, téměř dvakrát více dospělých než dětí,“ vyčíslila Plívová.

Proočkovanost je ale na vzestupu. Dospělí starší padesáti let, kteří patří do nejpostiženější věkové skupiny, mají od letoška vakcínu plně hrazenou ze zdravotního pojištění.

Podle předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro Olomoucký kraj Jarmily Ševčíkové je o ni velký zájem.

„Velmi příjemně mě překvapil velký zájem o očkování proti klíšťové encefalitidě, popravdě jsem ho ani nečekala,“ řekla lékařka.

„U lidí nad 55 let mívá onemocnění závažnější průběh a rovněž riziko trvalých následků je vyšší než u mladších pacientů,“ upozornil praktický lékař pro dospělé Dalibor Stoszek.

Klíšťová encefalitida se nejprve projevuje jako chřipka se zvýšenou teplotou, únavou, bolestí hlavy nebo kloubů a svalů. Poté se pacientovi zhruba na týden udělá lépe a později přichází druhá fáze s postižením centrálního nervového systému.

Může jít o poruchy spánku, koncentrace, rovnováhy, obrnu nebo světloplachost. Hrozí i trvalé následky, jako poruchy hybnosti nebo trvalé ochrnutí některých částí těla. Zhruba jedno procento onemocnění končí smrtí.

Borelióza způsobená bakteriemi se léčí antibiotiky, proti ní vakcína není. Také u boreliózy se nejčastěji objeví nejdříve únava, bolest hlavy a teplota. Typickou červenou skvrnu s vybledlým středem kolem místa přisátí klíštěte má asi jen polovina pacientů. Ve druhé fázi nemoci mohou být postiženy klouby, centrální nervový systém a někdy také srdce.