Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Pojmenuj exoplanetu!

Pojmenuj exoplanetu!

Umělecká představa exoplanety NGTS-1b u chladného červeného trpaslíka
Autor: University of Warwick/Mark Garlick

Mezinárodní astronomická unie (IAU) vyhlásila další kolo pojmenovávání exoplanet. Pojmenovávat se bude 20 planetárních soustav, které se v blízké době dostanou do hledáčku kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST). Veřejnost celého světa má možnost navrhovat jména pro tyto systémy, žádný stát nemá garantovaný systém pro sebe. Termín podávání návrhů je 11. 12. 2022.

Připomínáme, že v roce 2019 proběhla celosvětová kampaň „Pojmenuj exoplanetu“, ve které jednotlivé země vymýšlely jméno pro vybranou hvězdu a její planetu. Česká republika tenkrát zvolila jméno Absolutno (pro hvězdu) a Makropulos (pro planetu). Letošní soutěž má jiná pravidla a požadavky než před třemi roky.

O jaké exoplanety jde?

Dvacet systémů, které byly vybrány k pojmenovávání, leží v různých oblastech oblohy, některé jsou pozorovatelné i od nás (viz obrázek). Jednotlivé systémy se od sebe dost liší, a to typem mateřské hvězdy, hmotností exoplanety a její vzdáleností od hvězdy. Dvanáct hvězd se řadí k červeným trpaslíkům (spektrální typy K a M), tři jsou podobné Slunci (spektrální typ G), čtyři jsou hmotnější než Slunce (spektrální typy F a A) a jedna je bílým trpaslíkem. Mezi exoplanetami je jedna, která je lehčí než Země, tři mají hmotnost srovnatelnou se Zemí, tři jsou naopak opravdu hodně hmotné, několik tisíckrát víc než Země. Ostatní mají hmotnosti několik desítek až několik set hmotností Země (planeta Jupiter váží asi 300krát více než Země).

Kdo může podat návrh?

Návrhy nedávají jednotlivci, ale týmy. Tým se má ideálně skládat ze studentů či žáků, učitelů, amatérských astronomů a profesionálních astronomů (případně planetologů). Není nutné, aby byly přítomny všechny kategorie, ale čím víc, tím lépe.

Za druhé, tým musí uspořádat veřejnou astronomickou aktivitu, nejlépe spojenou s exoplanetami. K těmto aktivitám se řadí pozorování astronomických objektů pro veřejnost (klidně malým dalekohledem před školou), veřejná přednáška, rozhovor s (profesionálním) astronomem, dílnička pro děti s astronomickou tematikou, online aktivita... tvořivosti se meze nekladou.

Soutěž Pojmenuj exoplanetu (2022) Autor: IAU
Soutěž Pojmenuj exoplanetu (2022)
Autor: IAU

Jak se návrh podává?

Návrhy se dávají přes jednotný formulář. V přihlášce musíte uvést složení týmu a jeho vedoucího. Samotná přihláška má tři části: zaprvé, anglické odůvodnění návrhu (písemně), max. rozsah 300 slov; zadruhé, krátké české video (max. 3 min) s anglickými titulky; a zatřetí, zpráva o veřejné popularizační aktivitě (anglicky), stačí stručně s obrázky či videem z akce.

Termín podávání návrhů je 11.12. 2022.

Jak to celé probíhá?

Všechny návrhy sbírá IAU pomocí uvedeného formuláře. Po uzávěrce (11. 12.) pošle návrhy z jednotlivých zemí jejich národním komisím, které vyberou vítěze (a až dva náhradníky) pro danou zemi. Tyto vítězné (a náhradnické) návrhy dostane mezinárodní komise a ta z nich zvolí jména pro oněch dvacet vybraných systémů. Komise bude přihlížet k vhodnosti, originalitě a atraktivnosti názvu, ale také ke složení týmu a k aktivitě, kterou tým provedl. Celosvětové vyhlášení výsledků bude 20. 3. 2023.

Kde získat pomoc?

Na stránkách https://www.nameexoworlds.iau.org/2022edition jsou všechna pravidla, důležitá data atp. Také můžete kontaktovat Dr. Soňu Ehlerovou z Astronomického ústavu AV ČR, která je českým zástupcem oddělení IAU, které má tuto akci na starosti, případně Petra Sobotku z České astronomické společnosti. Pomohou vám s nejasnostmi ohledně pravidel a také s kontakty na profesionální a amatérské astronomy.

Na stránkách astro.cz se k této akci ještě určitě vrátíme s dalšími údaji, ale neváhejte a začněte vymýšlet jména, tvořit týmy a připravovat aktivity už teď.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Všechna pravidla, termíny, seznam systémů
[2] Příjem návrhů
[3] Požadavky na jméno
[4] Důležitá data
[5] Seznam pojmenovávaných systémů
[6] Prohlášení IAU
[7] Astronomické aktivity pro veřejnost po celém světě (pro inspiraci)
[8] Jména exosvětů z kampaně v roce 2019



O autorovi

Štítky: Exoplanety, Pojmenuj exoplanetu


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »