The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
EU přehlíží rizika spojená s dovozem plynu z Ázerbájdžánu, stopy vedou až k zavražděné novinářce. EU se chce zbavit závislosti na ruském plynu, ten ale nahrazuje dovozem z Ázerbájdžánu – země, která je sama zapojena do ozbrojeného konfliktu a má za sebou vážné korupční kauzy. Stopy navíc vedou až k zavražděné maltské novinářce.
Ázerbájdžán může dovážet více energií do Evropy mimo jiné díky nově otevřenému interkonektoru mezi Řeckem a Bulharskem. Jeho otevření se o víkendu zúčastnila sama předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která nedávno podepsala v Baku memorandum o spolupráci v oblasti energetiky.
Ázerbájdžán v současnosti vyváží plyn přes plynovod Tanap do Turecka, Řecka, Bulharska a Itálie. Otevřen byl v roce 2019 a do cílových zemí měl od té doby dopravit už 16,2 miliardy metrů krychlových. Existují však plány na zdvojnásobení této kapacity na 20 miliard metrů krychlových ročně. Maďarsko, Rumunsko a Slovensko chtějí zároveň upravit své sítě tak, aby do nich bylo možné ázerbájdžánský plyn přivádět, přičemž účet by měla zaplatit EU. Není však pochyb o tom, že by to výrazně zvýšilo vliv a moc Baku v regionu.
Někteří politici již bijí na poplach. Mezi nimi je i česká pirátská europoslankyně Markéta Gregorová.
„Přítomnost ázerbájdžánských politiků a velvyslanců v Bruselu i Štrasbruku se rozhodně za posledních několik týdnů zintenzivněla. I já s nimi měla, krátce po prvních útocích, schůzku. K mému šoku skutečně chtěli začít řešit plyn a utužování spolupráce,“ uvedla pro EURACTIV.cz.
„Dala jsem jim jasně najevo, že dokud budou prolévat krev, je mi jedno, jaká memoranda o spolupráci s Evropskou komisí podepsali. V Parlamentu se jim automatického přijetí nedostane,“ dodala.
Redakce požádala o vyjádření i Evropskou komisi. Do vydání článku se jí však nedostalo odpovědi. Organizace Bankwatch mezitím redakci varovala, že ázerbájdžánský plyn není skutečnou alternativou k ruskému plynu. Země má totiž značné vazby na ruskou společnosti Lukoil, která v Ázerbájdžánu plyn těží a má zde nemalé obchodní zájmy.
Korupce sahá až k vraždě maltské novinářky
Zatímco řada médií již upozornila na slabou ochranu lidských práv v Ázerbájdžánu, málokdo informoval o korupci, za kterou tato země stojí.
V roce 2017 Evropská komise schválila dohodu mezi Maltou a Ázerbájdžánem, na jejímž základě by maltští daňoví poplatníci přišli o desítky milionů eur ročně. Vyplývá to z uniklých dokumentů předaných investigativní novinářce Daphne Caruaně Galiziové, která byla zavražděna dříve, než je stačila zveřejnit.
Podle dohody v hodnotě více než 1 miliardy eur by Malta po dobu následujících deseti let dovážela plyn od státní ázerbájdžánské společnosti SOCAR za dvojnásobek tržní ceny. Společnost SOCAR by nakupovala plyn od společnosti Shell za 113 milionů dolarů a poté by jej prodávala konsorciu Electrogas, jehož součástí je rovněž SOCAR, za 153 milionů dolarů. Konsorcium by jej pak prodalo společnosti Enemalta, která zásobuje domácnosti a podniky na Maltě.
Součástí konsorcia Electrogas je společnost vlastněná Yorgenem Fenechem, který je v nyní souzen za objednání vraždy Caruany Galiziové v roce 2017. Maltská policie a syn novinářky Matthew se domnívají, že vražda a kauza spojená dodávkami energií spolu souvisejí.
Dohoda byla uzavřena v roce 2014, kdy společnost SOCAR neměla žádné zkušenosti s výrobou nebo obchodováním se zkapalněným zemním plynem. Následně se dočkala ostré kritiky ze stany maltského Národního kontrolního úřadu.
Nadace Daphne Caruany Galiziové k dohodě mezi EU a Ázerbájdžánem uvedla, že: „Rozhodnutí EU uvalit sankce na Rusko a poté podepsat dohodu s jiným státem vedeným kleptokratem je sporné, protože částečně nahrazuje energetickou závislost na jednom kleptokratickém státě dlouhodobou závislostí na jiném.“
Předsedkyně Evropského parlamentu, Malťanka Roberta Metsola, rovněž již dříve pro Lovin Malta uvedla, že EU by se při hledání partnerů v oblasti plynu měla vyhýbat autokratickým režimům.
Ázerbájdžán uplácel evropské osobnosti
Síť investigativních novinářů Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP) odhalila, že v letech 2012 až 2014 investoval Ázerbájdžán téměř 3 miliardy dolarů do toho, aby si koupil v Evropě podporu a zajistil si lepší pověst. Do skandálu měli být zapojení politici z Německa, Slovinska, Bulharska, Belgie, Itálie, Dánska, Estonska, Maďarska, Spojeného království či osobnosti z Parlamentního shromáždění Rady Evropy a údajně i organizace UNESCO. Peníze putovaly také ke sportovcům, novinářům, hudebníkům a mediálním magnátům.
Ázerbájdžán je i přesto všechno nahlížen jako alternativní zdroj plynu, který zachrání Evropu před tuhou zimou. (Alice Taylor, Aneta Zachová, Krassen Nikolov | EURACTIV.bg, EURACTIV.com, EURACTIV.cz)
PAŘÍŽ
Macron chce nové sankce proti Rusku. Francouzský prezident Emmanuel Macron je pro uvalení dalších sankcí vůči Rusku. Uvedl to po nedělním telefonátu se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
Velvyslanci EU tento týden jednají o osmém balíčku sankcí, který bude pravděpodobně dokončen před pátečním neformálním summitem EU v Praze. Balíček je zatím ve formě návrhu a podle informací serveru EURACTIV obsahuje zákaz obchodování s výrobky od polovodičů až po toaletní papír. (Clara Bauer-Babef | EURACTIV.fr)
LONDÝN
Přední zastánce brexitu lituje poškození vztahů s EU. Jeden z nejhlasitějších zastánců brexitu, Steve Baker, překvapil své okolí. Na nedělním sjezdu konzervativců totiž řekl, že on a další zastánci brexitu musí projevit „pokoru“ a přijmout odpovědnost za škody, které brexit způsobil vztahům mezi Británií a EU.
Baker byl ve vládě Liz Trussové jmenován ministrem pro Severní Irsko. Baker v této souvislosti uvedl, že využil státního pohřbu královny Alžběty II. na začátku tohoto měsíce, aby se osobně omluvil irským ministrům za zhoršení vzájemných vztahů.
Baker je tak prvním britským ministrem, který veřejně uznal, že brexit poškodil vztahy mezi Londýnem, Dublinem a Bruselem. (Benjamin Fox | EURACTIV.com)
OSLO
Norsko chce po vzoru Finska zakázat vstup ruským turistům. Norsko chce následovat finské kroky a omezit vstup ruským turistům do země. Oznámilo to norské ministerstvo spravedlnosti.
„V případě potřeby rychle uzavřeme hranice a změny mohou přijít v krátkém čase. V porovnání s Finskem přijelo do Norska málo lidí a situace je zde jiná,“ napsala v pátečním prohlášení ministryně spravedlnosti a připravenosti na mimořádné události Emilie Enger Mehlová.
Minulý týden Norsko také zrušilo dvoustrannou dohodu o zjednodušení vízového režimu s Ruskem, čímž se ruským občanům ztíží cesta k získání víz pro vstup do Norska. (Charles Szumski | EURACTIV.com)
SOFIE
V bulharských volbách zvítězil expremiér Borisov. Bulhaři šli za poslední rok již počtvrté k volbám. Tentokrát v nich podle odhadů zvítězil expremiér Bojko Borisov s 25,5 % hlasů. Zda se stane opět premiérem, však není vůbec jisté. Na druhém místě se totiž umístil jeho hlavní rival, strana „Pokračujeme ve změně“, s 19,9 %. Další příčku bere strana DPS zastupující tureckou menšinu.
Političtí analytici v zemi se shodují na tom, že z voleb zřejmě nevznikne žádná stabilní vláda. Mezi lídry kandidátek dvou nejsilnějších stran totiž panují ostré politické spory. Jediné, co je spojuje, je proevropský program.
Volební účast byla velmi nízká a pohybovala se kolem 35 %. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.