Že je nejspíš něco špatně, slýchali Martin Wallner a Tomáš Huber od různých kolegů z e-commerce sféry už od loňského listopadu. Moc ale nechápali, o čem mluví. Jejich rozjetá mašina, výrobce a online prodejce müsli a dalších pochutin Mixit, jela vzhůru tak, jak byli v posledních letech zvyklí. To znamená v meziročním srovnání růst o dvacet až třicet procent. Pak ale přišel konec letošního února a ruský útok na Ukrajinu. A i Mixit se zasekl. „Zjistili jsme, že ať se snažíme jakkoliv, tak držet tohle tempo už nezvládneme,“ říká Wallner.

To ale neznamená, že by se svérázní mladí podnikatelé stávající situace lekli. Naopak. V prostorách jejich sídla v pražské Michli, kde dříve fungovala tiskárna cenin, to žije jako dřív. Možná i o něco víc. Wallner s Huberem se totiž rozhodli jít v duchu hesla „nejlepší obrana je útok“ očekávané krizi naproti.

Jako na horské dráze

„Od války jsme měli některé měsíce meziročně plus pět procent, některé ale klidně minus deset, zatím se ale zuby nehty držíme zhruba loňska,“ popisuje aktuální hospodaření Mixitu Martin Wallner. Loni firma, kterou založil před dvanácti lety se svým spolužákem z vysoké, dosáhla na tržby 600 milionů korun, hrubý zisk měla pod sto milionů. O rok dřív se na tržbách zastavila těsně pod půl miliardou, což oba kamarády, zvyklé na zmíněné dvaceti- maximálně třicetiprocentní tempo růstu, pořádně zaskočilo. Během prvního covidového roku totiž jejich byznys, který je z víc než poloviny založený na online prodeji, vyletěl vzhůru o 70 procent.

„Už tehdy jsme se ale naučili, co je to krizové řízení. A teď se nám to hodí,“ směje se druhý ze zakladatelů Tomáš Huber. V šuplíku tak už prý běžně mají dva scénáře různého vývoje a opatření, kterými by na něj reagovali. A po tom, co za koronavirových uzávěr vymýšleli, jak odbavit enormní nápor objednávek, v březnu přišel na řadu ten opačný.

„Že se něco děje, jsme od konkurentů a vůbec z e-commerce slýchali už od listopadu. My jsme ale v té době pořád bez problémů rostli. To trvalo do února, kdy jsme i my zjistili, že ať se snažíme jakkoliv – novinkami, nabídkou, marketingem, různými akcemi –, tak s tím neuděláme nic. Že lidi jsou najednou v utrácení opatrní a my to tempo neudržíme,“ vzpomíná Martin Wallner.

S Huberem měli jasno v tom, že nechtějí zdražovat. A skutečně zatím drží to, že cenu zvýšili jen u menšiny svých výrobků, a to zhruba o pět procent. „Zdražujeme jenom tam, kde se nám výrazně zvýšila cena vstupní suroviny. Jinak nechceme naše zákazníky naštvat. Nepřejeme si také, aby to vypadalo, že zdražujeme proto, že zdražují všichni, tak se s tím taky svezeme,“ říká Huber. „Rozhodně chceme udržet stejnou cenu, jakou jsme měli loni, u vánočního sortimentu. Takže doufám, že tím pomůžeme křivku inflace zalomit zase trochu dolů,“ dodává s humorem sobě vlastním. A také s odkazem na svoji, a obecně e-shopovou, nejsilnější sezónu.

Aby to s Wallnerem zvládli, nakupují do zásoby co nejvíc surovin, místo na obvyklých pár týdnů klidně na půl roku dopředu. Sezonní nápory chtějí odbavit spíš s výpomocí brigádníků než nových zaměstnanců a své lidi taky učí třeba větší vzájemné zastupitelnosti, aby se zefektivnila výroba.

Bude to taková klasika

Zákazníků, respektive jejich objednávek, Mixitu podle Wallnera s Huberem neubývá, mění se ale to, co nakupují. Respektive kolik toho nakupují, a to směrem dolů. Spoluzakladatelé se na to rozhodli reagovat třeba tím, že produkty, které dřív prodávali jen po více kusech, nyní nabídnou i samostatně. A taky něčím, čemu provozně říkají „řada klasik“.

„Budou to naše nejosvědčenější produkty, zejména müsli, ale v trochu jiné variantě,“ vysvětluje Huber. Pokud u Mixitu občas nakupujete, jistě znáte jejich barevné tubusy na müsli. Pokud nakupujete pravidelně, víte nejspíš i to, že vedle nich firma nabízí klasické – a taky levnější a ekologické – papírové obaly. Právě ony budou jedním z poznávacích znamení nových výrobků. Tím dalším bude o něco jednodušší složení.

„Jde o to, že müsli děláme klidně ze dvaceti surovin. Je to bohaté, ale pro někoho to může být zbytečně moc. Teď jdeme směrem k tomu, že místo čtyř druhů vloček v té směsi budou dva, místo pěti druhů oříšků jedny, stejně jako ovoce, ale ve velkém množství. Cena na gram bude nižší a bude to menší balení s jednodušším obalem,“ popisuje chystané novinky Wallner.

A jeho kolega k tomu dodává, že nové směsi budou mít i jednodušší výrobu. „Bude tam míň surovin a budou mít i upravenou velikost,“ říká. „Třeba ovoce bude na menší kostičky, které líp fungují v našich strojích a také se lépe rozprostřou ve výsledné směsi. Takže když pak jíte jahodové müsli, tak v něm sice neuvidíte plátek sušené jahody, ale ucítíte ji při každém soustu,“ dodává.

Přesun do vlastního

V roce 2010 začínal Mixit v podstatě jako garážová firma ve sklepích na pražských Vinohradech, dnes ale působí na pěti trzích. Vedle Česka ještě na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a v Rumunsku, za sebou má také nezdařený pokus s expanzí do Kanady. Zahraniční trhy se průměrně postarají o zhruba dvacet procent tržeb a přesně tak tomu bylo i loni. A i ony, stejně jako ten český, se začátkem války na Ukrajině zpomalily. „Nejvýraznější to bylo na jaře na Slovensku, asi kvůli jeho blízkosti k Ukrajině,“ přemítá Wallner.

Na tohle všechno s Huberem už víc než deset let dohlížejí z místa, kde byste výrobnu müsli a nejrůznějších dalších pochutin stoprocentně nehledali. A sice z omšelé administrativní budovy v pražské Michli, která má svá nejlepší léta dávno za sebou a v níž působil i symbol nekalých finančních praktik z 90. let, obchodník Viktor Kožený.

V sedmipatrové budově zabírá Mixit dvě poschodí. V nájmu má přes deset kanceláří a celkem 3 500 metrů čtverečních prostorů. Vytváří zde müsli, kaše, směsi oříšků a lyofilizovaného ovoce (sušeného mrazem – pozn. red.) nebo tyčinky. Zhruba 1 200 metrů z toho tvoří sklad. K tomu má za komplexem postavenou skladovací halu a nějaký čas si pronajímal i budovu opodál, protože mu tohle všechno už nestačilo.

„Jednoduše nazrál čas, abychom šli jinam. Máme to tady rádi, ale už nám to bez větších investic prostorově nevyhovuje. A vzhledem k tomu, že jsme tady v nájmu, tak jsme už před třemi lety začali hledat, kam jít jinam. A našli jsme to teď, v ideální čas,“ směje se Wallner.

Firma se do vlastního sice nebude přesouvat úplně jednoduše – na týden počítá s odstávkou výroby – nebude se ale aspoň stěhovat daleko. Novou adresu bude mít Mixit v Malešicích, tedy asi deset minut autem od té stávající.

„Budeme tam mít několikanásobně větší prostory. Všechny je hned nevyužijeme, bude místo ještě pro další rozvoj,“ těší se Wallner. Jeho parťák Huber dodává, že se na novém místě, kde sice bude Mixit ve více budovách, ale zase ne v několika patrech, zefektivní výroba. „Tady strávíte strašně moc času tím, že pořád někam chodíte.“

Pokud je pro Huberův a Wallnerův byznys vedle mixování, hravého designu a marketingu něco typického, pak je to jistá střídmost v tom, jak ho plánují. „Nejde nám o růst za každou cenu, chceme se zvětšovat organicky a být profitabilní tak, abychom měli našetřeno i na horší časy,“ shodují se oba zakladatelé.

Svoji firmu si proto od začátku financují sami. První velkou investicí zvenčí pro ně byla až teď půjčka od banky určená právě na pořízení a přemístění se do nového sídla. To má být i energeticky šetrnější než to stávající. I tak ale Mixit počítá s tím, že se mu platby za elektřinu a spol. zvýší dvaapůlnásobně oproti těm stávajícím, které má zatím fixované.

„Rozhodně teď víc plánujeme a víc přemýšlíme nad náklady, jsme ale připraveni na to, že když bude propad, tak to nebude propad do červených čísel,“ věří Wallner, kterého neopouští dobrá nálada.

„Opravdu se těším na to stěhování,“ vysvětluje. „Bude to taková odměna, konečně budeme mít kanceláře, které budou nějak vypadat,“ uzavírá. Pokud vše půjde podle plánu, měli by je s Huberem a dalšími kolegy začít zabydlovat v druhé části podzimu.