Hlavní obsah

Málo známý architekt evropské třídy: Průkopník funkcionalismu Bohuslav Fuchs

Foto: Filip Grygera, Seznam Zprávy

Tesařova vila v Brně pochází z let 1937–38. Dvougenerační stavba se velikostí blíží malým bytovým domům.

Reklama

Patřil k osobnostem, které určovaly podobu moderní architektury. Zůstal však ve stínu slavnějších kolegů a na veřejné mezinárodní uznání si ještě musí počkat. Od úmrtí brněnského architekta Fuchse uplynulo 50 let.

Článek

Znal se s Le Corbusiérem, mezi evropskými kolegy měl renomé. Stavěl jedny z prvních funkcionalistických budov na světě a Brno pomohl proměnit v město moderní architektury. Přes své kvality je však Bohuslav Fuchs v zahraničí známý jen mezi architekty a historiky. Tvořil hlavně v Brně a na Moravě, tedy v místech, která nebyla právě pupkem světa. Svou roli nejspíš sehrála i jeho introvertní povaha. Neprosadil se ve světě, o to víc však z jeho génia mohlo těžit Československo.

Rodák od Bystřice pod Hostýnem vystudoval v Praze u Jana Kotěry. Začal v jeho ateliéru a ve Fuchsově rané tvorbě je patrný Kotěrův vliv. Od roku 1922 se však usídlil v Brně, kde bylo pro mladé architekty snazší se prosadit. Město se tehdy rychle rozvíjelo a potřebovalo důležitou infrastrukturu.

Fuchs tu působil jako urbanista a chrlil jednu stavbu za druhou. Rychle se uchytil a brzy se stal zásadní osobností zdejší architektury. Od režného zdiva se jako jeden z prvních posunul k bílému funkcionalismu a později ve stopách Le Corbusiéra k organickým prvkům.

Dodnes oslovuje jednoduchou a funkční architekturou, která vyvolává monumentální efekty. A udivuje i svou pracovitostí. Postavil více než sto budov a další stovky jeho projektů zůstaly na papíře.

Městské lázně Kopečná

Foto: Filip Grygera, Seznam Zprávy

Městské lázně Kopečná si uchovávají prvorepublikového genia loci.

Na dohled od známé Fuchsovy brněnské nádražní pošty stojí od roku 1928 skromná, ale půvabná budova městských lázní, dnes lékařský dům. Fuchs ji navrhl jako úpravu starší stavby sprchových lázní na provoz s vanami. Pojal ji jako kvádr s pásovými okny, na nějž posadil otevřené patro v duchu Le Corbusiérových střešních zahrad. Podobné orámované terasy rád používal také Adolf Loos.

Plovárny se staly jednou z Fuchsových specializací. V Brně architekt navrhl i velké lázně v Zábrdovicích a již zaniklé koupaliště u výstaviště, další stojí v Uherském Hradišti a v Třebíči.

Zajímavé plovárny v Česku

Seznam Zprávy přinesly výběr krásných starých plováren včetně Fuchsových lázní Polanka v Třebíči.

Masná burza

Stavba z roku 1924 byla jedním z prvních Fuchsových děl v Brně – a už na ní architekt nasadil laťku hodně vysoko. Asymetrická průčelí s neoklasicistními náznaky a režné cihly jsou dědictvím vlivu Jana Kotěry či Franka Lloyda Wrighta.

Foto: Filip Grygera, Seznam Zprávy

V konstrukci Masné burzy se mísí železobetonová kostra se zděnými stěnami.

Stylem je však stavba mnohem purističtější. Prolínáním vodorovných a svislých linií, ploch a geometrických těles architekt navázal na nizozemské hnutí De Stijl, podobně jako ve stejné době Němec Walter Gropius.

Autobusové nádraží u hotelu Grand

Foto: Filip Grygera, Seznam Zprávy

Autobusový terminál u hotelu Grand je celkem čerstvě rekonstruovaný.

Mělo to být grandiózní autobusové nádraží s oválnou halou a třemi nástupišti, stojí pouze jeden peron. Projekt totiž počítal s posunem železničního nádraží, který se nekonal. Navzdory tomu má stavba z let 1948–49 ohromný účinek. Elegantní lehké skořepinové střechy z předpjatého betonu Fuchsovi pomohl navrhnout profesor brněnské techniky Konrád Hruban, průkopník tohoto typu konstrukcí v Česku.

Lázeňské penziony v Luhačovicích

Foto: Filip Grygera, Seznam Zprávy

Luhačovické penziony architekt umně zasadil do svažitého terénu v sousedství lesoparku.

Vliv neoplasticismu nizozemského hnutí De Stijl je ještě patrnější na čtyřech Fuchsových penzionech v Luhačovicích – Iva, Avion, Viola a Radun z let 1927–28. Barva jejich vápenné omítky dala název i celé zdejší Bílé čtvrti. Stylem připomínají slavné vily mistrů školy v Bauhaus v Desavě od Waltera Gropia, které jsou jen o jeden až dva roky mladší.

Hotel Avion

Foto: Filip Grygera, Seznam Zprávy

Část Hotelu Avion, který je národní kulturní památkou, si lze prohlédnout jako muzeum.

Hotel postavený v letech 1926–27 na parcele úzké jen osm metrů je mistrovským kouskem. Železobetonová konstrukce umožnila naskládat na malý pozemek hodně funkcí a přitom nechat velké volné prostory pro kavárnu, efektní schodiště a galerii. Pohyb uvnitř nabízí zážitek z průhledů mezi patry a polopatry, umocněný světlem z luxferů. Některé stěny jsou barevné, což odpovídá duchu De Stijl i školy Bauhaus. Fasádu odlehčují pásová okna.

Stavba patrně ovlivnila tvorbu Evy Jiřičné, která navrhla i rekonstrukci hotelu, majitel však nakonec uskutečnil jiný model. Hotel v retro-designovém duchu je od letošního jara po 12 letech opět v provozu.

Brněnský Dům umění

Foto: Filip Grygera, Seznam Zprávy

Dnešní vzhled Domu umění ovlivnila i rekonstrukce podle ateliéru Architekti Hrůša & spol.

Dům umění na pohledovém místě u brněnského městského okruhu byl původně secesní budovou z roku 1911. Navrhl ji architekt Heinrich Carl Ried a sloužila německému uměleckému spolku. Za druhé světové války ji však silně poškodilo bombardování. Poválečné obnovy se ujal Bohuslav Fuchs, který stavbě vtiskl funkcionalistický ráz. Odstranil výzdobu fasád a původní vstup nahradil kubickou halou.

Koupaliště Zelená Žaba v Trenčianských Teplicích

Foto: Filip Grygera, Seznam Zprávy

Rekonstrukci koupaliště Zelená Žaba asi před 10 lety navrhlo bratislavské studio Cubedesign.

Lázně v Trenčianských Teplicích v roce 1935 vypsaly soutěž na nové lázeňské centrum v údolním parku. Porota vedená Pavlem Janákem vybrala jako nejlepší projekt Bohuslava Fuchse. Ten v rozporu se zadáním navrhl nové provozy umístit do jižního svahu nad městem. Je to typický příklad, jak invence architekta může přinést lepší řešení než původní záměr investora, a v architektonických soutěžích je přínosné s tím počítat.

Uskutečnění se dočkalo jen termální koupaliště, ale i ono je pro město výhrou. Kromě funkčnosti díky skvělé prosluněné poloze oslňuje krásou zaoblené architektury, která je vrcholem Fuchsova organického období.

Tesařova vila

Foto: Filip Grygera, Seznam Zprávy

Díky válci pronikajícímu do krychle působí Tesařova vila až sochařsky.

Architektovu organickou tvorbu reprezentuje i Tesařova vila v Brně z let 1937–38. Lze ji řadit k takzvané nautické architektuře, inspirované loděmi, kterou si oblíbila řada funkcionalistů. Zaobleným hlavním průčelím dům připomíná parník, což podtrhuje střešní terasa pojatá jako vyhlídková paluba. Dvougenerační stavba se velikostí blíží malým bytovým domům. Autor umně pracoval s členěním interiéru tak, že zde vytvořil řadu příjemných intimních prostor.

Moravská banka v Brně

Foto: Filip Grygera, Seznam Zprávy

Spoluautorem Moravské banky byl Ernst Wiesner, který měl na starost hlavně interiéry.

Nejvýznamnější brněnská finanční instituce 20. let si let vybrala za sídlo náměstí Svobody, tedy to hlavní ve městě. A díky Fuchsovi se roku 1930 stalo jednou z jejích dominant. Funkcionalismem s pásy oken architekt vytvořil kontrast k okolním historickým domům, ale navázal na ně tradičním členěním stavby na sokl, tělo a ustupující nástavbu. Průčelí odráželo i dělení funkcí – na obchodní pasáž, kanceláře, patro skladů a nejvýše podlaží s byty.

Zemanova kavárna

Foto: Filip Grygera, Seznam Zprávy

Současný provoz unikátní architekturu Zemanovy kavárny poněkud zastírá.

Brněnský kavárník Josef Zeman se rozhodl postavit moderní architekturu, která by se vymezila vůči stavbám z dob Rakouska. Sázka na Fuchse byla trefou do černého. Architekt v letech 1925–26 vytvořil kavárnu jako první čistě funkcionalistickou stavbu v Brně a jednu z prvních na světě. Měla plochou střechu, bílé stěny, otevřený půdorys a vnitřek šlo propojit s exteriérem, díky oknům posuvným do podlahy. Tento prvek obdivují návštěvníci vily Tugendhat, Fuchs ho však použil o pět let dříve než Ludwig Mies van der Rohe.

Unikátní budova v 60. letech podlehla demolici a v 90. letech se ji podařilo obnovit jako repliku architektům z Atelieru ERA.

Vila Sáva

Foto: Filip Grygera, Seznam Zprávy

Využití pásových oken na rodinném domě, jako u vily Sáva v Luhačovicích, je pro Fuchse málo typické.

Málo známý lázeňský dům v Luhačovicích si nechali v roce 1929 postavit manželé Ambrožovi, majitelé již zmiňovaného penzionu Avion. Jeho pojetí vycházelo z brněnské výstavní kolonie Nový dům, na níž měl architekt podíl. Fuchs ho navrhl jako prototyp moderního a finančně úsporného stavění v lázeňském městě, čistě racionální architektura vycházela z provozu. Penzion měl devět pokojů, kuchyň s jídelnou a prádelnu v suterénu.

Administrativní budova firmy Alpa

Foto: Filip Grygera, Seznam Zprávy

Nad prosklenou stěnou sídla firmy Alpa kdysi svítilo velké logo firmy.

Na stavbu sídla výrobce francovky v Brně vyhrál Bohuslav Fuchs soutěž. Budovou dokončenou roku 1938 se autor částečně vrátil ke své dřívější tvorbě. Keramický obklad a velká skleněná stěna odkazují na jeho pavilon města Brna na výstavišti, postavený o 10 let dříve. Místo jedné budovy tu měly být původně dvě, téměř symetrické.

Reklama

Doporučované