Končící sklizeň chmele v letošním roce je z hlediska výnosů jednou z historicky nejslabších. Takovou neúrodu přitom pěstitelé nečekali ještě ani na přelomu července a srpna, kdy chmel dozrával. Na vině je extrémní sucho a horko.
Na chmelnicích v České republice se loni urodilo 8306 tun chmele, avšak letos to bude polovina. „Loňská sklizeň byla rekordní, letos je to opačně. Ještě nemáme všechno sečtené, ale očekáváme výnos 4000 až 4200 tun,“ uvedl šéf Svazu pěstitelů chmele Luboš Hejda. Na ceně se slabá úroda projeví jen málo, protože farmáři mají uzavřené dlouhodobé smlouvy na prodej chmele s obchodníky a pivovary.
„Je nutné jednání všech zúčastněných, protože náklady na pěstování chmele enormně vzrostly a s tím žádná dlouhodobá výkupní smlouva nepočítala. Pěstitel nemůže všechno utáhnout sám,“ dodal předseda. Letos jsou pěstitelé v těžké úloze ze dvou důvodů. Prvním je bídná úroda, druhým růst cen energií, hnojiv, pohonných hmot i mezd. Pěstitelé se podle Hejdy nacházejí v rozevřených nůžkách, kdy se náklady zvyšují a tržby propadají.
„Chmelaři budou doslova bojovat o přežití. Kdyby došlo k omezení nebo zániku chmelnic, byla by to tragédie. Chmel je v českých zemích tradiční kulturní rostlinou a pěstuje se tisíc let, proto by byla smůla, kdyby mělo chmelařství přijít k nějaké velké újmě, nechci říct přímo zániku,“ řekl Hejda.
Proto je podle něho třeba najít cesty, jak jednotlivým farmářům pomoci založit novou úrodu na příští rok, protože taková situace může podle pěstitelů nastat. „Peníze hledáme u pěstitelů, obchodníků, ministerstva i u pivovarů, protože je nutné chmelařství udržet,“ připomněl Hejda.
Špatnou úrodu hlásí čeští i moravští pěstitelé. „Sklizeň je oproti loňsku poloviční a šišky obsahují málo důležitých látek. Některé ani nedozrály,“ uvedl Vladimír Lichovský, předseda Zemědělského družstva Kokory, které je největším producentem chmele v Olomouckém kraji. Pěstuje ho na 193 hektarech.
Ondřej Opočenský ze zemědělského družstva Liběšice na Litoměřicku, jež obhospodařuje 71 hektarů chmelnic v úštěcké chmelařské oblasti, popsal situaci tak, že úroda je slabá a jen hnojiva jsou o 160 procent dražší. Do nákladů se také promítnou vyšší ceny topných olejů a elektřiny.
Kvůli rostoucím cenám vstupů a energií zdražují tuzemské pivovary, které chmel od farmářů nakupují. Plzeňský Prazdroj oznámil, že od 1. října zdražuje většinu produktů zhruba o osm procent, v průměru o 1,70 koruny na půllitr. Od září zdražily také Pivovary Staropramen. Kvůli nárůstu cen energií zdražují také Budějovický Budvar či náchodský pivovar Primátor. Benešovský Pivovar Ferdinand zdražil kvůli cenám vstupních nákladů v průměru o 1,40 koruny na půllitru.
Případnou pomoc chmelařům oslovené pivovary nechtěly komentovat s tím, že je příliš brzy. „V rámci smluvních podmínek s dodavateli pamatujeme i na situace, jako je neúroda. Jednání teprve proběhnou,“ uvedla za pivovary Staropramen mluvčí Denisa Mylbachrová.
Chmel se nyní v Česku pěstuje na pěti tisících hektarů a 60 až 80 procent produkce jde na export. Proto je podle oslovených farmářů důležité úrodu založit, aby se vykryl exportní propad a zachovaly vývozní trhy. Cenu za tunu mají jednotliví farmáři zafixovanou různě, ale v průměru se pohybuje okolo 250 tisíc korun za tunu suchého chmele.
Osázené plochy se meziročně zmenšily o 0,6 procenta, tedy o 29 hektarů na celkových 4943 hektarů. Farmářů je letos 121. Více než tři čtvrtiny plochy chmelnic připadají na žateckou chmelařskou oblast, uvedla mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková.
