INZERCE

Stavba dálnice. Foto: ŘSD

Vláda schválila rozpočet SFDI. Stát nalije do dopravních staveb příští rok přes 100 miliard

Vláda na svém pravidelném zasedání schválila konečnou podobu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Ten počítá s částkou přes 70 miliard korun do železničních infrastruktury, o 5 miliard méně pak bude vyčleněno na silnice a dálnice. Oproti původně navrhovanému rozpočtu došlo na základě jednání vlády k navýšení o 27,5 miliardy korun.

Konečný návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) počítá s částkou ve výši 150,9 miliardy korun. To umožní resortu dopravy pokračovat ve výstavbě nových dálnic, modernizaci železnic, zajištění nutných oprav i běžnou údržbu.

„Vládou schválený proinvestiční rozpočet pro dopravu nám umožní nejen pokračovat v rozestavěných projektech, ale také v příštím roce zahájit další desítky kilometrů nových dálnic, silnic I. třídy a železničních staveb. Zároveň máme dostatek finančních prostředků na běžnou údržbu dopravních cest,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

Rozpočet SFDI je navrhovaný jako proinvestiční, kdy investiční výdaje jsou 104,3 miliardy korun a neinvestiční na opravy, údržbu a provozování dopravní infrastruktury pak 46,6 miliardy korun.

Z celkové částky rozpočtu je pro Ředitelství silnic a dálnic vyčleněno 65,5 miliardy korun a pro Správu železnic 70,4 miliardy na pokrytí investičních a neinvestičních akcí. V plánu pro rok 2023 a ve střednědobém výhledu na roky 2024 a 2025 je na financování krajských silnic II. a III. tříd rezervováno šest miliard korun ročně.

Část rozpočtu ve výši 30,7 miliardy bude zajištěna formou jiných finančních nástrojů – úvěru Evropské investiční banky a po připravované změně zákona také cestou dluhopisů emitovaných SFDI. Struktura a parametry tohoto financování budou předloženy vládě ke schválení. Z evropských zdrojů bude příspěvek pro rok 2023 celkem 27,6 miliardy korun.

Stavební priority

Novinkou oproti předchozím rokům je chystané hodnocení jednotlivých staveb podle jejich důležitosti. Takzvaná prioritizace se má týkat kromě silnic a železnic také vnitrostátní vodní dopravy. 

„Prioritizace zohledňuje zákonné závazky České republiky plynoucí z evropského nařízení, které stanovuje povinnost dokončit vybrané tahy z evropského pohledu do konce roku 2030, 2040 nebo 2050. Dále se zohledňuje kvalita napojení jednotlivých důležitých regionů a aglomerací,” konstatuje návrh.

Podle něj se má v rámci hodnocení staveb zohledňovat i stav přípravy projektu, jeho ekonomická efektivita a také vybrané provozní vlastnosti projektů.

PPP projekty

Další prioritou fondu je pokračování spolupráce veřejného a soukromého sektoru.

„V období střednědobého výhledu bude připraven značný objem jmenovitých investičních akcí a bude nutné odpovídajícím způsobem zajistit potřebné zdroje rozpočtu SFDI. S ohledem na tuto skutečnost pokračuje fond ve spolupráci s ministerstvem v zavádění nových způsobů financování, jako je např. realizace akcí formou PPP,” uvádí dokument. 

Financování ve spolupráci se soukromým investorem v současné době probíhá v rámci pilotního projektu dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem. Fond ale zvažuje využití tohoto modelu také pro pětatřicetikilometrový úsek dálnice D35 mezi Opatovcem a Mohelnicí.

Stavba dálnice. Ilustrační snímek. Foto: Ředitelství silnic a dálnic.

Ekonomický deník už dříve informoval, že ministerstvo dopravy také připravilo další dva PPP projekty na železnici: studii na rychlodráhu na pražské mezinárodní letiště a vedení trasy železničního koridoru u Českých Budějovic.

Vláda má o těchto návrzích rozhodovat letos na podzim.

„Realizace pilotního železničního projektu by měla přispět především k získání zkušeností s tímto modelem u železniční infrastruktury tak, aby do budoucna mohlo toto know-how být využito např. i pro realizaci vybraných úseků vysokorychlostních tratí,” konstatuje se v návrhu rozpočtu.

Silnice a dálnice

Nyní se staví celkem 246,3 kilometru dálničních a silničních projektů, konkrétně 144,1 kilometru dálnic a 102,2 kilometru silnic I. třídy. Finance budou příští rok využity například i na nové úseky dálnic D6 okolo Hořoviček a Hořesedel, dálnici D35 k Mohelnici nebo na pokračování běžící stavby dálnice D3 směrem k rakouským hranicím.

Ze silnic I. tříd budou pokračovat mimo jiné obchvaty Jaroměře, Bludova, Nové Paky nebo Klatov. Na železnici budou prostředky využity na modernizaci tratě z Prahy do Kladna, železniční infrastrukturu a přípravu vysokorychlostních tratí.

Podle oficiálního webu silničářů je v současné době v České republice ve výstavbě v rámci 25 projektů celkem 144 kilometrů dálnic a dalších 42 kilometrů je aktuálně předmětem veřejných soutěží. Do budoucna má ŘSD v plánu realizaci 88 dálničních projektů v celkové délce necelých 600 kilometrů. Aktuálně měří tuzemská dálniční síť 1355 kilometrů. 

Z webu ŘSD pak vyplývá, že v příštím roce se má otevřít například téměř patnáctikilometrový úsek dálnice D3 mezi Hodějovicemi a Třebonínem nebo zhruba pět nových kilometrů dálnice D48 u Bělotína v Moravskoslezském kraji. Silničáři chtějí v příštím roce zprovoznit také obchvaty Opavy, Karviné, Havlíčkova Brodu nebo Loun.

Kromě dálnic a silnic prvních tříd si ale SFDI podle návrhu vlastního rozpočtu vytyčil jako jednu z priorit také kvalitu silnic druhých a třetích tříd: „Velmi specifickou záležitostí z pohledu uživatele celkové dopravní sítě je takzvaný problém „last mile“ – tedy návaznost silnic II. a III. tříd – na nadřazenou dopravní síť v podobě dálnice a silnice I. tříd¨.” Fond v této souvislosti zdůrazňuje, že právě silnice nižších tříd financované z rozpočtů jednotlivých krajů jsou dlouhodobě podceňované.  

„Dochází k paradoxní situaci, kdy průběžně vylepšovaná nadřazená páteřní síť končí z pohledu uživatele na málo kvalitní infrastruktuře silnic II. a III. třídy. Dlouhodobé podfinancování komunikací nižšího řádu má negativní vliv na celkovou efektivitu dopravní cesty a do určité míry znehodnocuje prostředky vložené do výstavby páteřní infrastruktury,” upozorňuje průvodní zpráva k návrhu.  

„V rozpočtu SFDI na rok 2023 a ve střednědobém výhledu na roky 2024 a 2025 je na financování silnic II. a III. tříd v samostatné působnosti krajů alokováno celkem 6 miliard korun,” předpokládá návrh rozpočtu.

Peníze mají podle nich být rozdělené tak, že polovina z této částky má jít každý rok na investice, a druhá polovina pak na neinvestiční výdaje. 

Železnice

V rámci železnice chce fond v roce 2023 – ale i v letech nadcházejících – investovat mimo jiné i do moderního zabezpečovacího systému vlaků ETCS, který má být jednotný pro všechny státy EU. Celkové náklady na modernizaci bezpečnostních systémů českých vlaků do roku 2030 předpovídá fond na úrovni necelých 15 miliard korun. V České republice je zatím v provozu celkem 100 vozů vybavených systémem ETCS a u dalších 250 vozů se jeho dokončení předpokládá buď ještě letos, nebo během příštího roku. 

„Pro dalších cca 250 vozidel je schválena veřejná podpora a probíhá proces výběru dodavatele palubní části ETCS. Nadále je tak potřeba ještě zajistit pro první fázi výhradního provozu dalších cca 1000 vozidel vybavených palubní částí ETCS,” uvádí k tomu rozpočtový návrh. 

Fond se chce podle něj zaměřit také na další výstavbu vysokorychlostních železnic: „V roce 2022 tak běží projekční práce na cca 300 kilometrů nových vysokorychlostních tratí a zároveň probíhají architektonické soutěže na nové terminály vysokorychlostní železniční dopravy nebo přípravné práce a průzkumy v terénu.”

Správa železnic chce podle svého webu v příštím roce zahájit kromě stavby leta odkládané trati na mezinárodní Letiště Václava Havla také například modernizaci pražského Masarykova nádraží nebo rekonstrukci trati mezi Táborem a Bechyní. 

Obecné priority fondu pro nadcházející roky dokument stanovil tak, že na první místě je evropská, celostátní a regionální mobilita. Prioritou číslo dva je pak silniční doprava na národní úrovni následovaná udržitelnou městskou mobilitou. Poslední ze čtyř priorit je pak technická podpora.

Tomáš Svoboda, Jana Bartošová