Zástupci Technického muzea v Brně (TMB) včera na Festivalu vědy na brněnském výstavišti převzali od společnosti Delong Instruments do své sbírky mikroskop LVEM 5. Sbírka mikroskopů vyvinutých Arminem Delongem, fyzikem a zakladatelem elektronové mikroskopie v Československu, je tak nyní v muzeu kompletní, sdělil garant expozice Optika TMB Lubomír Anděl. Firma mikroskop muzeu darovala.
»Mikroskop LVEM 5, za který profesor Delong obdržel Národní cenu vlády Česká hlava, byl posledním typem z řady mikroskopů, na kterých pan profesor osobně pracoval a který v naší sbírce chyběl. Nyní je řada kompletní, od stolního elektronového mikroskopu BS 242, za které získal zlatou medaili na světové výstavě Expo v roce 1958,« uvedl Anděl.
Jedinečnost mikroskopu LVEM 5, což je zkratka pro Low Voltage Electron Microscope, spočívá v jeho využití nízkého napětí 5 kV. Přístroj má unikátně malé rozměry a přirozeně vysoký kontrast. »Přitom jde o výkonný přístroj, který měl již v době svého vzniku rozlišení dva nanometry, což je stokrát víc, než poskytuje kvalitní optický mikroskop. LVEM 5 se tak stal ztělesněním myšlenky profesora Delonga, že transmisní elektronový mikroskop by měl být běžně používaným nástrojem dostupným vědcům ke každodennímu výzkumu,« doplnil Anděl.
Nový přírůstek by se měl v expozici muzea objevit hned příští týden, návštěvníci jej najdou v přízemí muzea v expozici Optika.
Armin Delong (1925-2017) byl světově uznávaným vědcem a fyzikem, již v roce 1949 se podílel na vývoji a výrobě prvního elektronového mikroskopu. V roce 1978 získal profesorský titul na Vysokém učení technickém, o tři roky později se stal akademikem. Přes 30 let stál v čele Ústavu přístrojové techniky ČSAV, po listopadové revoluci se stal místopředsedou federální vlády pro vědeckotechnický rozvoj. Legenda české elektronové mikroskopie a jeden z nejuznávanějších českých vědců získal v roce 2005 cenu Česká hlava za svoji schopnost uvést nápady do praxe.
Elektronový Mikroskop LVEM 5 (Low Voltage Transmission Electron Microscope) má rozlišení 2 nanometry, což je 100krát větší rozlišení než umožňuje kvalitní světelný optický mikroskop. Mikroskop LVEM5 jsou vlastně mikroskopy dva. Zvětšuje se nejdříve v elektronové části a pak ještě v optické části. Hlavní přínos mikroskopu spočívá v lepší schopnosti zobrazovat biologické vzorky v přirozeném stavu. Biologický výzkum na klasickém elektronovém prozařovacím mikroskopu byl totiž umožněn jen umělým zvýšením atomové váhy pozorovaných objektů, tj. přidáním atomů těžkých kovů do preparátů. Membrána buňky se například zviditelnila nalepením atomů osmia, což ovšem znamená, že se tím zároveň poněkud změnily i vlastnosti pozorovaného objektu. Biologické objekty mají totiž hmotnost blížící se hmotnosti vody, a proto se u nich dosahuje jen malého kontrastu obrazu. Aby se dosáhlo výsledné rozlišovací schopnosti stejné jako u kovů, musí se udělat asi milion obrázků přes stejný objektiv, a pak se obrázky zprůměrují. To je dost nepraktické. Schůdnější cesta, jak zvýšit kontrast a rozlišovací schopnost prozařovacích elektronových mikroskopů, spočívá ve snížení energie jejich zobrazovacích elektronů. A tak právě funguje nízkonapěťový elektronový prozařovací mikroskop LVEM5. Je určen pro výzkum v biologii a lehkých materiálech, jejichž atomová hmotnost se blíží hmotnosti vody.
(mac, čtk)
FOTO – wikupedia/(CC BY-SA 4.0)/OISV a Petrsk, delong.cz