„Jako první jsme řešili svícení ve škole a s tím související změnu pracovní doby uklízeček a nepedagogických pracovníků. Úklid jsme měli až po vyučování zhruba do půl deváté večer, teď bychom rádi, aby skončil kolem čtvrté páté. Také počítáme návratnost a úsporu výměny stávajících zářivek za ledkové,“ nastínil ředitel ostravského Wichterlova gymnázia Jan Netolička.
Z dlouhodobého hlediska škola začala připravovat i možnost, že by na svou menší budovu nainstalovala solární panely. „Je to tam technicky proveditelné, ale jde o první kalkulace, uskutečnění by bylo záležitostí dalších let,“ dodal ředitel.
Řešením i fotovoltaické panely
Na Střední průmyslové škole a Obchodní akademii v Bruntále pracují hned na několika scénářích - řeší možnosti efektivnějšího využití školních prostor, snížení teploty vody v otopných systémech i snížení spotřeby elektřiny.
„U všech možností mapujeme potenciál úspor. Například známe novou cenu elektřiny, víme, jakou má spotřebu jeden CNC stroj za výuku a kolik vyučovacích bloků potřebujeme. Teď se budeme bavit, jak výuku co nejvíce racionalizovat,“ vysvětlil ředitel Jan Meca.
Dodal, že se škola soustředí na jednoduše proveditelná opatření s co největším efektem. Škola už má také projekt na stavbu fotovoltaické elektrárny, kterou by ráda postavila příští rok.
Pronájem náklady na vytápění nepokryje
Opavské střední odborné učiliště stavební zvažuje snížení teploty ve školních budovách a změnu režimu v budově internátu.
„Nevyužité pokoje a patra jsme pronajímali komerčně - sousedíme s Tyršovým stadionem, takže například sportovním klubům. To letos zrušíme, prostory zakonzervujeme a nebudeme vytápět. Pronájem nám náklady na vytápění nepokryje,“ popsal ředitel učiliště Miroslav Weisz.
Další oslovené střední školy mění také rozvrhy, aby se nevyučovalo brzy ráno nebo pozdě odpoledne a efektivněji se využívaly jednotlivé třídy. Školy hlásí, že budou mít od začátku roku 2023 pětinásobné ceny elektřiny. Kolik zaplatí za plyn, zatím vůbec nevědí.
„Zdražení energií se škol zřizovaných Moravskoslezským krajem dotkne. Energie nakupujeme za celou korporaci a ceny vzrostly několikanásobně, s čímž bude kraj počítat ve svém rozpočtu tak, aby byla činnost krajských organizací zachována,“ uvedla mluvčí hejtmanství Nikola Birklenová.
Distanční výuka zatím nehrozí
Krajský úřad připravuje pokyny pro činnost svých příspěvkových organizací v topné sezoně.
„Moravskoslezské energetické centrum v rámci možností a stanovených hygienických norem nabídne nové harmonogramy vytápění či systém snížení teploty, na které jsou jednotlivé prostory budov vytápěny. Jedním z možných opatření na školách je i maximální přizpůsobení rozvrhu hodin a využívání učeben s možností nevytápění některých prostor školy,“ dodala Birklenová.
Doplnila, že zavedení distanční výuky zatím není na stole. To potvrzují i ředitelé.
„Pokud nebude situace opravdu kritická, distančně učit nebudeme. Jsme řemeslná a technická škola a to nelze na dálku nahradit,“ vysvětlil ředitel Weisz. Stejně hovoří i další ředitelé, a to i škol s výukou bez odborných praxí.
Kraj bude také dál posilovat energetickou soběstačnost škol.
„Z aktuálně dokončených projektů jde o instalaci fotovoltaické elektrárny na budově Gymnázia Mikuláše Koperníka v Bílovci. V současné době se instalují fotovoltaické elektrárny na Základní umělecké škole Klimkovice, Základní umělecké škole Leoše Janáčka Havířov, Základní škole Čkalovova Ostrava-Poruba a Střední odborné škole dopravy a cestovního ruchu Krnov,“ dodala mluvčí Birklenová.
