Komu udělit Nobelovku v době války? Odborníci poukazují na možné překvapivé řešení

Jana Václavíková Jana Václavíková
6. 10. 2022 13:51
Ani ne dva tisíce kilometrů od Osla, kde bude v pátek oznámen letošní držitel Nobelovy ceny míru, probíhá už skoro sedm měsíců válka mezi Ruskem a Ukrajinou. Invaze, kterou Kreml zahájil 24. února, by se mohla odrazit i na tom, kdo ocenění získá.
Zničený ruský tank na Ukrajině.
Zničený ruský tank na Ukrajině. | Foto: ČTK

Nobelův výbor před pátečním oznámením řeší situaci, kterou Evropa nepamatuje od druhé světové války. Tehdy se, stejně jako za první světové války, ocenění ani nepředávalo. Výjimkou byl pouze rok 1917, kdy Nobelova cena míru spojená s finanční odměnou putovala do rukou humanitární organizace Červený kříž.

Komise kvůli válce nemusí ocenění dát nikomu ani letos. Naposledy se tak stalo v roce 1972, kdy podle dobového článku v deníku New York Times nenašla pětičlenná komise žádného vhodného kandidáta. "Někteří lidé si myslí, že pokud by se letos cena vůbec nepředala, šlo by o nejsilnější prohlášení o stavu mezinárodních vztahů," řekl stanici France24 švédský profesor Peter Wallensteen.

Ředitel Institutu pro výzkum míru v Oslu Henrik Urdal se domnívá, že invaze na Ukrajinu se do cen promítne, ale ne tak, že by k udělení vůbec nedošlo. "Myslím si, že je pravděpodobné, že letos bude norský Nobelův výbor na válku na Ukrajině myslet," cituje ho agentura Reuters. A to i přesto, že nominace byly uzavřeny 31. ledna, tedy ještě před začátkem války. Další návrhy může totiž na svém prvním setkání jmenovat samotný výbor. K setkání došlo až po 24. únoru. 

Do letošních nominací, které jsou již tradičně tajné, se dostalo 343 osobností či organizací. Vítěz bude představen v pátek v 11 hodin dopoledne. K oficiálnímu slavnostnímu předání ceny pak dojde 10. prosince. 

Zelenskyj, Navalnyj nebo Cichanouská?

Podle odborníků mají největší šanci na získání ocenění Ukrajinci a organizace pomáhající ve válce. "Je velká šance, že cena půjde na podporu některé z institucí, která sbírá informace o válečných zločinech," myslí si Wallensteen. "Ocenění mohou být i Ukrajinci, kteří přináší informace nebo poskytují humanitární pomoc," shoduje se s ním Henrik Urdal.

Sázkové kanceláře dávají vysoké šance ukrajinskému anglickojazyčnému serveru Kyiv Independent, který přináší informace z války, dobrovolníkům pomáhajícím civilistům nebo ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Posledního jmenovaného však Urdal nefavorizuje. Komise, která výherce vybírá, si podle něj dává vždy pozor, aby nebyl oceněn politický vůdce, který je součástí ozbrojeného konfliktu. To podle něj platí i v případě Ukrajiny, přestože Kyjev válku nezačal a je obětí ruské agrese. Ocenění jsou zpravidla spíš ti, kdo pomohou boje ukončit. 

K ocenění Ukrajiny už veřejně vyzvali někteří europoslanci, včetně Češek Michaely Šojdrové (KDU-ČSL) a Dity Charanzové (ANO). "Pro Ukrajince by to signalizovalo, že děláme správnou věc, že jsme na správné cestě a že máme právo bojovat až do konce," popisuje pro Reuters 24letý učitel Ivan Bezdudnyj z Kyjeva. Šlo by o vůbec první Nobelovu cenu míru, kterou by někdo z Ukrajiny získal.

Laureáty by se mohli stát také lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská nebo vězněný Rus Alexej Navalnyj. "Oba byli kritičtí k ruským akcím na Ukrajině a oba jsou silnými zastánci demokracie a vystupují proti násilí ve svých vlastních zemích," míní ředitel Institutu pro výzkum míru v Oslu Henrik Urdal s tím, že nejlepší volbou by bylo, kdyby letošní cenu sdíleli. 

Už loni se laureátem Nobelovy ceny míru stal kritik ruského režimu, novinář a šéfredaktor opozičního deníku Novaja gazeta Dmitrij Muratov. Ten cenu za obranu svobody slovy získal spolu s filipínskou novinářkou Mariou Ressaovou. 

Cenu mohou získat také klimatičtí aktivisté

Komise by mohla ocenit také osobnosti zabývající se klimatickou změnou. Jako možné favority uvádí švédskou aktivistku Gretu Thunbergovou, která zažehla protesty mladých. Dan Smith ze Stockholmského mezinárodního institutu na výzkum míru odhaduje, že laureátem by se mohl stát britský přírodovědec David Attenborough, který téma ochrany přírody popularizuje od 50. let minulého století.

Cena by podle agentury Reuters mohla putovat i do rukou Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), Dětského fondu OSN (UNICEF), Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) nebo Světové zdravotnické organizace (WHO). 

Stejně jako v minulosti ale nemusí předpovědi vyjít - jména nominovaných jsou zveřejněna až po 50 letech a už dříve někteří vítězové byli i pro odborníky podle Reuters překvapením.

Video: Lidé v Rusku nechtějí slyšet pravdu, televize zvítězila nad ledničkou, říká Muratov

To, co říkají v televizi, je pravda, a co je v ledničce není důležité, starší generaci pravda nepřinesla štěstí, míní ruský novinář Dmitrij Muratov. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

Další zprávy