Zlín by mohl mít sto tisíc obyvatel, tvrdí primátor a lídr hnutí ANO

„V dalším volebním období chceme navázat na práci, kterou jsme na radnici dělali,“ říká Korec.

Co konkrétně chcete udělat?
Projekty na proměnu náměstí Míru i revitalizace Velkého kina jsou nachystané tak, aby příští rok získaly stavební povolení. Zároveň na ně chceme mít dotace z EU či státu. Za mě je zásadní otázka bydlení, připravili jsme lokality pod sportovní halou i na Boněckém rybníku. Mohou se tam stavět družstevní i nájemní byty, jak soukromé, tak i městské.

Vidíte, už před minulými komunálními volbami mělo ANO na billboardech slib, že bude stavět byty. Proč se dosud nepodařilo začít přímo s výstavbou?
Bohužel nebyly připravené rozvojové lokality. V tomto volebním období jsme se věnovali tomu, abychom je nachystali a to nejen pro byty, ale i rodinné domy. V dalších letech je naším cílem udělat územní plán s vizí, aby Zlín mohl mít jednou 100 tisíc obyvatel. Díky tomu na nově vytvořených plochách pro bydlení nevzniknou úzké a nízkokapacitní cesty a chodníky, protože bude jasně dáno, že v budoucnu se bude stavět v navazující lokalitě. V dalším volebním období také chceme založit městskou developerskou společnost, podobně jako mají například v Praze.

Předvolební rozhovory MF DNES přináší před komunálními volbami, které se konají 23. a 24. září, sérii rozhovorů s lídry kandidátek politických stran a hnutí ve Zlíně. Dosud vyšlo: Pavla Jahodová (Rozhýbejme Zlín) Jiří Robenek (Piráti) Pavel Sekula (SPD) Čestmír Vančura (Zlín 21) Tomáš Goláň (ODS) Kateřina Francová (STAN) Vojtěch Volf (KDU-ČSL) Jiří Korec (ANO) Pozn.: Vybrány byly strany zastoupené ve Sněmovně či zlínském zastupitelstvu.

A proč nevyšla ani avizovaná proměna sadu Svobody, který je ostudou města?
Začali jsme s opravou nedalekého zámku, v první etapě se vyměňují okna a budeme pokračovat v interiérech. Už jsme zde dotáhli i projekt nové expozice historie Zlína, jejíž součástí bude unikátní instalace svítících zrcadel, které prostor hlavně večer zatraktivní. Ale za mě by to chtělo ještě proměnu celého parku. Bohužel památkáři chtějí první řešit zámek, ten totiž spolu se sadem i tržištěm, jehož opravu nyní dokončujeme, tvoří komplexní celek.

Co chcete projektovat dál?
Rádi bychom udělali urbanistickou studii pro místo po torzu na Jižních Svazích a poté i architektonickou soutěž. Za mě by bylo dobré vrátit se k původní myšlence a spojit ji i s prostorem nedalekého „šmoulího městečka“, kde jsou restaurace a staré budovy. Místo by se mělo proměnit celkově.

Velké téma jsou záchytná parkoviště na kraji města. Opravdu věříte, že přijíždějící lidé budou nechávat auta na kraji Zlína a do něj přijedou MHD? To si z časového hlediska moc neumím představit, tak to funguje možná v Praze.
Je to o nastavení podmínek parkování. Když to vezmu do extrému, tak evropská města dnes ve svém centru vytvářejí primárně zelené plochy a upřednostňují veřejný prostor a dopravu formou MHD či alternativních způsobů, jako je cyklodoprava. Místa pro auta jsou vyloženě pro krátkodobá stání nebo jsou výrazně zpoplatněná. Firmy také budují soukromá parkoviště pro své zaměstnance. K tomu musíme u nás teprve dospět. Je to cesta budoucnosti, jen je otázkou, jak brzké či vzdálené. Tato vize však pozitivně ovlivní život ve městě.

Parkovací místa však z centra Zlína úplně zmizet nemohou, ne?
Samozřejmě, že ne. Ovšem potřebujeme návštěvníky odjinud naučit, že když jedou do Zlína, je lepší zaparkovat na okraji na záchytném parkovišti a za zvýhodněnou cenu přijet do centra trolejbusem. Místní obyvatelé zase mohou více využívat MHD, její síť je tady hustá a výborně nastavená. Problémem Zlína není tranzitní doprava, ta tvoří asi deset procent, proto by nám obchvat centra nepomohl a navíc jej není ani kde stavět. Do budoucna pomůže dostavba D49, obchvat Zálešné a Prštenská příčka.

Jiří Korec Narodil se v roce 1986 ve Zlíně. Vystudoval Střední průmyslovou školu ve Zlíně a poté na Českém vysokém učení technickém v Praze obory Kybernetika a měření, Biomedicínské inženýrství a Podnikání a management v průmyslu. Pracoval jako vedoucí technického oddělení ve zlínské společnosti Medetron. V roce 2014 vstoupil do hnutí ANO a stal se zlínským zastupitelem. Od roku 2016 byl náměstkem primátora, od listopadu 2018 pracuje jako primátor města.

Město se za poslední léta dopravně změnilo, byl to váš záměr?
Musím poděkovat radnímu Michalu Čížkovi, který odvedl obrovský kus práce. Stavíme nové dopravní napojení Příluk, což je největší dopravní stavba ve městě v poslední dekádě, posunula se příprava pravobřežní komunikace až do Louk, soutěžíme křižovatku Mostní – Březnická, hotové jsou kruhové objezdy na Vodní či Vršavě, chystáme navigační tabule a „chytré“ parkování. Za mě to jsou věci, které mají smysl a posouvají dopravu dál.

Kde naopak vidíte největší rezervu oproti plánu?
Bohužel se vleče projekt družstevního bydlení v lokalitě Na Slanici v Prštném. Zájem sice je, ale zvýšené úroky bank i ceny stavebních materiálů by znamenaly velký nárůst výdajů. Zpozdila se také příprava Velkého kina a nepodařila se uskutečnit oprava zimního stadionu, byť důvody zamítnutí dotace ze strany státu považuji za nesmyslné.

Hokej byl v posledním roce velké téma i pro vás jako prezidenta klubu. Myslíte, že sestup z extraligy a spory mezi vlastníky poškodily vaši reputaci?
To asi musí zhodnotit někdo jiný, mě především mrzí, že se nepodařilo udržet v extralize. Celý problém týkající se mé osoby byl v tom, že vedení klubu nekomunikovalo a já se jako prezident stal v podstatě jeho mediální tváří, protože jsem vysvětloval, co se děje a jaké jsou záměry klubu. Výkonnou funkci jsem přitom neměl, za denní chod klubu byli a jsou zodpovědní jiní lidé. Zastání se mi od nikoho z klubu nedostalo. Beru, že jsme se zástupci klubu partneři a ti se dle mého takhle nechovají, proto se časem naše mezilidské vztahy zhoršily, ale i tak jsem hokej ze své pozice primátora pořád podporoval. Nebylo jednoduché opakovaně prosadit na městské radě peníze pro hokejový klub.

Podle opozice je práce města v řadě věci pomalá, Velké kino je šest let uzavřené, výkup pozemků pro obchvat Zálešné trvá a tak by šlo pokračovat. Nejsou to oprávněné výtky?
Nemyslím, že bychom někde zásadně zaspali. Ve státní sféře některé procesy trvají déle než v soukromém sektoru, například nakládání s majetkem města má v gesci zastupitelstvo, které se schází jednou za dva měsíce. Navíc neustále přibývá administrativa, úřad je jí doslova zavalený, ale nové pracovníky přitom nepřijímáme. Kdo na radnici nepůsobil a nezažil to na vlastní kůži, si to jen těžko umí představit. Některé procesy se podařilo zrychlit a rád bych zefektivnil i další, jak jsem zvyklý ze soukromé sféry.

Dotazník pro lídra 1. Jak vidíte podporu pro hokejový klub ve Zlíně: měla by se zvýšit, snížit, nebo ponechat ve stávající výši? Hokej je jednou z atrakcí města, stejně jako například zoo, divadlo nebo filharmonie. Nemyslím si, že kvůli neshodám mezi vlastníky by mu měl někdo chtít škodit. Město by jej mělo nadále podporovat ve výši, která bude adekvátní reklamnímu plnění. 2. Má se Zlín pustit do projektu tunelu pod centrem města? Předně je třeba říct, že by jej financoval stát, nikoliv město. Studie proveditelnosti byla přijata kladně a stát tento projekt zahrnul do harmonogramu investic, s nimiž do budoucna počítá. Experti se shodli, že jde o nejlepší řešení na odlehčení dopravy v centru Zlína. Rychlejším řešením je však stavba záchytných parkovišť a důraz na využívání MHD. 3. Jakou investici upřednostnit i za cenu, že by ji město mělo platit jen ze svých peněz: přestavbu náměstí Míru, opravu Velkého kina, či rekonstrukci zimního stadionu? Oprava stadionu bez externího financování je nereálná. A pokud mám vybírat mezi kinem a náměstím, volil bych náměstí, protože jde o proměnu veřejného prostoru včetně přilehlých ulic a počítá se i se stavbou podzemního parkoviště. 4. Souhlasíte s plánovanou změnou územního plánu v průmyslovém areálu Rybníky, kde má vzniknout území pro bytovou výstavbu, s čímž nesouhlasí tamější podnikatelé a považují to za likvidaci jejich činnosti? Město potřebuje rozvojové lokality na bydlení i volný čas. Trendem je mít těžkou výrobu v průmyslových zónách a areál Rybníků má potenciál, aby se stal sportovně-obytnou částí, kde ve vzdálené budoucnosti mohou vyrůst nejen byty, ale i třeba fotbalový a hokejový stadion. Současně musíme být féroví vůči tamějším vlastníkům a kroky města s nimi probrat a také jim vytvořit podmínky i pro jejich budoucí podnikání.