Vítězství si opět připsal Mads Pedersen (Trek - Segafredo), který ve skupině uprchlíků porazil Pascala Ackermanna (UAE Emirates). Právě tito dva a také Danny van Poppel (Bora - Hansgrohe) a Fred Wright (Bahrain Victorious) jako jediní zachytili útok Primože Rogliče (Jumbo - Visma) v krátkém stoupání těsně před cílem. Rogličovi nešlo o etapu, chtěl najet nějaký čas na Remca Evenepoela (Quick-Step Alpha Vinyl) a Enrica Mase (Movistar), ačkoliv spokojený v cíli opravdu nebyl.

Jako první si Rogliče dojel Ackermann, jehož tým držel tempo a Němec měl na čele balíku perfektní přehled o dění. Pedersen si musel dvojici v úniku dojíždět a dotáhl dopředu také Van Poppela a Wrighta. Roglič nechtěl od nikoho pomoc, věděl, že je na to sám, protože zbylým čtyřem útočníkům šlo pouze o etapu. Nikdo z přímých soupeřů o celkové vítězství na Vueltě jeho nástup nezachytil a nechali to na ostatních. Evenepoel dokonce hlásil technický problém a musel měnit kolo, ale díky tříkilometrové ochranné zóně mu rozhodčí určili stejný čas jako zbytek pelotonu.

Roglič tahal až do cílové rovinky, dokud sprinteři nezačali sprintovat. Pedersen zahájil svůj spurt hodně brzo, čímž se mu podařilo utavit Ackermanna a s přehledem vyhrál. Ovšem ještě předtím se Roglič dostal do kontaktu s Wrightem a spadl. Rozhodčí mu udělili čas stejný jako vítězovi, takže na Evenepoela stáhl 8 sekund. Spokojený však nepochybně nebyl a v cíli dlouho seděl a zdál se být v šoku.

"Myslím, že bizarní je dobré slovo," řekl o dojezdu etapy Addy Engels, sportovní ředitel Jumbo - Visma. "Měli jsme v plánu zkusit jet na etapu, ale také získat čas do celkového pořadí. Myslím, že plán vyšel opravdu dobře, Primož se dostal s malou skupinkou až do cíle, ale co se pak stalo, jsme ani nevěděli, protože i když jsme sledovali televizi, pád jsme přehlédli. Mysleli jsme si, že dojel ve skupině před pelotonem." 

Engels chvíli po dojezdu nevěděl, jak na tom Roglič je: "V posledních několika stech metrech se vše zvrtlo. Musíme se podívat, jak vážná jsou zranění. Je zřejmé, že je zraněný. Teď je v autobuse a snaží se všechno vyčistit, ale musíme zjistit, jak na tom je. Připadá mi, že těch zranění je na osm vteřin výhody až moc."

Pedersen mezitím slavil druhé etapové vítězství, čímž si opět polepšil v bodovací soutěži, kterou už s největší pravděpodobností vyhraje. Etapu věnoval svému týmovému kolegovi Alexi Kirschovi: "Slíbil jsem Kirschovi, že dnes vyhrajeme, včera se mu narodila dcera a on nebyl u porodu, takže celý tým pracoval opravdu tvrdě, abychom mu dali tento druhý dárek během několika dní. Tohle vítězství je pro Alexe, jeho ženu a jeho novorozeně."

Pedersen podal skvělý výkon zejména po útoku Rogliče. Nebyl bezprostředně za Slovincem a musel se dotahovat: "Nečekal jsem, že Roglič zaútočí, ne. Byl to opravdu chytrý tah, všichni byli opravdu na limitu. Ackermann byl hned v jeho háku, to se mu povedlo, a já musel vynaložit hodně energie, abych se dotáhl. Byl to opravdu dobrý tah. Pád jsem neviděl, v cíli jsem chtěl jet za ním a viděl jsem, že má roztrhané oblečení. Je škoda, že spadl, letos nemá štěstí. Doufám, že na tom není tak špatně, aby mohl dál bojovat o vítězství na Vueltě."

Evenepoel má v průběžném pořadí náskok 1:26 na Rogliče a 2:01 na Mase. Do cíle dojel v poklidu a poté jel zkontrolovat svého rivala. Ve středeční 17. etapě se opět dojíždí na vrcholu stoupání, tentokrát pouze 2. kategorie Monasterio del Tentudía a Evenepoel bude hájit svůj červený trikot. V cíli čelil dotazům, zda měl opravdu v posledních třech kilometrech defekt, protože v té chvíli se mu to hodilo víc, než dojíždět na plný plyn až do cíle. "Nejsem člověk, který by předstíral nebo podváděl. Měl jsem dobré nohy a chtěl jsem si dokonce dojet pro etapové vítězství. Nic si nevymýšlím."

"Píchl jsem, to se stává. Byl jsem uprostřed balíku, mezi prvními dvaceti až třiceti. Zabral jsem a zadní kolo mi podklouzlo. Tak poznáte, že máte defekt." Evenepoel sice ztratil několik sekund, dopadl přesto lépe než dobitý Roglič: "Byl to dost ošklivý pád a to nikomu nepřeji. Doufám, že se dá dohromady."