Poslední slova maminky si vzal k srdci. Silný rodinný příběh dal vzniknout výjimečné stavbě

Můj původní záměr byl takový, že si tu postavím rekreační dům na víkendy, a navážu tak na to, co tu bylo historicky. Stavba stojí na místě původní chaty, kterou postavili moji rodiče, spoluzakladatelé zdejší chatové oblasti, v 60. letech minulého století.

Už v průběhu stavby jsem to ale začal přehodnocovat a říkal si, že z toho jednou bude plnohodnotné celoroční bydlení. Je to ale výhled v horizontu třeba pěti let. Přece jen je to tu trochu odříznuté a na každodenní dojíždění do práce to není. Zároveň mám k tomuto místu citový vztah, prožil jsem tu dětství, znám tu každý strom, každého souseda.

Navíc se k tomu pojí ještě takový příběh. Když moje maminka onemocněla, říkala mi, ať to tu neprodávám, ať si tu postavím pořádný dům. Ale ať počkám, že nechce vidět, jak se původní chata bourá. Maminka zemřela na podzim 2016 a na jaře 2017 jsem začal chystat projekt…

Rodiče tu postavili to, co tehdy umožňoval stavební zákon, tedy rekreační chatu o rozloze 50 m2, která tu stála až do roku 2018. Chatu jsme postupně zvelebovali a udržovali, napojili jsme ji na elektřinu a obecní vodovod.

Po úmrtí mého táty jsem postupně přikupoval přilehlé pozemky a vytvořil tak ideální prostředí pro stavbu většího domu.

Původní pozemek měl 1800 m2, teď má 9500 m2, tedy necelý hektar.

Ano, vše jsem si vyřizoval sám a proběhlo to bez problémů. Na stavebním úřadě byli poměrně striktní a vše pečlivě zkoumali, ale vzhledem k tomu, že můj pozemek nemá žádné sousedy, respektive jediným sousedem je obec, navrhli to vyřešit veřejnoprávní smlouvou s obcí. A to už pak probíhalo hladce.

Na začátku ne. Bylo tu několik možností, co tady postavit. Zvažoval jsem například moderní zděnou vilu, kamenný dům v toskánském stylu, bungalov, srub nebo roubenku. Měl jsem asi šest návrhů, ale ani jeden mě sám o sobě neuchvátil. Tak jsem si řekl, že z každého vezmu část, co se mi líbí a zkusím to nějak propojit v ideální celek.

Hlavní moje kritérium bylo dřevo, kámen a sklo. Žádné další materiály jsem nechtěl, chtěl jsem zachovat ducha tohoto místa. Původně měl být celý dům obložený dřevem, ale pak se mi to přestalo líbit, a udělal jsem to takto napůl. Strana k vodě má omítku a strana k lesu je obložená dřevem.

Návrhy dělal můj kamarád architekt, se kterým jsem vše průběžně konzultoval, a ve finále jsme došli k závěru, že to bude dřevostavba. Respektive navrhl mi ji s ohledem na to, že dům budu využívat zatím pouze sezónně nebo rekreačně.

A to mimo jiné z toho důvodu, že dřevostavba se velmi snadno prohřeje a vytopí, zatímco vytopit vymrzlý kámen nebo cihlu trvá dlouho. A mně se na tom líbilo hlavně to, že dům bude postavený za dva dny. Že sem přijedou, seskládají panely a bude to hotové. Nechtěl jsem tu mít staveniště.

V úvodním kole výběru jsem na základě studie oslovil více stavebních firem se zaměřením na dřevostavby. Nakonec s ohledem na ne přímo snadný přístup k pozemku nabídku na stavbu akceptovaly pouze dvě firmy, z nichž jsem se rozhodl pro brněnskou firmu, která realizuje stavby panelovým „skládacím“ systémem.

Byl jsem se podívat i u nich ve výrobní hale a moc se mi líbila jejich technologie výroby.

Ne, na tu jsem měl jinou firmu, která se specializuje na zemní práce v takto komplikovaném terénu. Příprava svažitého pozemku nebyla vůbec jednoduchá. Kromě základové desky se dělalo i podzemní podlaží, kvůli kterému se muselo zaříznout do svahu daleko víc, než jak tomu bylo u původní chaty.

Firma postavila hrubou stavbu, která zahrnovala okna, střechu, fasádu, celou terasu, podlahu bez povrchové pokládky, podlahové topení a vodu. Zbytek (elektřinu, podlahovou krytinu, dlažbu, obklady a komplet interiér včetně výmalby) jsem si dělal svépomocí s externími dodavateli.

Ano, komplikace nastaly, ale byly způsobené na naší straně. V průběhu stavby jsme totiž začali uvažovat nad změnou celé terasy, což ale posunulo termíny všech navazujících prací, které se pak dost natáhly a už tak hezky nenavazovaly.

Další komplikací byl samozřejmě covid-19, a s ním se pojící karantény a omezení pohybu, které všechny práce opět dost prodloužily.

Skoro o rok a půl. Jak jsem už zmínil, projekt jsem začal chystat na jaře 2017, v tomtéž roce jsem si také vyřídil stavební povolení. V roce 2018 pak proběhla demolice staré chaty a stavba podzemního podlaží včetně základové desky.

V létě 2019 začala firma připravovat panely a v srpnu postavili hrubou stavbu, která byla hotová za týden. Kdyby nebylo to zdržení s terasou a následně kvůli covidu, byl by dům v roce 2020 komplet hotový.

V průběhu stavby se začaly objevovat různé názory od projektantů a architektů, že by místo původně navržené dřevěné terasy byl lepší nějaký odolnější materiál s ohledem na zdejší vysokou vlhkost. Kolem jsou lesy, potok a rybník, a když tu něco necháte venku přes noc, tak je to ráno úplně mokré.

Takže se začal řešit nový projekt, bylo potřeba udělat posouzení od statika, nové nacenění atd. Celé se to natáhlo na půl roku, protože statik byl nemocný, až jsem pak ve finále zjistil, že se mi nový návrh s železnými nosníky vůbec nelíbí. Takže jsme skončili u původního dřeva, i za cenu, že ho musím jednou za dva roky natírat.

Terasa má 150 m2. Mým velkým přáním bylo, abych z terasy viděl celý pozemek, což se podařilo a moc si to užívám.

To má prostý důvod. Chtěl jsem z ložnice, respektive přímo z postele, vidět na rybník, což by v bungalovu nešlo. Ale když se podíváte na půdorys, zjistíte, že velká část domu je vlastně bungalov. Udělal jsem to tak s ohledem na případnou budoucí horší mobilitu ve stáří.

V současnosti pokoje slouží pro syna s rodinou, ale myslel jsem při plánování i na budoucí možné využití celého domu k pronajímání a rekreaci. Syn v tomto oboru podniká, takže kdyby tu nechtěl jednou žít, může dům pronajímat k rekreačním účelům.

Střecha je skvěle zaizolovaná, takže i když je černá a chytá teplo, dovnitř ho propouští velmi málo. I při třicetistupňových vedrech tu bylo maximálně kolem 24 °C, a to bez klimatizace a dalších ochlazovacích systémů. Nic takového tu nemám a ani neplánuji.

V přízemí jsou žaluzie jen ve vstupní hale. Dále plánuji žaluzie ve všech pokojích (ložnicích) společně s klasickými závěsy a v koupelnách budou žaluzie a rolety pro pocit soukromí. Jinak jsem to tu chtěl mít otevřené a prosvětlené.

Mám tu elektrické podlahové topení s centrální jednotkou a dálkovým ovládáním přes mobil. V kuchyni a obývacím pokoji mám na podlaze dlažbu, která velmi dobře akumuluje teplo. Přes dálkové ovládání si nastavím topení na požadovanou teplotu s určitým předstihem před příjezdem, je příjemné přijet do tepla.

Dále mám i centrální krb na dřevo. Topit dřevem je moc příjemné, navíc se tím vytopí celá obytná část (kuchyň a obývací pokoj) na 24 °C, takže se dá dost ušetřit na elektrickém topení. Chci ještě s ohledem na ceny energií nainstalovat na střechu solární panely, čímž by se mohly ještě více snížit náklady na vytápění. Rád bych to stihnul do zimy.

Mám rád jednoduchost a čistotu, proto jediné moderní technologie v domě je dálkové ovládání topení přes telefon a kvalitní zabezpečovací systém.

Ano, teď si užíváme letní pohody, trochu odpočíváme a dolaďujeme dokončovací fázi. Na řadě je nyní parková úprava pozemku a okolí domu, samozřejmě další zabydlování interiéru a terasy nábytkem a dekoracemi. 

V podzemí se ještě rozhoduji mezi samostatným obytným prostorem 1+kk a saunou, uvidí se.

Dům splňuje mé představy o nadstandardním prostoru v interiéru a v kombinaci s rozměrnou terasou a vazbou na okolní pozemek můžu opravdu říct, že stavba splnila mé očekávání.

Dům je umístěn v příjemné lokalitě na dosah Brna a všech potřebných služeb. Navíc řada mých vrstevníků přistoupila k podobnému řešení svého bydlení v této chatové oblasti, takže je tady dobrá komunita a taky skvělá komunikace s obcí a místními.

Ano, naším cílem je postupně tu vybudovat komunitu, která bude společně fungovat a spolupracovat na zlepšování a zkvalitňování služeb a vůbec života tady.

Jednodušší je určitě realizace stavby na klíč, to bych zřejmě doporučil ostatním, i když se cena stavby může jevit finančně náročnější, zvláště při aktuálních cenách materiálu a práce.

Mě zastihla v průběhu stavby nadpřirozená moc v podobě covidové epidemie, nynější zájemce o stavbu tíží zase energetická krize, inflace a enormní růst cen. To je ale život.

Zdroj: Petra Pacáková, www.drevostavitel.cz