Senát podle očekávání souhlasil se zastropováním cen energií

Vláda bude moci v případě mimořádné tržní situace stanovovat horní hranici cen elektřiny a plynu pro odběratele. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, dnes schválil Senát. Sněmovna tak učinila v pátek ve zrychleném režimu. Senátoři souhlasili také s tím, aby spotřební daň na naftu zůstala snížená o korunu padesát až do konce příštího roku místo konce letošního září. Obě normy ještě musí podepsat prezident.

Cenu elektřiny chce vláda v navazujícím nařízení omezit na šest korun za kilowatthodinu silové elektřiny a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu pro maloodběratele. Vláda návrhem reaguje na růst cen energií z poslední doby. Novela zákona má také více chránit spotřebitele, kteří mají ve smlouvě ceny odvozené od cen na burzách.

K omezení cen bude muset vláda vydat nařízení, v němž stanoví podrobnosti, tedy hlavně maximální cenu. Bude také určovat rozsah odběru, na který se bude cenový strop vztahovat, a kategorie odběratelů, kterých se bude cenový strop týkat. Dodavatelé budou mít právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. V rámci mimořádné tržní situace bude moci vláda v krajním případě zakázat například obchodování s elektřinou a plynem na burzách. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) již dříve přislíbil, že vláda vydá nařízení o cenách hned, jak novela začne platit.

Zpravodajka hospodářského výboru Hana Žáková (STAN) s odkazem na náměstka ministra průmyslu Reného Nedělu dnes uvedla, že vláda by měla nařízení vydat 5. října. Bude to poté, co se 30. září mimořádně sejdou ministři energetiky EU, aby jednali o návrzích mimořádných opatření k regulaci cen energií předložených Evropskou komisi.

Vláda zohledňuje spíš zájmy energetických společností než občanů

K návrhu se kriticky vyjádřila jak opozice, tak odbory. Podle předsedy Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska Stanislava Grospiče zákon přichází velice pozdě a domácnostem ani malým a středním podnikatelům příliš neuleví. »Jako odborové sdružení jsme očekávali a požadovali, aby k zastropování cen došlo výrazně dříve, tak jako v řadě jiných zemí Evropy a aby ty stropy byly podstatně nižší. Vláda v tuto chvíli vlastně kopíruje už daný stav, říká sice, že do budoucna by se už stropy neměly zvyšovat, ale i tak to bude velice složité pro občany a pro zaměstnance, a to nejen s nízkými příjmy ale i ze střední příjmové skupiny. Máme obavu, že vláda tím spíš zohledňovala zájmy energetických společností než občanů ale také drobných podnikatelů nebo malých a středních firem,« řekl Grospič pro iportaL24.cz.

Vládní návrh kritizoval také předseda ČMKOS Josef Středula, podle něhož nejsou jasné ani dopady, jaké bude zastropování cen mít. Podotkl, že s odbory o dopadech na zaměstnance nikdo nejednal a podklady předáci nedostali.

Návrh na nedávné demonstraci proti chudobě kritizovala také předsedkyně KSČM Kateřina Konečná. »Vláda se lekla svých vlastních občanů a zastropovala ceny energií, ale to zastropování je účinné asi tak, jako by litr mléka stál stovku. Pětikoaliční vláda totiž na lepší stanovení stropu nemá. Oni to zastropovali tak, že to jen doplatí gigantům. Takže nakonec to zaplatíme my všichni,« prohlásila.

Rovněž podle odborného mluvčího KSČM pro resort průmyslu Pavla Hojdy je navrhovaný strop stanovený příliš vysoko, navíc přichází s minimálně šestiměsíčním zpožděním. »Vláda půl roku spala, to, co přijala teď, je hašením požáru,« řekl před časem pro iportaL24.cz.

Bývalý premiér Jiří Paroubek má z návrhu smíšené pocity. »Jednak je to opožděně, zastropování cen energií mělo přijít podstatně dříve, už někdy počátkem roku, nebo mohl být využitý jiný instrument, například eliminace DPH u energií, nebo snížení nebo odstranění spotřební daně u pohonných hmot, takže vláda to řeší s několikaměsíčním opožděním,« řekl po schválení předlohy pro iportaL24.cz.

Pomoc přesahuje dva roční rozpočty ministerstva obrany

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve uvedl, že rozpočtové dopady zastropování budou představovat nejvýše 130 miliard korun. Stát podle něj použije na náklady mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z mimořádných zisků a příjmy z emisních povolenek. Síkela dnes řekl senátorům, že pomoc české vlády přesahuje dva roční rozpočty ministerstva obrany.

Zastropování cen by mělo platit i pro samosprávy či veřejný sektor prostřednictvím státního obchodníka s energiemi. Vláda podle Síkely zvolila takovou cenu, která nebude motivovat k plýtvání, ale k úsporám.

Síkela také řekl, že pokud rada ministrů energetiky zemí EU na konci září schválí návrh, na kterém pracuje Evropská komise, bude moci vláda poté rozšířit cenový strop i na malé a střední firmy bez ohledu na to, na jaké hladině napětí elektřinu odebírají. Strop má sahat až do 80 procent maximální spotřeby energie za posledních pět let. Stanjura míní, že stát v národním řešení ještě přistoupí na stanovení maximálních cen elektřiny pro výrobce, a to podle zdroje. V současnosti se o tom podle něho diskutuje.

Novela umožní spotřebitelům snáze vypovědět takovou smlouvu, která obsahuje takzvané spotové ceny, tedy ceny odvozené od vývoje na burzách. Právo vypovědět smlouvu se spotovými cenami během měsíce však budou mít pouze spotřebitelé, tedy nikoli například firmy. Bude se to týkat smluv na dobu určitou i neurčitou. Pokud bude ve smlouvě ujednání, které umožní dodavateli změnit sjednanou cenu elektřiny nebo plynu na cenu podle vývoje na burze, a to bez výslovného souhlasu spotřebitele, nebude se k takovému ujednání přihlížet.

Nižší sazba spotřební daně u nafty bude i nadále

Senát schválil také prodloužení platnosti snížené sazby spotřební daně u nafty do konce příštího roku. Prodloužení úlevy o 1,5 koruny na litr má podle vlády pomoci konkurenceschopnosti dopravců.

Benzinu se nynější vládní novela o spotřebních daní netýká. Spotřební daň z této pohonné hmoty se vrátí z nynějších 11,34 koruny na původní částku 12,84 Kč na litr od letošního října. V případě nafty zůstane podle novely i po září na 8,45 Kč z litru místo 9,95 koruny.

»Důvod není vysoká cena nafty, ale konkurenční prostředí,« řekl senátorům Stanjura. Největšími konkurenty českých dopravců, zejména menších, jsou podle něho při podávání cenových nabídek dopravci z Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunska a také z Turecka. »Ve většině těchto zemí je spotřební daň na motorovou naftu na evropsky nejnižší možné úrovni,« uvedl ministr. Opatření podle něho pomůže i veřejné dopravě, když většina autobusů má dieselový pohon. V konečných cenách, po započtení daně z přidané hodnoty, může jít podle Stanjury o úsporu až 1,8 Kč na litru.

Rozpočty státu a Státního fondu dopravní infrastruktury letos nynější novelou přijdou podle důvodové zprávy dohromady o 2,5 miliardy korun a příští rok o 9,6 mld. Kč. Předloha s ohledem na evropskou směrnici také ponechává výši vratky části spotřební daně z motorové nafty využité v části zemědělské prvovýroby na 7,30 Kč za litr. Na 8,50 Kč za litr se vrátí takzvaná zelená nafta podle novely od ledna 2024. I tuto předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

(jad)

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy