Kdyby ve 2. kole volby prezidenta byli Andrej Babiš a Petr Pavel, kdo by měl váš hlas?Anketa
Jako viroložka jste dva covidové roky bojovala proti nařízením omezujícím svobodu i proti nařizování povinné vakcinace a podobně. Jak situaci vnímáte nyní s nadcházejícím podzimem, kdy slýcháme varování před další vlnou?
Pevně věřím, že restrikce a nařízení, kterým jsme čelili v předchozích sezónách, se již v takové míře opakovat nebudou. Po všech zkušenostech a při stavu poznání, které již dnes máme, by politici další restrikce ani povinnou vakcinaci neobhájili. Dokonce i soudy potvrzují nezákonnost řady z těchto nařízení, která diskriminovala neočkované občany a ztěžovala jim život. Přesto je stále v médiích dáván prostor nechvalně proslulým a bohužel také vlivným jedincům, kteří se evidentně nepoučili a rádi by opět zaváděli nejrůznější omezování a povinnosti.
S nástupem dětí do škol a s chladnějším počasím se každoročně na podzim zvyšuje počet respiračních infekcí, nejinak tomu jistě bude i letos. Část těchto onemocnění bude vyvolána virem SARS-CoV-2, část jinými viry či bakteriemi. Jistě není nutné u každého člověka s banální rýmou či kašlem pátrat po původci jeho obtíží pomocí PCR testů. Testovací šílenství ani hon na pozitivní jedince by se již neměly opakovat. Je však jistě vhodné, aby lidé s příznaky respirační virózy nemoc nepřecházeli, nechodili do kolektivu, ale vyleželi ji doma v posteli. V případě vážnějšího průběhu je pak namístě vyšetření lékařem, na základě jeho rozhodnutí případně i PCR test a nasazení příslušné antivirové léčby. Zkrátka je třeba již brát nový koronavirus stejně jako ostatní respirační viry a přestat jej mytizovat.
Máme totiž diametrálně odlišnou situaci, než tomu bylo na začátku covidové pandemie. Prakticky celá populace má již covid za sebou, mnozí i několikrát, což zajišťuje lidem velmi účinnou a dlouhotrvající ochranu před vážným průběhem opakované nákazy. To znamená, že se nákaza bude projevovat povětšinou jako nezávažná viróza nebo proběhne zcela nepozorovaně bez jakýchkoliv příznaků. Zařadí se mezi ostatní a končí jeho výjimečné postavení mezi ostatními respiračními viry. Neočekávám, že na podzim nastane významnější vlna vážných případů nemoci covid-19, byť někteří jedinci mohou mít těžší průběh, stejně jako u jiných infekčních nemocí. Pro ně je k dispozici účinná léčba.
Co se o covidu dozvídáme nyní, kdy se svět příliš nezajímá?
Nezájem o covid je zcela logický, protože už opravdu nepředstavuje v globálním měřítku významnější zdravotní problém. Svět se potýká s daleko závažnějšími problémy, o které se nyní lidé zajímají. Dalo by se říci, že covid je mrtvý, přestože některé pijavice přisáté na covidový byznys se jej snaží resuscitovat v naději, že z něj ještě něco vytřískají.
Aktuální situace, pokud jde o covid-19, je ve světě klidná. Počet evidovaných případů je nízký všude na světě a také počet zemřelých s covidem je minimální. Těžko ale říci, do jaké míry to souvisí se změněnou strategií testování, kdy se již celosvětově testuje podstatně méně než dříve. Stále dominují různé podvarianty omikronu, na tom se nic nemění. Je možné, že se zvýšením aktivity viru během podzimu se rozšíří opět nové varianty. Nás by to ale již nemělo znepokojovat, protože prakticky všichni máme imunitu po prodělané nákaze, a jak se prokázalo, ta funguje vcelku spolehlivě vůči vážnému průběhu napříč dosud známými variantami.
Ministerstvo zdravotnictví nedávno spustilo kampaň pro podporu očkování. Komu byste očkování dnes doporučila?
Víme, že Česká republika objednala dohromady přes 20 milionů dávek vakcín na roky 2022 a 2023. Jednoduchou matematikou dojdeme k výsledku, že je zde úmysl naočkovat každého občana České republiky včetně malých dětí minimálně jednou dávkou ročně. Zájem o toto očkování je však mizivý, takže se ho vláda snaží cestou kampaně zvýšit. Ve skutečnosti je ale již jen velmi málo lidí, kterým by vakcína mohla něco pozitivního přinést. Jak jsem již uvedla, prakticky všichni lidé si již infekcí prošli, i když ne každý si toho je vědom, pokud se netestoval. Kdo infekci prodělal, zejména pak v posledním roce, má dostatečně robustní ochranu před vážným průběhem při reinfekci a vakcína už mu žádné další vylepšení imunity nepřinese. Může dojít dokonce k tomu, že opakované dávky zastaralé vakcíny naopak zhorší imunitní odpověď na nové varianty. Navíc jsou zde nezanedbatelné nežádoucí účinky covidových vakcín, mnoho lidí pociťuje zhoršení zdravotního stavu i několik měsíců po jejich aplikaci. Takže já bych před tím spíše varovala.
Přesto stále existují lidé, kterým může vakcína pomoci. Jsou to ti, kteří trpí závažnou poruchou imunity, ať už na základě svého onemocnění nebo v důsledku imunosupresivní léčby. Pro tyto lidi představuje covid-19 skutečně velkou hrozbu, je to pro ně život ohrožující onemocnění, protože jejich nemocný imunitní systém nedokáže s virem účinně bojovat. Těmto lidem dokáže vakcína navodit alespoň částečnou a krátkodobou ochranu a pomůže jim zmírnit průběh nemoci. Bohužel stále jsou k dispozici pouze vakcíny cílené na wuchanský virus, který již dávno z populace vymizel. Pokud přijdou na trh aktualizované vakcíny cílené na současné varianty, bude to jistě daleko lepší.
Které z posledních informací považujete za alarmující?
V poslední době mě značně znepokojují zprávy o narůstající úmrtnosti v různých zemích světa, a to zejména v mladších věkových skupinách. Jde o celkovou úmrtnost bez ohledu na její příčiny. Můžeme si klást otázku, zda je to způsobeno následky onemocnění covid, nebo následky po covidovém očkování, následky lockdownů a dalších zaváděných opatření nebo zcela jinými příčinami.
Například z nedávno zveřejněné americké studie vyplynulo, že během covidové pandemie byl největší počet celkových nadúmrtí – tedy počtu úmrtí nad očekávané množství – překvapivě u mladých osob ve věku 25–44 let, přestože covid prokazatelně nejvíce zabíjí staré lidi. Příčina nadměrných úmrtí mladých lidí tedy musela být jiná než covid samotný. Zvláštní je také to, že výrazně více nadúmrtí v této věkové skupině bylo v době, kdy se již očkovalo proti covidu, než v době, kdy byl covid, ale vakcína ještě ne. Studie má 168 stránek, stručný výtah z ní je zveřejněn na webu Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS).
Alarmující je také celková narůstající nadúmrtnost u dětí do čtrnácti let v Evropě, která začala narůstat od poloviny roku 2021 a pokračuje i v roce letošním. Přitom v prvním covidovém roce 2020 byl celkový počet úmrtí dětí naopak nižší než obvyklý. Dokládají to data z webu EUROMOMO, což je internetový projekt sledující úmrtnost ve většině evropských zemí. Česká republika bohužel zapojena není.
Nechci jakkoliv předjímat příčinu těchto nadbytečných úmrtí, byť pochopitelně mnoho z nás napadá možná souvislost s plošnou vakcinací. Vysvětlení mohou ale být i jiná. Každopádně se něco děje a covidová pandemie i se vším, co s ní souvisí, na tom má s největší pravděpodobností svůj podíl. Nepochybně by si tato alarmující data zasloužila daleko větší pozornost a pátrání po příčinách. Pokud zde máme byť jen podezření na možnou souvislost s covidovými vakcínami, potom by politici měli být skutečně velmi opatrní s jejich propagací. Místo toho vidíme bagatelizaci nežádoucích účinků vakcín a bohužel lidé, kteří prokazatelně po covidové vakcinaci trpí zdravotními problémy, prakticky nemají šanci domoci se odškodnění.
Ve světle těchto informací je naprosto nepochopitelné, že v takvazném demokratickém světě stále ještě existují země, které na své území nevpouštějí nevakcinované osoby, ačkoliv již dávno byly vyvráceny domněnky o bezinfekčnosti očkovaných. Jde tedy čistě o diskriminaci nevakcinovaných bez jakéhokoliv vědeckého podkladu. Šikana nejlepšího světového tenisty Novaka Djokoviče je toho zářným příkladem.
Je známo, že v době covidu nebyly statistiky nakažených ani zemřelých přesné, a svědectví ukázala, že některé nemocnice například psaly úmrtí na covid i v případech, kdy tomu tak nebylo. Zrovna tak člověk s jinou chorobou, ale nakažený covidem, byl rovnou označen za mrtvého z důvodu covidu. Nesrovnalostí bylo mnoho. Dozvíme se někdy, jaká byla skutečná čísla v Česku?
Obávám se, že to nebude možné. Musely by se znova procházet chorobopisy všech zemřelých a analyzovat, jaká byla u každého z nich skutečná příčina úmrtí. To by bylo natolik časově a personálně náročné, že je to prakticky nerealizovatelné. Nepochybně je mezi zemřelými osobami velké množství těch, které ve skutečnosti zemřely na zcela jiné onemocnění a shodou okolností byly v době hospitalizace a smrti pozitivně testovány na covid. Pokud by byly stejné osoby testovány na jiné viry či bakterie, stejně bychom mohli vést statistiky o počtu úmrtí s těmito jinými infekčními činiteli. Proto jsou tato čísla zcela irelevantní.
Jak tomuto přístupu pro příště zabránit?
Úplně by stačilo, kdybychom medicínu vrátili od politiků a úředníků zpět do rukou lékařů a indikaci diagnostických testů nechali na jejich uvážení. Lékař musí nejlépe vědět, kdy potřebuje příslušné vyšetření provést, aby se mohl na základě výsledku rozhodnout o správné léčbě. Budeme-li vyšetřovat jen skutečně nemocné, nebudou nám statistiky zkreslovat osoby vyšetřené bezdůvodně na základě davové hysterie.
Ve Spojených státech amerických ohlásil konec Anthony Fauci, a to ve funkci ředitele Národního institutu pro alergie a infekční nemoci. Skončil i jako poradce prezidenta Joea Bidena. Jak vnímáte jeho působení a co jeho odchod může znamenat ohledně přístupu ke covidu?
Pan Fauci má nepochybně svůj významný podíl na silně restriktivním přístupu Spojených států ke covidové pandemii. Přitom výsledky zde nemají lepší než jinde ve světě. Ve Spojených státech stále trvají na tom, že nevakcinované osoby mají zapovězen vstup do země. Přitom pan Fauci musí dobře vědět, že vůbec nejde o riziko nákazy ani jiné zdravotní důvody, ale čistě o důvody diskriminační. V demokratickém světě by to mělo být nezákonné.
Pana Fauciho také zřejmě čeká vyšetřování z důvodu lží a podezření na jeho účasti na financování wuchanských laboratoří z rozpočtu Spojených států, ve kterých se prováděly experimenty s koronaviry, které měly vést ke zvýšení jejich patogenity či infekčnosti – takzvaný gain of function. Pochopitelně kvůli tomu také sílí spekulace o umělém původu viru, nebo dokonce o jeho záměrném šíření. Pro návrat důvěry ve veřejné instituce je nezbytné, aby vše bylo důkladně prošetřeno a vyvozeny příslušné závěry.
Psali jsme:
Předpokládám, že další vývoj ve Spojených státech do značné míry závisí na výsledku podzimních voleb do Sněmovny reprezentantů. Pokud v Kongresu získají převahu republikáni, nejspíše budou chtít období Fauciho působení důkladně vyšetřit, a věřím, že alespoň z některých nesmyslných nařízení ustoupí. Ve vlastním zájmu by ale na transparentnosti měli mít zájem všichni.
V pořadu Události, komentáře České televize se setkal prezident Lékařské komory Milan Kubek a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Došlo k poměrně ostrému vyhrocení diskuse. Kubek volal po nařizování povinných roušek ve zdravotnictví či veřejné dopravě a tvrdil, že tvrdé restrikce zavedené bývalým premiérem Andrejem Babišem (ANO) byly extrémně účinné. Byly?
Pan Kubek se bohužel ještě neprobudil ze svých snů o spásné roli roušek a dalších restrikcí a obávám se, že od svých pomýlených názorů ustoupit nedokáže. Na rozdíl od něj ministr Válek již pochopil, že tudy cesta nevede. Doufejme, že jde o skutečné prozření a nejen o předvolební rétoriku ve snaze zlepšit image vládnoucí koalice. Tvrdé restrikce nesplnily očekávání, což potvrdila i nezávislá studie německých expertů, kterou v rozhovoru zmínil ministr Válek.
Ukázalo se, že průběh pandemie byl prakticky stejný ve všech státech bez ohledu na to, jak přísná byla opatření. Státy uplatňující tvrdé restrikce si navíc způsobily další vážné škody vyvolané právě těmito restrikcemi. Nejde jen o ekonomické ztráty, zvýšení inflace, krachy firem, ale také o sekundární škody na zdraví a životech a v neposlední řadě o devastaci psychického zdraví dětí i dospělých, které se budou napravovat obzvláště obtížně.
Válek se bránil s tím, že máme demokracii, a navíc upozornil Kubka, že už na lékařské fakultě se učí, že lékař má pacienta seznámit s možnostmi léčby a pacient se má sám rozhodnout, zda ji podstoupí. Kubek na to reagoval s tím, že Válek je pravicová ideologie, a došlo k ostré výměně názorů. Jak hodnotíte celou diskusi?
Nechtěla bych se k tomu více vyjadřovat. Myslím, že kdo diskusi sledoval, udělal si názor sám. Považuji to za nedůstojné vzhledem ke společenskému postavení obou aktérů. Ministr Válek má samozřejmě pravdu v tom, že konečné slovo ve volbě léčebného postupu musí mít vždy pacient. Jen je škoda, že si na to nevzpomněl dříve po svém nástupu do funkce. Spoustě lidí by mohl ušetřit vnucené očkování a následné zdravotní obtíže. Především mám na mysli profesní skupiny, jimž hrozila ztráta zaměstnání, pokud se nepodvolí vakcinaci do určitého data v době, kdy ležel na stole zcela vážně míněný návrh na povinné covidové očkování.
Milan Kubek rovněž tvrdil, že se lidé nepoučili a odmítají akceptovat pravidla, takže je třeba respirátory a vakcíny nařídit. Je to vhodný nástroj? Pokud ne, tak který?
Jak jsem již uvedla, povinné respirátory ani povinné vakcíny rozhodně nejsou vhodným nástrojem k boji s epidemií. A to po stránce medicínské, právní i etické. Ani u jednoho nebyla prokázána dostatečná účinnost, obě mají nezanedbatelná negativa. Je třeba za všech okolností trvat na dobrovolnosti, tím myslím nejen de iure, ale také de facto. Tedy již žádné vydírání osob, které se nepodvolí.
Měli bychom se vrátit k osvědčeným postupům prevence infekčních nemocí, které jsou dostatečně prověřené například v souvislosti s chřipkou. Případná opatření, pokud budou uplatňována, musejí být pouze krátkodobá a cílená, nikoliv plošná a nekončící. Nesmíme zapomínat na zlepšení celkového zdravotního stavu a kondice, apelovat na zdravý životní styl, udržovat si zdravou hmotnost, redukovat stres. Na to se zcela zapomnělo. Přitom je to pro prevenci nemocí to nejdůležitější.
Kandidujete do Senátu za stranu PRO. Proč jste se k tomu rozhodla?
V době covidu se z mého oboru stalo politické téma. Takže jsem se v politice ocitla shodou okolností. Viděla jsem, jak se k vysoce odbornému tématu v médiích hlasitě vyjadřují nejrůznější jedinci, kteří nemají dostatečnou erudici ani znalosti. Někteří z nich se stali doslova miláčky médií. Přesto jim politici naslouchali více než skutečným odborníkům a na základě jejich doporučení, mnohdy protichůdných, prováděli různá rozhodnutí, která významným způsobem ovlivňovala životy všech lidí. Navíc se nařízení chaoticky měnila prakticky ze dne na den, nikdo pořádně nevěděl, co aktuálně platí a co už ne. Pochopila jsem, že do politiky patří odbornost, o důležitých věcech by měli rozhodovat lidé, kteří dané problematice skutečně rozumějí, a nikoliv samozvaní všeználci.
S úzkostí sleduji, že v současné energetické krizi politici rozhodují obdobným způsobem. Výsledek je stejný. Za covidu jsme měli nejvíc covidových úmrtí, nyní máme nejvyšší inflaci a nejdražší energie. To je třeba změnit. Potřebujeme v politice skutečné odborníky, kteří rozhodují na základě faktů, a nikoliv dojmů nebo ideologií. Strana PRO klade ve svém programu důraz právě na odbornost. Stranu založili lidé, se kterými jsme přes dva roky neúnavně bojovali za zájmy lidí, právo a zdravý rozum. Měla jsem možnost zakladatele poznat jako čestné, pracovité a inteligentní lidi. Pro mě neexistuje jiná politická strana, které bych mohla dát důvěru.
Co byste chtěla v Senátu dokázat? Jaký je váš cíl?
Chtěla bych do Senátu vnést odbornost, slušnost a poctivost. Záleží mi na budoucnosti naší země a především našich dětí. Chtěla bych, aby Česká republika byla dobrým místem k životu, kde naše děti budou chtít žít, studovat, pracovat a vychovávat své děti. Vzhledem k mé odbornosti bude mou prioriotu zdraví, zdravotnictví a vše, co s tím souvisí. Velkým problémem je dostupnost zdravotní péče, především praktiků, zubařů, ale i ambulantních specialistů. Na to bych se chtěla zaměřit, je třeba zlepšit financování ve zdravotnictví. Klíčové je zlepšení podmínek pro vzdělávání mladých lékařů a sester, dostatečně je motivovat, aby neměli důvod odcházet do zahraničí.
Chtěla bych se také zaměřit na náš region, Ostravsko. Momentálně zde vyvolává velké emoce záměr na výstavbu vojenského logistického centra na letišti v Mošnově, který odsouhlasilo vedení kraje, aniž se na názor zeptalo občanů, jichž se to bytostně dotýká. Jsou zde obavy nejen ze zvýšeného hluku a emisí v důsledku zvýšení leteckého provozu, ale také obavy o bezpečnost, jelikož jako vojenský cíl bychom byli terčem útoku v případě vojenského konfliktu.
A nakonec, co lze udělat pro to, aby se neopakovala situace posledních dvou let v přístupu ke koronaviru? Tedy omezování svobod, volného pohybu, zavírání podniků a podobně?
Myslím, že to už bylo řečeno v předchozích odpovědích. Chtěla bych apelovat na občany, aby bedlivě sledovali výsledky práce svých politiků a aby svůj hlas ve volbách dali takovým kandidátům, kteří budou stát za nimi. Program kandidátů je důležitý, ale ještě důležitější je, zda jej následně po svém zvolení skutečně naplňují. Kandidáti za stranu PRO za uplynulé dva covidové roky za sebou mají ohromné množství práce, kterou ve prospěch občanů dělali ve svém volném čase, po nocích, na úkor rodiny a svých zálib. A to i za cenu urážek, dehonestace a osobních útoků. Přesto vydrželi, nenechali se zastrašit. Odměnou jsou jim vyhrané soudní spory, nová přátelství a vděčnost obyčejných lidí, kterých se jako jedni z mála zastali před zvůlí vládních nařízení. Tuto republiku můžeme posunout dál jen za pomoci vás, kteří nás ve volbách podpoříte.
Psali jsme:
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Zuzana Koulová
