Křižánky (Žďársko) - U Křižánek na Žďársku vznikla expozice připomínající milovskou sklářskou huť, jejíž sklo se v 19. století vyváželo i do Ameriky. V opraveném domě skelmistra je nově umístěná bohatá sbírka různě barveného a zdobeného skla nejen z Milov, historii místa přiblíží dokončovaný filmový dokument i 3D vizualizace vytvořená podle nákresů někdejší sklářské osady. Pavel Kysilka, profesí ekonom, který stojí za projektem, má v plánu otevřít expozici příští rok pro veřejnost.
Fotogalerie
Všechno podle Pavla Kysilky začalo náhodou, když před lety koupil poničený dům, který naposled sloužil jako hájenka a pak se v něm dlouho nebydlelo. "Takže to byla ruina. My jsme to koupili v dražbě od lesů," uvedl. Když začali dům rekonstruovat, dověděli se, že se v archivních dokumentech velkostatku Thurn-Taxisů v Zámrsku našel nákres této budovy. Podle původních plánů pak nechali dům opravit, včetně zvoničky, která tam kdysi bývala.
"Když jsme kupovali hájenku a zjistili, že jsme koupili huťmistrovnu, tak jsme si řekli, nebylo by špatné vystavit tady pár kousků (skla)," uvedl Kysilka. Záměr se postupně rozrůstal. Nynější expozice chráněná bezpečnostními kamerami obsahuje okolo tisíce kusů sklenek a dalších výrobků. Přibližuje výrobu sklářských hutí, které byly i jinde na Horácku, v kontextu české sklářské tradice. Kysilka by tam ještě chtěl přidat ukázky současného českého uměleckého skla.
Milovská huť byla v tehdejším rychmburském panství založená v roce 1835. Po kalamitách v lesích tam bylo hodně dřeva a dost dřevního popela pro výrobu potaše, která usnadňovala tavení sklářských písků. Kolem huti vznikla osada, do huťské školy chodilo až 90 dětí, i z okolních vsí, byly tam dvě hospody, dva řezníci i pekař.
V huti se vyrábělo užitkové sklo a také luxusní sklo, které se vozilo i do západní a jižní Evropy, Ameriky a asijských zemí. Dělalo se tam barevné sklo, například i žlutozelené sklo barvené uranem dováženým z jáchymovských dolů a mléčné sklo zabarvené pomocí rozemletých kostí nebo parohů. Milovské výrobky byly oceněné na světové výstavě ve Vídni v roce 1873. Podnik pak ale nedokázal konkurovat severočeským sklárnám, které měly výhodu železnice a uhlí. Milovské sklárny byly zavřené v roce 1886, huť a další budovy byly většinou zbourány.
Příběh této krajiny pod skalními útvary Čtyři palice ve Žďárských vrších připomíná také naučná stezka.
