Některé lázeňské hotely zvažují zavření, o zaměstnance ale přijít nechtějí

  15:02
Zavřít energeticky nejnáročnější provozy, a šetřit tak drahocenné teplo. I těmito cestami se ubírají plány lázeňských organizací v Karlovarském kraji pro nejbližší období. Na sektor, který je výstavní skříní regionu, už dopadají či vbrzku dopadnou následky energetické krize.

Turisté a lázeňští pacienti na karlovarské Mlýnské kolonádě | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Jak se k podpoře lázeňství postaví stát zatím není podle prezidenta Svazu léčebných lázní Eduarda Bláhy jisté. První jednání ovšem naznačují, že by lázně mohly být v kategorii veřejných institucí, tedy se zastropovanými cenami energií.

Lázeňský trojúhelník

„Situace je nesmírně vážná. Nárůst cen energií je pro lázně, stejně jako například pro průmysl, fatální. My nyní vytváříme kalkulace a vymýšlíme scénáře, jakým způsobem se na tu zimu připravit. Vše bude záležet na tom, zda a na jaké úrovni se podaří cenu zafixovat, a také do jaké kategorie lázně spadají, protože to zatím zcela jasné není,“ uvedl Karel Kalivoda, ředitel Léčebných lázní Mariánské Lázně.

Podle Eduarda Bláhy existuje ústní příslib toho, že by se lázně mohly dostat do kategorie veřejných institucí se zastropovanou cenou energií. „Uklidnění ovšem přinese až zhmotnění prohlášení vlády do konkrétních opatření. Až bude vše černé na bílém a budou existovat i prováděcí dokumenty,“ konstatoval Bláha.

Ten dosavadní prohlášení vnímá tak, že by se opatření měla týkat veřejné služby. „Tedy pro ty organizace, které zajišťují péče o pojištěnce zdravotních pojišťoven,“ naznačil. To, jestli se promítnou i do dalších částí oboru, ovšem netuší. „Ďábel je v detailu. A těch detailů může být milion,“ řekl prezident Svazu léčebných lázní.

V tomto týdnu se na ministerstvu zdravotnictví sejde takzvaná Rada poskytovatelů, což je poradní orgán ministra. „Jednání se uskuteční 20. září večer. Budeme mimo jiné jednat i o vyjasnění věcí ohledně zdravotnických zařízení. Jestli bude ministr schopný odpovědět na otázky související s lázeňstvím, nevím. Osobně se domnívám, že jej dotazy spíš zaskočíme,“ řekl k chystanému jednání prezident svazu Bláha.

Vše v sanatoriu jede na plyn

Zatím nejednoznačná prohlášení vlády podle Josefa Petáka, majitele Lázeňského sanatoria Dr. Peták ve Františkových Lázních, na klidu nepřidají. „Očekávám s hrůzou, co přijde, protože nikdo nic pořádně neví. Když nám řeknou v televizi, že vláda dá tolik a tolik miliard podnikatelům, to je jakoby neřekli nic. Proč neřeknou jasně, že tomu resortu dají tolik a tomu zase tolik. Mám z toho, co přijde, obavy,“ řekl.

Jeho obavy pramení zejména z faktu, že prakticky vše v jeho sanatoriu takříkajíc jede na plyn. „Na plynu se vaří, ohřívá se voda v obou našich rehabilitačních bazénech, plynem vytápíme. Musíme ohřívat i minerální vodu v osmdesátilitrových vanách. Ta voda musí být teplá, jinak by tam nikdo nevlezl. A léčba či rehabilitace by v chladné vodě neměla smysl,“ doplnil. A přitom právě plyn je komoditou, jejíž cena raketově stoupá.

„Výzvou bude zejména prudký nárůst cen potravin a energie, které v našich lázeňských zařízeních a zejména v akvaparku tvoří podstatou část nákladů. Na tuto situaci se ale intenzivně připravujeme a věříme, že ji dobře zvládneme. Nevyhneme se ale částečnému promítnutí vyšších nákladů do cen,“ uvedl Viktor Slezák, obchodní ředitel společnosti Františkovy Lázně Aquaforum s tím, že firma uzavírání provozů nebo omezování služeb neplánuje.

Některé hotely na zimu zavřou

Na úsporná opatření se chystají prakticky ve všech lázeňských městech. Ředitel Léčebných lázní Mariánské Lázně Karel Kalivoda tak předpokládá, že v průběhu zimních měsíců bude nutné některé z mariánskolázeňských hotelů s ohledem na ceny energií uzavřít.

„Už nyní je jasné, že ani po zastropování cen naše společnost všechny lázeňské hotely přes zimu provozovat nedokáže. Výhodou je, že máme sedm hlavních objektů a že tedy naše hosty můžeme koncentrovat do těch staveb, které jsou nejméně energeticky náročné,“ přiblížil možná opatření Kalivoda.

Podobné jsou úvahy i v Léčebných lázních Jáchymov, které Eduard Bláha dvacet let vedl a dodnes nad nimi drží ochrannou ruku. Současné vedení společnosti podle něj zvažuje možnost zavřít hotel Běhounek.

„Zdravotní péči pro náročnější klientelu by v době, kdy by byl Běhounek uzavřený, převzal Radium Palace, ostatní klienty pak hotel Curie a další menší, energeticky méně náročné objekty v areálu lázní,“ naznačil Bláha s tím, že by se Běhounek otevřel až po oteplení, tedy přibližně v půlce března příštího roku. „Je ale možné, že toto rozhodnutí budeme ještě přehodnocovat,“ řekl v souvislosti s očekávaným vyjádřením vlády o podpoře lázní.

Na čem se ovšem jak Karel Kalivoda, tak Eduard Bláha shodnou, je nutnost udržet zaměstnance. „Určitě je neplánujeme propouštět. O ně bychom se chtěli postarat, kvůli úspěšnému startu do sezony 2023,“ vysvětlil Kalivoda.

„Personál v Jáchymově se bude v případě uzavření Běhounku protáčet v ostatních provozech. Důležité je ale zaměstnance udržet. A hlavně mít na to zaplatit je,“ dodal Eduard Bláha.