Pece v současnosti vypínají firmy od Španělska přes Francii a Německo až po Slovensko a Srbsko. A hrozí, že se k nim brzy přidá i jedna ze dvou činných vysokých pecí společnosti Liberty Ostrava.
Jedna z nich v současnosti prochází generální opravou, která se chýlí ke konci, ale o termínu znovuzprovoznění stále není rozhodnuto. „Jedná se o tom, jestli se pec zafouká ještě na podzim, nebo až na jaře s tím, že to vypadá spíše na pozdější termín,“ sdělil redakci MF DNES zdroj z vedení firmy.
Kvůli své pozici si nepřál být jmenován. Potvrdil informace, které se mezi hutníky šíří už delší dobu. „Podle našich informací není ještě rozhodnuto o tom, kdy se pec pustí,“ konstatoval odborový předák Liberty Ostrava Petr Slanina.
Protestní akce odboráři zatím nechystají. „Vnímáme, že situace na trhu není dobrá, od cen materiálů až po energie. Sledujeme to, nedáváme to ale za této situace za vinu vedení firmy. To však není jediné, co ostravské Liberty ubližuje. Je škoda, že stále nemáme generálního ředitele, to její další vývoj ohrožuje možná ještě více,“ řekl Slanina.
Zástupci Liberty Ostrava plány s dalším provozem jedné ze dvou využívaných vysokých pecí nekomentovali. Složitou situaci v oboru ale připouštějí. „Evropské ocelářství se potýká s negativními vlivy zvyšujících se a nekonkurenceschopných nákladů na energie, které se ještě více prohlubují kvůli nejistotám způsobeným válkou na Ukrajině,“ konstatoval Sandip Biswas, dočasný generální ředitel pro hutnictví a těžbu skupiny Liberty Steel.
Náklady na energie trojnásobné
Zajištění dodávek i konkurenceschopných cen energií firmám je podle něj klíčové. „Situaci s našimi partnery z různých sfér pozorně monitorujeme, abychom společně zjistili, jakým způsobem lze co nejlépe podpořit energeticky náročné firmy v Česku, podobně jako je tomu v jiných evropských zemích,“ dodal Biswas.
Nárůst cen energií je podle zástupců firem rekordní. „Náklady na energie a materiál nyní dosahují více než 78 procent všech nákladů. V roce 2020 to bylo bez covidových vlivů 44,5 procenta z celkových nákladů. Problémem číslo jedna je přitom elektřina, která je naprosto dominantní. Vstupuje totiž i do cen materiálu, tím ji vlastně zčásti platíme dvakrát,“ uvedl předseda představenstva Vítkovice Cylinders Jan Světlík.
„Oproti srpnu 2020 se náklady firmy na všechny energie do letošního srpna zvýšily více než trojnásobně. To znamená ze zhruba devíti na přibližně 31 milionů korun za měsíc, a to i při využití třiceti až padesátiprocentní fixace cen,“ podplnil průmyslník Světlík.
Podle Daniela Urbana, předsedy představenstva Ocelářské unie, by pomoc měla spočívat především na vládních opatřeních. Ze strany Evropské unie je pomoc zatím nejistá.
Zastropování bude nutností
„Pomohlo by například zastropování cen elektřiny pro všechny. Jak pro lidi, tak pro firmy. Díky ČEZ a faktu, že je u nás výroba elektřiny z plynu marginální, jsme soběstační,“ konstatoval Urban.
„Problém je u plynu. I tady se řeší otázka zastropování, což je ale u ruského plynu nesmysl. Mělo by se to nicméně řešit u jiných dodavatelů. Jde sice o dočasné řešení, ale asi nezbytné, aby firmy tuto dobu přežily. Některé státy to už dělají. A to pak znevýhodňuje tuzemské podniky,“ upozornil Urban u Ocelářské unie.
S tím souhlasí i zástupci Třineckých železáren. „Zastropování cen považujeme za jeden z kroků, který může dopady krize zmírnit. Nicméně apelujeme i na zahájení evropské debaty o pozastavení či změnu systému obchodování s emisními povolenkami, jejichž rekordní cena se promítá nejen do ceny elektřiny, ale i do nákladů firem,“ vysvětlila mluvčí Třineckých železáren Petra Macková Jurásková.
