Nelze nic předvídat, říkají zaměstnavatelé

Překotný růst cen energií pozorují s hrůzou v očích nejen české domácnosti, ale i významné společnosti. Zástupci firem v Jihočeském kraji současnou situaci popisují jako nejméně předvídatelné období za dlouhou historii. Většina z nich je závislá na plynu. Omezení dodávek fosilního paliva z Ruska tak provoz firem značně komplikuje. Dodavatelé energií nejsou firmám ochotní podepisovat smlouvy na následují rok. Situace tak pro ně začíná být opravdu kritická.

Celý magazín

I z důvodu uhlíkové stopy je například společnost Schwan Cosmetics v Českém Krumlově na plynovém vytápění naprosto závislá. „Náhradní řešení za energie nemáme. Museli bychom se po dvaceti letech vydat úplně jinou cestou,“ říká její personální ředitel Martin Toman.

Nedostatku plynu se obává i kaplický ENGEL, který se zaměřuje na strojírenskou výrobu. Plyn používá pro vytápění budov a práškové lakovny.

Vedení firmy se však rozhodlo pro neplánovanou investici do práškové lakovny, kde namísto plynu bude vytápět lehkým topným olejem.

Jeho ekologická stopa je s plynem srovnatelná. „Je to nejrychlejší možné řešení situace, když vše půjde podle plánu, nahradíme jím plyn v lakovně do půl roku,“ vysvětluje již schválenou investici personalista Engelu David Dědič. Lehký topný olej tak zajistí teplo pro práškovou lakovnu. Výměna topení v budovách je velmi komplikovaná a finančně náročná, takže v krátké době nerealizovatelná.

Také národní podnik Budějovický Budvar se skokového zdražování energií obává, ačkoliv je na fosilním palivu závislý až sekundárně. „Se zpožděním nás to ale také doběhne. Elektřinu odebíráme a na plynu jsou závislí naši zákazníci,“ uvažuje Monika Grešová, personální ředitelka národního pivovaru.

Zdraží na podzim

Kvůli nevydařené chmelové sezoně pivovarské suroviny navíc podraží. Pivovar plánuje ohlásit úpravu cen na podzim. Zdražení piva ale není tak jednoduché. Zákazníci jsou na to hodně citliví. A právě jejich kupní síla je pro udržení chodu podniku zásadní.

S tím souhlasí také Pavel Buryánek, personalista mlékárenského giganta jihočeské Madety, která se zaměřuje na výrobu sýrů, másla či populárního Lipánku. „Nechceme dosáhnout bodu, kdy zákazníci nebudou navýšené ceny akceptovat. Už teď vidíme na tržbách, že lidé narážejí na realitu zdražování. Běžné prodeje klesají,“ analyzuje Buryánek. Madeta už své výrobky podražila, ale další navýšení cen do budoucna nemůže s ohledem na nečitelnou situaci na trhu vyloučit.

Pro dodavatele prémiových automobilů společnosti Milan Král Group by omezení dodávek plynu znamenalo uzavření lakovny. Jelikož ta je ale pro chod podniku postradatelná, provoz by tím značně neutrpěl. Společnost sídlící v Litvínovicích, která se specializuje na značku Mercedes, v současné době mnohem více trápí dodávky samotných vozů.

„Nákladní auta nejsou. Poptávky firem tak nemůžeme uspokojit,“ popisuje personální ředitelka skupiny Iveta Králová. Zájem soukromých osob o prémiové značky také dosud neklesl. „Jsou pořadníky na auta. Lidé sice podepisují smlouvy, nevědí ale, kdy auta dostanou a jakou budou mít výbavu. Situace je špatná i u servisu. Vázne dodání náhradních dílů,“ líčí Králová s tím, že problém je hlavně s globální dopravou z Číny. Importéři navíc o dodávkách dostatečně neinformují. I tak se firma snaží pro své klienty udělat maximum.

S problémovou dodávkou surovin se potýká také výrobce zeleninových a ovocných směsí Zeelandia. „To je pro nás hrozba i do budoucna. Omezení výroby ale zatím nehrozí,“ informuje HR specialistka společnosti Petra Přibylová.

Je zřejmé, že zaměstnavatelé právě řeší srovnatelné problémy jako jejich pracovníci. Snaží se najít řešení, která budou co nejvýhodnější pro zaměstnance. Zároveň musejí mít co nejmenší finanční dopad pro samotné společnosti. „Snadná řešení neexistují. To, co se dělo při koronavirové krizi, byl oproti dnešku slabý odvar,“ pokračuje Buryánek za jihočeskou mlékárnu. „Máme větší část nákupu energií na burze. Byli jsme zvyklí na to, že cena energií padá s prázdninovými měsíci, protože klesá spotřeba. Stal se opak. Na to, co platilo dříve, se už nemůžeme spoléhat,“ říká.

Zastropování cen energií je jediným východiskem

Všichni zástupci firem na debatním fóru MF DNES, které se začátkem září uskutečnilo v českokrumlovských klášterech, se shodli, že jedinou cestou k zastavení růstu inflace je cenové zastropování energií. Jen navyšování mezd totiž rostoucí životní náklady nevyřeší, navíc ani samotní zaměstnavatelé nemohou přidávat tolik peněz, aby dorovnali inflaci.

„Aktuálně jsme zaměstnancům navýšili o necelých osm procent mzdy a máme další benefity. Nejsme ale dál schopni zastupovat funkci státu,“ vysvětluje zástupkyně vimperského závodu Rohde & Schwarz Kateřina Koubová.

Podobně smýšlejí i další zaměstnavatelé. „Čelíme mzdovým požadavkům zaměstnanců, protože očekávají, že inflaci pobere zaměstnavatel. To se ale samozřejmě nestane,“ přidává se Monika Grešová z Budvaru s tím, že je potřeba dlouhodobé řešení.

Také v Madetě se snaží lidem přispět zaměstnaneckými benefity, jakými jsou výhodnější ceny v podnikových prodejnách nebo cílené příspěvky na energie. ENGEL vyplácí v září spolu s příspěvky prémii za loňský hospodářský výsledek. „Zaměstnanci dostanou týdenní mzdu navíc a půltýdenní jako podporu,“ uvádí David Dědič. Strojírenská firma navíc svým pracovníkům přispívá na dopravu.

„U vybraných pump jsme pro naše zaměstnance vyjednali slevu. Na jaře jsme navíc spustili další linku firemní autobusové dopravy,“ dodává.

Podobně postupuje i Milan Král Group. „Při zdražení pohonných hmot jsme zavedli individuální příspěvky na dojíždění.

Známe životní situaci našich zaměstnanců a jsme jim připravení jednotlivě pomoci,“ uvádí Iveta Králová s tím, že plošné benefity firma neposkytuje.

Výrobci dekorativní kosmetiky se v loňském hospodářském roce zvýšil zájem o produkty. Nebyl ale dostatek zaměstnanců, kteří by je vyráběli. Podnik proto přijal asi 120 nových dělníků. V postupech při zdražování nemá zatím vedení firmy jasno. „Co budeme dělat dál, uvidíme až s navyšováním cen. Až přijdou účty za elektřinu,“ uvažuje Martin Toman ze Schwan Cosmetics. Snižování teploty ve výrobních halách k šetření příliš nepřispěje. Hygienická pracovní norma 18 stupňů Celsia je navíc ošetřená zákonem.

K propouštění se neuchyluje žádný ze zaměstnavatelů a bylo by to podle zástupců firem až to poslední a nejkrajnější řešení. „Zatím máme práci, a dokud jsme schopni topit a lakovat, tak fungujeme. Je samozřejmě potřeba připravit se na variantu, že by se nemohlo topit ve výrobě. Věříme ale, že výrobu nebude potřeba zastavit,“ přemítá zástupce Engelu. Rozvazování pracovních poměrů je poslední možností. „Při současné míře nezaměstnanosti k tomu není prostor. Pokud chce firma růst, zaměstnance si držet bude,“ potvrzuje Dědič. Ostatní zaměstnavatelé v regionu názor sdílí. Udržení výroby je jejich hlavním cílem.

V zajímavé pozici je ZVVZ Group se sídlem v Milevsku. „Omezení provozu neplánujeme, práce máme dost. Zdražování energií se promítne do ceny našich výrobků a služeb. Naší výhodou je vlastní teplárna na pevná paliva, kterou máme v areálu a která dodává teplo nejen do všech našich budov, ale také do města Milevska. Jsme tedy významným partnerem města nejen jako zaměstnavatel, ale také stabilní dodavatel tepla a teplé užitkové vody pro obyvatele města. Zde je cena regulovaná dle ERU (energetický regulační úřad). Pro elektřinu máme na rok 2023 cenu zastropovanou. Plyn prakticky pro náš provoz nevyužíváme,“ popsala Veronika Kofroňová, HR ředitelka společnosti ZVVZ Group.

Aktuální energetickou krizí se samozřejmě zabývají i v Boschi v Českých Budějovicích. „Dopad zdražování energií je významný i na naši společnost a intenzivně se snažíme tyto dopady alespoň částečně snížit. Určitou výhodou pro nás je, že se dlouhodobě zaměřujeme na úsporné využívání surovin a energií a také na udržitelné podnikání, které je šetrné k životnímu prostředí. Už v roce 2020 se společnost stala celosvětově CO2

neutrální,“ zmínila personální ředitelka společnosti Robert Bosch Barbora Schelová.

Také společnosti Bosch v Česku, včetně těch největších v Českých Budějovicích a Jihlavě, dlouhodobě snižují spotřebu energií. „U elektřiny například tím, že zlepšují energetickou efektivitu strojních zařízení a používají inteligentní regulaci osvětlení a LED světla. Na střechy svých budov instalují fotovoltaiku. V oblasti vytápění/chlazení budov využívají chytrou ventilaci, odpadní teplo ze strojů a instalují tepelná čerpadla,“ vyjmenovala Schelová.

Jako dobrý příklad koncepčního přístupu lze podle jejích slov uvést šestipodlažní budovu vývojového a technologického centra v Boschi v Českých Budějovicích nově otevřenou v roce 2019, která je energeticky soběstačná.

Zdražování energií pak samozřejmě řeší i v Jihostroji ve Velešíně na Českokrumlovsku. „Již řadu let realizujeme výrazné ekonomické úspory – racionalizace uspořádání výroby, zateplení všech objektů, decentralizace vytápění atd. To nám například umožnilo snížit spotřebu zemního plynu mezi lety 1994 a 2022 na sedm procent původní hodnoty (ve fyzických jednotkách), při současném nárůstu tržeb o stovky procent,“ uvedl Hynek Walner, Business Development Manager Jihostroje.

Spotřebu elektrické energie tam rovněž podstatně snížili, a to i při výrazném rozšíření strojního parku. „Na podzim letošního roku také uvedeme do provozu vlastní fotovoltaickou elektrárnu, jež bude pokrývat cca 1/3 naší vnitřní spotřeby elektrické energie,“ pokračoval Walner. Omezení provozu podle něj v současné době nehrozí.

Nové benefity nezaváděli. „Ekonomické i obchodní postavení firmy nám umožňuje, že průměrný výdělek v Jihostroji letos naroste oproti roku 2021 cca o 15 procent a bude se pohybovat nad 40 tisíci korun měsíčně,“ konstatoval Hynek Walner.

Situaci v ZVVZ Group popsala Veronika Kofroňová, HR ředitelka společnosti. „V naší společnosti působí odborová organizace, plánujeme samozřejmě kolektivní vyjednávání, které zahájíme v příštích týdnech, v rámci vyjednávání budeme řešit všechny parametry související s odměňováním včetně benefitů – máme poměrně širokou škálu – týden dovolené nad zákonnou povinnost nebo příplatek za práci přesčas 50 procent, přes příspěvek na dojíždění, penzijní připojištění, příspěvek na lázeňské a ozdravné pobyty až po systém kafetérie ZVVZ Benefity Café,“ vyjmenovala Kofroňová.

Kolektivní vyjednávání na letošní podzim podle ní nebude snadné. „Nacházíme se v období, kdy se na denní, možná hodinové bázi řeší ceny energií, mluví se o energetické krizi, dokonce kolapsu energetického trhu, další kritické faktory jsou válka na Ukrajině, a to vše na pozadí covidové pandemie, hrozící další podzimní vlny. Všichni jsou již velmi unavení. Odborníci a odbornice z oblasti psychologie, leadershipu i ekonomie se proto shodují, že z tohoto mixu vyjdou jako vítězové jen firmy, ve kterých se jejich zaměstnanci cítí v bezpečí,“ zdůraznila HR ředitelka ZVVZ Group.

„Dovolila bych si v této souvislosti upozornit na skutečnost, o které se příliš nehovoří – trendem posledních let je, že soukromá sféra v oblasti odměňování výrazně zaostává za tou státní, přitom je to soukromá sféra, která vytváří ve společnosti tzv. přidanou hodnotu. A ‚dohánět‘ nárůsty platů ve státní sféře není pro soukromé podniky vůbec snadné, navíc se zátěží dopadů pandemie uplynulých 2,5 roku a energetickou krizí, kterou procházíme,“ upozornila Veronika Kofroňová.

Pro soukromé firmy není jednoduché v rámci všech rostoucích vstupů a inflace adekvátně dohánět pravidelné navyšování platů ve veřejném sektoru. „To považuji za důležité téma, které by se mělo začít zodpovědně a otevřeně komunikovat, aby se stále více neprohluboval rozdíl mezi těmi, kteří reálně produkují prostředky, a těmi, ktěří tyto prostředky „spotřebovávají“, byť službou pro tu první skupinu. Je to jednoduchá matematika, která nám zatím vychází pouze proto, že žijeme částečně ve virtuálním financování. A není asi ani překvapením, že pro uchazeče na trhu práce takový poměr není příliš motivační pro to, aby hledali uplatnění právě v soukromém sektoru, kde tolik scházejí. Musí být v zájmu celé společnosti dívat se směrem k udržitelné budoucnosti i na trhu práce,“ konstatovala Kofroňová na závěr.