Pokud by se dodržovala prevence protipožárních opatření, nemuseli bychom mluvit o omezování bezzásahových zón, říká předseda lesnického think-tanku Příhoda

Podle současného zákona, ve kterém se objevuje termín zonace národních parků, je možné na územích provádět prevenci protipožárních rizik. „Domnívám se, že pokud by se tato zákonná ustanovení naplnila, tedy že by byla činěna protipožární opatření, nemuseli bychom se vůbec bavit o tom, zda nějak potřebujeme omezovat bezzásahové zóny,“ říká předseda think-tanku Czech Forest Jan Příhoda.

Čtěte také

Lesy se dají na velký požár připravit. Oheň může Českému Švýcarsku paradoxně pomoct, popisuje expert

Podle něj by kompromisní řešení měla hledat nejen správa národního parku, ale i zástupci hasičského záchranného sboru. Řešením by pak mohly být co nejmenší lidské zásahy do přirozených procesů s tím, že by však hasičům byla co nejvíce usnadněna práce s požárem.

Podle Michaela Hoška, prezidenta Evropské federace národních parků, je v debatě o požáru v Českém Švýcarsku mylně zmiňována bezzásahová zóna jako důvod vzniku rozsáhlého požáru. „Požár se rychleji šířil v těch částech parku, kde bylo o lesy pravidelně pečováno, než v oblastech, kde byly nějakou dobu ponechány přirozenému vývoji,“ vysvětluje Hošek.

Kapacity na zpracování napadených stromů

Krajina Českého Švýcarska, která má pískovcový charakter, má velkou tendenci vysychat. Současné klimatické podmínky se suchými obdobími během léta taky zásadně přispěly k požáru, který pravděpodobně vznikl lidskou rukou. Kromě toho národní park trpí, podobně jako jiné české lesní oblasti, napadením kůrovcem, který za sebou nechává suché stromy. Dřevo z nich bylo údajně ve velké míře ponecháno i v Českém Švýcarsku.

Na mnoha místech i v běžných hospodářských lesích dnes leží dřevo, a to i proto, že nejsou kapacity na jeho zpracování.
Michael Hošek

Důvodem byla podle Hoška kapacitní nezvladatelnost. „Na mnoha místech i v běžných hospodářských lesích dnes leží dřevo, a to i proto, že nejsou kapacity na jeho zpracování. Stejný problém měla i správa národního parku, ve kterém byly bohužel historicky vysázeny velmi nevhodné smrkové monokultury. Ty napadl kůrovec a všechny najednou uschly,“ popisuje Hošek.

Ostatních vlastníků lesů se na kapacity taky nikdo neptal.
Jan Příhoda

Další komplikací byla i nedostupnost některých území v rámci národního parku, a to například velmi úzkých soutěsek, které jsou skoro nepřístupné a dřevo z nich lze dostávat pouze pomocí vrtulníku nebo jinými finančně náročnými metodami.

Čtěte také

Obnova se bude na jednotlivých místech různit. Záleží na konkrétní lokalitě a reliéfu, říká ředitel NP České Švýcarsko

Podle Příhody však v Českém Švýcarsku nešlo jen o vytěžení veškerého dřeva, ale i o vytvoření protipožárních předělů.

„Ostatních vlastníků lesů se na kapacity taky nikdo neptal. Během kůrovcové kalamity dostávali vlastníci lesů od České inspekce životního prostředí pokuty za to, že nebyly schopni včas zpracovávat napadené dřevo, a to nehledě na dostupnost kapacit. V tomto ohledu bych tedy nečinil rozdíly mezi národním parkem a ostatními vlastníky lesů,“ dodává Příhoda.

Poslechněte si celé Pro a proti v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.