Roubenky, lomenice, žudro: výstava Papírová ves přiblíží venkovskou architekturu

Lomenice severočeských chalup, hrázděné statky na Chebsku, přikrčená roubená stavení na Valašsku – dnešní podoba těchto pokladů tradičního venkovského stavitelství je výsledkem dlouhodobého vývoje. Už od konce 19. století se jej snaží zachytit etnografové, architekti i umělci. Jejich práci představuje výstava Papírová ves, na které spolupracovali badatelé z Etnologického ústavu AV ČR, Národního muzea a ČVUT. Navštívit ji můžete v Národopisném muzeu Národního muzea v Praze.

Zájem o tradiční lidovou architekturu neustále roste. Poutá pozornost odborníků i laické veřejnosti. Dokládá to i výstava Papírová ves představující bohaté dokumentační sbírky, které dnes můžeme využít k poznání tradičního stavitelství i v kombinaci s nejmodernější počítačovou technikou. Návštěvníky zavede na venkov 17. až 19. století, a to prostřednictvím fotografií, plánů či kreseb. Mnohé ze zaznamenaných venkovských staveb jsou velmi unikátní a často i zničené.

„Výstava se zaměřuje především na staré i soudobé způsoby dokumentace lidových staveb v terénu. Od fotografování na skleněné desky a náčrtky do skicářů v 19. století až po laserové skenování v dnešní době,“ říká jeden z autorů, Jiří Woitsch z Etnologického ústavu AV ČR. Kromě desítek 2D vyobrazení si návštěvníci mohou prohlédnout také pět historických dřevěných modelů a dvě stavby zhotovené prostřednictvím 3D tisku. „Na naší výstavě je skvělé, že návštěvníci můžou porovnat modely lidového stavitelství, které vznikaly před sto a více lety ze dřeva a papíru, s těmi současnými vytvořenými pomocí 3D tisku,“ dodává autor.

 
Jiří Woitsch z Etnologického ústavu AV ČR je jedním z autorů výstavy.

V Papírové vsi lidé poznají různé typy tradiční venkovské architektury. Nechybí lomenice, tedy prkenné štíty severočeských chalup, k vidění je také výstavní dědina z Národopisné výstavy českoslovanské, dále pak roubenky z Valašska či žudro. „Pod tímto trochu tajemným termínem se skrývá klenutý přístavek používaný u vchodů lidových domů na Slovácku,“ vysvětluje Jiří Woitsch.

Rostoucí zájem o venkov
Jednou z motivací autorů výstavy je stoupající zájem veřejnosti o tradiční venkovskou architekturu. „Souvisí to s někdy trochu romantickým a naivním hledáním vlastních kořenů a jistot v rozbouřeném světě, ale i snahou žít v souladu s přírodou a takříkajíc jako za starých časů. Lidové stavitelství a zejména roubenky se stávají jakýmsi hmotným symbolem zájmu o venkov, lidové zvyky a tradice či folklor,“ říká Jiří Woitsch.

Výstava návštěvníky zavede na venkov 17. až 19. století, a to prostřednictvím fotografií, plánů či kreseb.

Papírová ves je prvním z velkých veřejných výstupů projektu VISKALIA (Virtuální skansen lidové architektury), který začal před třemi lety. Cílem je zdigitalizovat a zachránit co nejvíce dokumentů tradičních stavení. Badatelům se dosud podařilo shromáždit přibližně dvacet tisíc záznamů pomocí nichž na webových stránkách vytvoří virtuální skanzen. Nabídnou tak kvalitní, ale přístupné poučení o tradiční lidové architektuře v České republice na jednom místě. „Vybudovat reálné muzeum v přírodě by stálo zhruba miliardu korun, virtuální je výrazně levnější,“ dodává Jiří Woitsch.

Výstava vznikla ve spolupráci s Národním muzeem a Českým vysokým učením technickým v Praze, které poskytlo nejmodernější přístroje sloužící k dokumentaci staveb a modely lidové architektury sestavené 3D tiskem. Je přístupná až do 1. června 2023 v Národopisném muzeu Národního muzea v Kinského zahradě v Praze.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Papírová ves, L. Koreček, Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Krym jako křižovatka světů i ztracený ráj, nyní 10 let pod ruskou nadvládou
• Pohádky: bylo nebylo aneb od lechtivých příběhů k povídání pro děti
• Do češtiny přeložený cestopis z 10. století odkrývá málo známou minulost
• V Řecku si připadáte jako na horské dráze, říká Pavla Drápelová Gkantzios
• Vnímání času, vědomí a umělá inteligence. Co spojuje psychology a filozofy?
• Superhrdinové existovali ve vyprávění od nepaměti, říká Markéta Kulhánková
• Romský Atlantik: Jak žijí a jací jsou Romové v Brazílii, Angole a jinde?
• Zpěv a tanec vídeňských Čechů souvisejí i se vztahem ke kořenům, ukazuje kniha
• Jazykovědkyně Michaela Lišková zkoumá neologismy: Nová slova patří mladým
• Stěny Kateřinské jeskyně pokrývají pravěké kresby, co o nich vědci zjistili?