Nynější energetická nejistota je jedním z dopadů ruské invaze na Ukrajinu. „Společně jsme ruskou agresi odsoudili a společně jsme řekli, že stojíme jednotně za (německými) politickými představiteli. To se nezměnilo, nadále zůstáváme loajální,“ řekl Dulger o postojích Spolkového svazu zaměstnavatelů k ruské invazi.
Poznamenal, že německé hospodářství prošlo těžkým obdobím v době karanténních uzávěr a tvrdých pandemických omezení. „To se podařilo zvládnout i díky kurzarbeitu,“ řekl.
Kurzarbeit, který je ochranným režimem pracovních míst, kdy stát přispívá na mzdy zaměstnanců s nuceně zkrácenou pracovní dobou, ale podle Dulgera není v současné situaci hlavním obranným nástrojem. „Peníze vyplácené na kurzarbeit jsou dobré, když mohou podnikům poskytnout světlo na konci tunelu,“ vysvětlil. Takové světlo ale nyní Dulger nevidí.
Malé a střední podniky v nynější energetické krizi potřebují světlo na konci tunelu, které zatím není vidět.
Rainer Dulger
„Kdybych byl pekařem a rozhodoval se, zda se dnes zadlužit, abych krizi přečkal, nebo zavřít, tak zavřu,“ řekl. Podle něj totiž není jasné, jak dlouho zůstanou ceny energií vysoké a jak moc by se musely pekárny zadlužit.
Zároveň poukázal na to, že pokud pekárna třeba dočasně na několik týdnů, případně na celou zimu zavře, tak už otevírat nemusí. „Už nebude potřeba, zákazníci už budou pryč,“ řekl.
„Je to mimořádně komplexní situace, ve které malé a střední podniky potřebují světlo na konci tunelu. Tuto naději zatím nemají,“ řekl Dulger. Pokud vláda stanoví limity na ceny energií, bude to podle něj správný krok. „Toto opatření by velmi pomohlo. Samozřejmě není cílem stanovit ceny z předkrizového období, ale ceny nemohou být desetinásobné,“ dodal.
Vláda k regulaci cen míří
Německá média nepochybují, že vláda kancléře Olafa Scholze k regulaci cen energií míří. Představitelé koaličních stran, kterými jsou Scholzovi sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP), o takovém kroku hovoří.
Chtějí také, aby vláda ustoupila od nového poplatku za obstarání plynu, který se na odběratele bude vztahovat od října. Nahradit by ho mohla právě regulovaná cena plynu. Liberální ministr financí Christian Lindner zrušení poplatku neodmítá a nevylučuje ani zastropování cen plynu, trvá ale na dodržení rozpočtové dluhové brzdy.
Ministra škrtí krize. Německý šéf hospodářství byl hvězdou, teď je na odstřel |
Problémy kvůli cenám a dostupnosti energií mají podle Dulgera nejen menší podniky, jako jsou pekárny či prádelny, ale také energeticky náročné průmyslové provozy vyrábějící základní suroviny pro další zpracování. Pokud bude muset chemický průmysl odstavit část provozu, bude to mít tvrdý dopad na další návaznou výrobu.
„Pokud chemický průmysl nebude moci vyrábět třeba močovinu, což je proces náročný na spotřebu plynu a dalších energií, tak nebude nejen močovina. Nebude ani oxid uhličitý, který je odpadním produktem a který už teď chybí v pivovarnictví a v produkci limonád. Zemědělství nebude mít hnojiva, nebudou ani lepidla, které potřebuje nábytkářský průmysl,“ řekl.
Takovéto nedostatky už podle Dulgera průmysl zažívá. „Všichni jsme závislí na základních průmyslových surovinách. Pokud je mít nebudeme, ztratíme průmysl, který odejde do zahraničí a už se nikdy nevrátí,“ varoval.
Jako potřebné proto vidí pomoc státu firmám i státní zásahy, jakým bylo například převzetím kontroly nad společností Uniper, která je největším dovozcem ruského plynu do Německa. „Bylo to nezbytné kvůli zajištění energetické bezpečnosti,“ řekl Dulger.
Nadále ale podle něj platí, že stát není dobrým hospodářem. Opačný názor má naopak sociálnědemokratická šéfka Spolkového sněmu Bärbel Basová, která v rozhovoru s deníkem Frankfurter Allgemeine Zeitung prohlásila, že vodu, elektrickou energii a plyn by měl mít pod kontrolou stát.
„Kde jsou zisky, tam se privatizuje. Když přijdou problémy, musí přijít stát. To je ale špatný přístup. Pokud jde o vodu, elektřinu a plyn, tak je třeba se ptát, zda by zásobování nemělo být ve státních rukou. Já jsem pro,“ řekla Basová.
Německo stejně jako další evropské země se nyní podle Dulgera musí zbavit závislosti na plynu z Ruska. „Náhrada je možná díky terminálům na zkapalněný zemní plyn,“ řekl. „Musíme být solidární i k našim sousedům v regionu, extrémně postiženo je Česko,“ uvedl. „Řešení existují, ale potřebují čas,“ uvedl s tím, že náprava situace si vyžádá přinejmenším letošní zimu. „Je ale otázka, jaké pak budou ceny, zda budeme konkurenceschopní,“ dodal.
Očekávání exportérů znovu klesla
Nálada mezi německými exportéry se v září znovu zhoršila a ocitla se nejníže od května 2020, tedy od začátku pandemie covidu-19. Slábnoucí růst globální ekonomiky tlumí veškerá očekávání růstu ve střednědobém horizontu, uvedl dnes mnichovský institut Ifo. Souhrnný index exportních očekávání v září klesl na minus šest bodů ze srpnových minus 2,8 bodu.
„Exportní očekávání jsou ve většině zpracovatelských odvětví negativní,“ uvedl prezident Ifo Clemens Fuest. „Chemický průmysl se připravuje na výrazný pokles a podobně jsou na tom i výrobci nábytku,“ dodal.
Kvůli plynu přesuneme výrobu z Německa a východní Evropy, hrozí Volkswagen |
S pesimismem podle šéfa Ifo vyhlíží nadcházející tři měsíce i kovoprůmysl. „Po krátkém útlumu v srpnu se k optimismu opět přiklání výhled výrobců nápojů. Také automobilový průmysl očekává ve čtvrtém čtvrtletí nárůst vývozu,“ řekl Fuest.
Vývoz z Německa, které má největší ekonomiku v Evropě, se v červenci proti předchozímu měsíci snížil o 2,1 procenta. Způsobila to mimo jiné klesající poptávka dvou nejdůležitějších obchodních partnerů Německa, tedy Číny a Spojených států.
