Erupce sopky na Kanárských ostrovech: Příroda se vzpamatovává přímo před očima
Zemědělci stále sčítají škody a bojují s nánosy vulkanického popela. Endemické borovice kanárské, a to i ty rostoucí blízko epicentra katastrofy, už ale pomalu obrážejí novými pupeny.
Ekofarmář Fran Garlaz začal s organickým a biozemědělstvím na La Palmě před třinácti lety. Na své plantáži pěstoval banány, avokádo, cukrovou třtinu nebo papáju.
„Teď ale pracujeme spíš jen na tom, co z plantáže zbylo. Na zemi kolem můžete vidět sopečný prach. Připomíná spíš tmavý, černý písek než popel,“ říká, když procházíme jeho zničenou plantáží.
Vrstva popela je na plantáži i několik měsíců po erupci a z černé půdy trčí nahnědlé kmeny usychajících plodin.
Na Antarktidě žije přes 200 tisíc tuleňů Weddella, zjistili výzkumníci. Spočítali ale jenom samice
Číst článek
„Popravdě, trocha popela je v zemědělství dobrá, protože se vstřebá do půdy. Obsahuje minerály, takže po troškách je to pro půdu dobré. Problém je, když popel zasype rostliny a ty pak nemohou růst. Když popel zanese stonky rostlin, promění se v něco jako beton a s tím si už rostliny neporadí,“ popisuje.
„Obrovský problém je samozřejmě láva. Ta když se dostane na plantáž, tak ji celou zničí. A může se tu i stát, že vám na místě plantáže vyroste šedesátimetrová sopka. Navíc, lávové proudy ničí třeba vodovody vedoucí na plantáže. My jsme tady bez vody v podstatě od začátku erupce v září 2021. To, co kolem vidíte, je prostě zničená plantáž. Strašná situace.“
Plantáž Frana Garlaze lávový proud minul, ale i tak je jeho hospodářství v podstatě „na odpis“. I když se mu podaří obnovit zavlažování, nejbližší úroda je podle něj vzdálená několik let.
Příroda je na sopky zvyklá
Pár kilometrů nad plantáží přímo u jednoho z kuželů sopky Cumbre Vieja trčí z popela zbytky borového lesa, který před erupcí pokrýval značnou část vulkanického masivu. Bezpočet stromů zavalila láva, další trpí pod nánosy popela. Endemická borovice kanárská je ale na vulkanickou činnost evolučně vybavená.
Borovice na Třeboňsku a Písecku ničí lýkožrouti. Proti těmto škůdcům zatím není spolehlivá ochrana
Číst článek
„Borovicové lesy jsou velmi specifické, co se týče lesních požárů a také sopečných erupcí. Ostatně, tady spolu tyto jevy souvisejí," říká environmentální pedagog a vědecký novinář Daniel Martin z Kanárské nadace Světové biosférické rezervace La Palma.
„Borovice kanárská, která v lesích na La Palmě představuje dominantní strom, je přirozeně odolná vůči lesním požárům a zřejmě jde o adaptaci na život na vulkanickém souostroví,“ dodává.
„Když se projdete lesem nedaleko erupce, uvidíte, že většina stromů se barví do žluta. Tomuto procesu se říká chloróza a je způsobená erupcí. Ale i ty borovice, které jsou velmi blízko kráteru, tedy velmi blízko místu erupce, se začínají znovu zelenat a znovu růst.“
Šance, že erupcí zasažený ekosystém projde rychlou obnovou, je podle Martina vysoká. Borovice kanárské mají tlustou kůru, která strom chrání před požárem.
I když borovici pohltí plameny, kmen s určitou pravděpodobností může katastrofu přečkat a poté znovu obrůst. Stejně tak se pravděpodobně první rostliny podle Martina uchytí i na lávových polích. Hrozí ale, že místo domácích rostlin novou půdu obsadí invazní rostliny.
„Jeden z největších ekologických problémů na ostrově představuje dochan setý, pennisetum cetaseum. Je to travina typická pro louky, pochází z Afriky a sem byla introdukována na počátku 70. let,“ pokračuje Daniel Martin.
„A jednou z největších otázek teď je: Bude tato invazní tráva první rostlinou, které se podaří obsadit lávová pole? Nebo se to podaří domácím rostlinám? Musíme to bedlivě sledovat, protože oblast poslední erupce přímo sousedí s místem výskytu této rostliny.“
Tisíce lidských osudů
Ačkoliv erupce zřejmě přímo nezpůsobila žádné ztráty na životech (bylo zaznamenáno jen jedno úmrtí související s odklízením popela), Martinova kolegyně Carolina De León upozorňuje, že dopady životy místních jsou i tak nepředstavitelné.
Území považované za nejsevernější ostrov na světě je ve skutečnosti plochý ledovec, objevili vědci
Číst článek
Tisíce lidí přišly o domovy, zaměstnání nebo podnikání a řada z nich se zřejmě už nikdy nevrátí do svých domovů. Sopečná činnost tak místním zničila životy, i když nijak neohrozila jejich zdraví.
„Nejde jen o zasaženou půdu a pozemky, jde i o vztah lidí k těmto místům. Můžeme lidem postavit domy jinde, ale oni měli ke svým domovům určitý vztah, vzpomínky a je těžké vše vrátit do stejného stavu, jako to bylo dřív,“ říká.
Problém je také nový vulkanický turismus, kdy možnost spatřit následky erupce láká bezpočet návštěvníků z celého světa. Ti se ale na místech zasažených výbuchem sopky chovají často neuctivě.
„Místní bojují s následky katastrofy, je to pro ně hodně bolavé a turisté si je při tom fotí. Byl to pro nás ze začátku šok. Ale na druhou stranu, turismus je pro nás klíčový, takže jsme jako biosférická rezervace například vydali brožuru, ve které turistům radíme, jak se dostat k vulkánu a zároveň se k místním chovat s respektem,“ dodává De León.
Erupce je navíc podle ní i příležitost udělat spoustu věcí znovu a lépe, například vybudovat udržitelnější infrastrukturu. Bude to ale vyžadovat ještě spoustu úsilí a peněz.
Do oblasti zpustošené lávou vás vezme reportáž Ondřeje Nováka.
