„Tento projekt jsme připravili tak, abychom se s ním mohli ucházet o dotaci, kterou bude udělovat Státní fond životního prostředí v rámci Národního plánu obnovy životního prostředí. Jeho realizace by měla přinést celou řadu benefitů. Vegetační střechy, kromě zlepšení životního prostředí v dané lokalitě včetně omezení prašnosti, zlepšují mikroklima v budovách, snižují náklady na vytápění a omezují hluk,“ řekl náměstek primátora zodpovědný za strategii a rozvoj Pardubic Jan Nadrchal.
Výhodou projektu za odhadem 10,5 milionu korun je, že stavební úpravy střech bude možno dělat bez nutnosti úprav nosných konstrukcí objektů školy. Extenzivní vegetační střechy, včetně zlepšení odtokových poměrů ze střech, budou instalovány na třech budovách školy Erno Košťála a propojovací chodbě.
„Na stávající střechu bude položena vrstva substrátu pro extenzivní střechy a předpěstovaný rozchodníkový koberec, okraje střech a odvodňovací žlaby budou lemovány vrstvou oblázků,“ uvedla tisková mluvčí pardubického magistrátu Nataša Hradní s tím, že pokud město se žádostí o dotaci uspěje, chtělo by pilotní projekt spustit v roce 2023.
„Dotace by měla pokrýt až 100 procent způsobilých nákladů,“ dodala.
Navíc politici počítají s tím, že pokud se pilotní projekt městu osvědčí, bude radnice s ozeleňováním střech pokračovat i na dalších vhodných městských budovách. Ostatně na dvou místech se s tím už počítá. Podle náměstka primátora Jakuba Rychteckého se totiž zazelená třeba střecha rozšířené školky v Teplého ulici na Dukle.
Další školy jsou v plánu
„Tam s tím počítáme a v plánu je stejné řešení i na už schválené nové základní škole, kterou bude stavět město v bývalých Masarykových kasárnách na Višňovce. Za mne jsou tyto projekty více než třeba. Všichni letos v létě vidíme, jaké klima v Pardubicích máme, a každá troška, která ho pomůže zlepšit, je vítána. Navíc zelené střechy pomáhají budovám i co se energetické náročnosti týká,“ uvedl náměstek Jakub Rychtecký.
Za zelené střechy v minulosti bojovali třeba zastupitelé z KDU-ČSL nebo Pirátské strany. Nikdy se však zatím nenašlo vhodné místo. Třeba zastupitel Jakub Kutílek chtěl, aby se zelené střechy objevily na parkovacích domech, které chce město stavět u Terminálu Jih nebo nedaleko arény. Ani v jednom případě to prý nebude možné.
Pardubičtí radní si přitom před třemi roky nechali zpracovat teplotní mapu města. Ta vznikala loni v červnu 2019 během vlny veder. A ukázalo se, že největší žár sálá z obchodních domů, průmyslových zón a okolí železnice.
Za zmínku však stojí, že v parcích se lidé zdaleka tak neochladí, jak by si mohli myslet. Oba parky ve středu města jsou na tom logicky lépe než rozpálené okolní ulice, ale podle teplotní mapy ne o moc. Daleko lépe dopadnou v okolí Chrudimky či na pravém břehu Labe.
„Každý strom dokáže ochladit své okolí o několik stupňů. Proto nejlépe snižují teplotu přirozené vícepatrové lesy. Klíčové je totiž i patro keřů, které právě v okolí pardubických řek je,“ vysvětluje důvod teplotního rozdílu bývalý pardubický radní za KDU-ČSL a ekolog František Weisbauer, který roky bojuje za větší zastoupení zeleně ve městě včetně zelených střech.
