Školy hledí vstříc zimě s obavami. Bojí se neúnosných účtů za teplo

Blížící se zimní období přidělalo vrásky na čele nejednomu řediteli z ústeckých škol. Mají obavy z nákladů na energie, především na teplo. Peníze na vytápění každoročně zatěžují školní rozpočet, a to především u zařízení, která nemají ještě zateplené budovy a vyměněná okna. Ceny energií rostoucí v souvislosti s válkou na Ukrajině vyvolávají obavy, zda nebude potřeba během zimy vyhlásit „uhelné prázdniny“. Obavy umocnilo i zvýšení cen páry a teplé vody Tepelným hospodářstvím města Ústí nad Labem (THMÚ), způsobené rostoucími cenami vstupních surovin.

Rozdíly v nákladech na vytápění mezi zateplenými a nezateplenými školami jsou znatelné. Kupříkladu Základní škola Mírová v Ústí nad Labem, kterou zateplování teprve čeká, za minulé období zaplatila zhruba 2,6 milionu korun. „Poslední vyúčtování byla pořádná porce, a to vlastně žádná zima ani nebyla. Uvidíme v lednu, ale zateplit potřebujeme, energetická náročnost budovy je obrovská,“ řekl ředitel Kamil Veigend.

Posilovny, haly a kurty řeší drahé energie. Sportování uvnitř výrazně podraží

Naopak kompletním zateplením se může pyšnit školní budova v Mojžíři. Ředitel Karel Bendlmajer uvedl, že poslední vyúčtování za teplo činilo 1,65 milionu korun. „Hlavně nová okna pomohla, nicméně i tak nám náklady vzrostly o dvacet procent. Škudlíme energie, kde se dá. Teplo činí podstatnou část příspěvku od našeho zřizovatele. Ale volno vyhlašovat nebudeme, na to ani nemám prostor. Z ředitelského volna mi zbývají dva dny, musel by ho povolit zřizovatel na základě žádosti,“ poznamenal.

Milionové sumy za teplo přitom platí i střední školy. Třeba ředitel Střední školy obchodu, řemesel, služeb a Základní školy Ústí nad Labem Pavel Caitaml má všechny tři školní budovy víceméně zateplené. Dvě v Trmicích a jednu v Krásném Březně a poslední vyúčtování vyšlo na zhruba 2,5 milionu korun. „Z velké zimy máme samozřejmě obavy, pokud by přišla tuhá zima, museli bychom doufat v pomoc zřizovatele. Věřím, že by nám pomohl. Někde máme dodávky THMÚ, tak jako všichni,“ líčil.

Ztlumené lampy, zateplení, jiné způsoby vytápění. Města hledají, jak ušetřit

Školu na rozdíl od obou zmiňovaných základních škol zřizuje Ústecký kraj. Hejtman Jan Schiller k tomu uvedl, že připravují svůj vlastní „energetický balíček“ obsahující navýšení příslušné rozpočtové kapitoly o 90 milionů korun. „Co se pomoci školám týká, bude samozřejmě záležet na situaci a jaká vlastně přijde zima. Dovolím si ale tvrdit, že uděláme maximum, aby zůstala zachována prezenční výuka. Uvědomujeme si, že někde je vytápění centrální a náklady mohou vzrůst. Vědět to ale budeme až na začátku roku. Myslím, že jsme připraveni příspěvek na energie navýšit. Žádné uhelné prázdniny nebudou, ať jdou hezky do školy,“ zažertoval.

Energetické otázky zatím řešilo vedení města Ústí převedením 34,4 milionu korun do rezervy. „Popravdě nevíme, zda v řešení těchto otázek pokračovat. Nejspíš to ale bude záviset na novém městském vedení, které to v tomto směru nebude mít vůbec jednoduché. Komfort pro školy bude potřeba zajistit. Samozřejmě, zrovna ZŠ Mírová patří spolu se ZŠ Pod Vodojemem k těm, které čekají na přidělení dotace k provedení rekonstrukce a zateplení. Žádosti jsme podali. Bohužel je to zdlouhavý proces, školy budou vědět až někdy v listopadu,“ poznamenal náměstek primátora pro rozvoj Pavel Tošovský.

Nevíme, co bude dál, zní z pekáren v kraji. Drahé energie už mají první oběti

THMÚ zdražení tepla oznámilo v létě. Podnik zvedl ceny v hrubém průměru o 13,5 procenta. Reagoval na vyšší ceny od dodavatelů, rostoucí náklady na údržbu a všeobecnou inflaci. „Zdražení se týká všech odběratelů, fyzických i právnických osob. Museli jsme k tomuto kroku sáhnout, jelikož na vstupu nám vzrostly náklady o zhruba patnáct procent. Kdybychom to neudělali, společnost by skončila ve ztrátě více než deset milionů,“ vysvětlil jednatel Ivan Holka.

Odběratelé, kteří topí párou dodávanou do ústředního topení z okrskové stanice, zaplatí za gigajoule po zdražení 729,76 koruny namísto původních 647,58 koruny. To představuje rozdíl 82 korun a nárůst ceny o 12,7 procenta. Podobně za teplou vodu budou lidé platit 685,86 místo současných 605,23 koruny. Cena jim tak vzroste o 80,63 koruny, tedy o 13,3 procenta.

Nezměnila se cena tepla z plynových kotelen. „Ta je ostatně už tak dost vysoká vzhledem k vysokým cenám plynu, dosahuje přibližně 1100 korun za gigajoule,“ upřesnil jednatel Holka.

Ota Schnepp, mluvčí společnosti ČEZ Teplárenská, která je hlavním dodavatelem THMÚ, zdražení dodávek vysvětlil zvýšením primární ceny tepelné energie. „Promítla se do ní zvýšená cena povolenek oxidu uhličitého, oprav a inflace,“ řekl před časem.