prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.: Civilizační nemoci a jejich účinná prevence
Vážíme si toho, že stálou autorkou a dlouholetou spolupracovnicí MEDUŇKY je vědkyně a badatelka
prof. Anna Strunecká. Pro aktuální říjnové číslo Meduňky, které je věnováno PREVENCI A LÉČBĚ CIVILIZAČNÍCH NEMOCÍ, připravila připravila rozsáhlý článek obsahující mnoho důležitých a nových informací. Prof. Strunecká píše velmi srozumitelně a tyto informace jsou určeny skutečně pro každého, kdo se chce něco dozvědět o tom, co dělat a naopak co nedělat pro své zdraví. Z článku vybíráme ukázku. V tématu říjnového čísla si však přečtete i další důležité články, např. od specialistky na tradiční čínskou medicínu MUDr. Ludmily Bendové, věnujeme se také veledůležitému tématu péče o prsa (Iveta Kučerová) atd. Říjnové číslo Meduňky je nyní v prodeji na všech obvyklých místech nebo též dostupné na emedunka.cz
Civilizační nemoci a jejich účinná prevence
Civilizační nemoci (CN) jsou neléčitelná, chronická onemocnění, za jejichž příčinu se považují prohřešky proti zdravému životnímu stylu. Do této skupiny obávaných nemocí patří diabetes 2. typu, hypertenze, ateroskleróza, infarkty myokardu, mozkové mrtvice, rakovina, obezita, Alzheimerova nemoc a další. Odhaduje se, že s větší či menší počáteční intenzitou postihují 10–20 % dospělých obyvatel bohatých zemí. Statistiky v USA uvádějí, že některou z CN trpí 40 % dětí, 50 % dospívajících, 60 % osob středního věku a 90 % seniorů. Oficiální medicína hledá jednu příčinu nemoci a jednotlivé CN jsou doménou specialistů.
Jde o nemoci, které se vyvíjejí nepozorovaně po dlouhá léta. Celostní medicína a alternativní přístupy ukazují, že některé patologické symptomy CN jsou stejné: záněty, poruchy metabolismu, oxidační stres, poruchy metylací, poruchy v metabolismu aminokyselin a hormonální dysregulace. Nabízejí naději, že diety, doplňky stravy a zdravý životní styl můžou kompenzovat většinu symptomů CN. V tomto článku chci ukázat, že společným jmenovatelem a příčinou CN je metabolický syndrom (MS). Přestože byl popsán již v šedesátých letech dvacátého století, WHO jej uznala a definovala teprve před několika lety.
Kritéria metabolického syndromu v ČR
Člověk trpí MS pokud má alespoň tři z uvedených kritérií:
- obvod pasu nad 88 cm u žen a nad 102 cm u mužů;
- krevní tlak vyšší než 140/85 mm Hg;
- celková hladina cholesterolu v séru 5,2 mmol/l;
- HDL-cholesterol: ženy nižší hodnoty než 1,3 mmol/l, muži pod 1 mmol/l;
- glykémie (hladina glukózy v periferní krvi) nalačno vyšší než 5,6 mmol/l;
- triglyceridy nad 1,7 mmol/l.
Kde se vzalo přesvědčení o škodlivosti cholesterolu?
Již na začátku minulého století vědci pozorovali, že onemocnění cév souvisí s poruchou ve struktuře jejich vnitřní stěny, kde se vytvářejí pláty s vysokým obsahem cholesterolu. Obsah cholesterolu byl asi 20krát vyšší než ve zdravých cévách. Vznikl pojem ateroskleróza (arterioskleróza). Ruští vědci v Petrohradě upozornili na možnou souvislost vzniku aterosklerotických změn s příjmem cholesterolu ve stravě. Nikolaj Aničkov v roce 1913 vyvolal aterosklerózu u králíků cholesterolovou dietou. Pro další polovinu století tak vědci nabídli jednoduchou představu o tom, že nadměrný příjem cholesterolu je spojený s nebezpečím vzniku aterosklerózy, která je příčinou stále stoupajícího počtů úmrtí. V historicky krátkém čase se medicínské propagandě podařilo vyvolat strach z cholesterolu a vytvořit éru posedlosti měřením hladiny cholesterolu. V případě vyšších hodnot celkového cholesterolu je pacientům doporučována strava s omezením jeho příjmu. Lidé se dostávají do stresu, protože lékaři jim nařizují dodržovat dietu na snižování cholesterolu, zejména s omezením spotřeby vajec a másla.
Cholesterol se do organismu dostává buď potravou a je vstřebáván v trávicím ústrojí, anebo je v těle syntetizován. Příjem cholesterolu potravou pochopitelně závisí na stravě. Extrémními příklady jsou lakto-ovo-vegetariáni, jejichž strava obsahuje pouze 60 mg cholesterolu na den, zatímco strava bohatá na cholesterol může poskytnout až 800 mg cholesterolu na den. Nejvíc cholesterolu vzniká v játrech, tenkém střevě a kůži. Uvádí se, že denně se v játrech vytvoří asi 500 mg cholesterolu. Biosyntéza a transport cholesterolu jsou v lidském těle velmi složitě a přísně regulovány. Cholesterol je z lidského těla odstraňován převážně žlučí a takto se z organismu za jeden den vyloučí asi jeden gram. Naopak velikou spotřebu cholesterolu mají játra, nadledviny a pohlavní žlázy, které vytvářejí steroidní sloučeniny.
Dlouhodobé praktické zkušenosti však ukazují, že ischemická choroba srdeční a infarkt myokardu se objevují i u pacientů, kteří měli dlouhodobě hladinu celkového cholesterolu pod doporučovaným limitem.
Výzkumu metabolismu cholesterolu v lidském těle byla věnována veliká pozornost zejména od druhé poloviny minulého století. O tom svědčí i to, že za nové poznatky ohledně cholesterolu bylo uděleno 13 Nobelových cen!
Na tomto studiu se podílelo mnoho dalších spolupracovníků a jejich objevy představují rozsáhlé kapitoly v moderních učebnicích. Pro pacienty je důležité, že na základě získaných poznatků se do medicíny zavedlo vyšetřování různých frakcí cholesterolu, známých jako HDL (high-density lipoproteins) a LDL (low-density lipoproteins). Zatímco frakce HDL (lidově označované jako „hodný“ cholesterol) nejsou spojované s rizikem vzniku aterosklerózy a cholesterol z cév naopak odstraňují, cholesterol obsažený ve frakcích LDL představuje riziko pro jeho ukládání cholesterolu v našich cévách.
Statiny
Strach z cholesterolu, který se podařilo zdravotnické osvětě vyvolat z obavy před onemocněním srdce a cév, vedl k masovému a úzkostlivému vyřazování nejenom másla, ale i vajec z jídelníčku. Avšak cholesterol je naprosto nezbytný a potřebný pro vytváření všech steroidních hormonů v lidském těle, pro výstavbu buněčných membrán a zejména pro vytváření a udržování nervových vláken. Uvážíme-li, že v mozku máme několik desítek kilometrů nervových vláken, pak je spotřeba cholesterolu značná. Steroidní hormony regulují metabolismus minerálů, vody a reakci organismu na stres. Z cholesterolu se v lidském těle vytvářejí také žlučové kyseliny, které pomáhají při trávení tuků. Spojování cholesterolu s infarktem myokardu a onemocněním cév v průběhu minulého století však v medicíně pevně zakotvilo.
Po velmi rozsáhlém testování se v roce 1982 objevily na trhu léky určené na snižování hladiny cholesterolu – statiny. Statiny s názvy jako simvastatin, pravastatin, fluvastatin, atorvastatin, rosuvastatin a pitavastatin se staly nejprodávanější skupinou léků, které užívají miliony lidí po celém světě. V USA je prý užívá na 25 milionů občanů. V roce 2006 vynesly světovým výrobcům 27,8 miliardy dolarů. Skvěle se jim daří také u nás. Užívá je už téměř milion Čechů a v žebříčku nejužívanějších léků suverénně vedou. Po dlouholetém sledování účinnosti této terapie však nastává vystřízlivění. Ukazuje se, že snižování cholesterolu zdravým lidem nepřináší výrazný užitek, spíše způsobuje nežádoucí problémy. Víc než na cholesterol dnes totiž lidé stůňou na léky proti němu. Některé statiny musely být staženy z trhu. Na stránkách Googlu najdeme 175 000 odkazů na práce o jejich nežádoucích účincích. Uvádějí je renomovaná pracoviště, jako je například klinika Mayo v USA.
Na škodlivé účinky statinů upozorňuje ve svých mnoha článcích například Barbara Golombová. Společně s Marcelou Evansovou provedly analýzu 900 prací jiných autorů, kterou publikoval American Journal of Cardiovascular Drugs. Ohroženy jsou především ženy a pacienti nad 65 let. Zejména jde o nevolnosti, průjmy nebo zácpy, bolesti svalů, poruchy činnosti jater, slinivky břišní, poruchy kognitivních schopností či sexuální dysfunkce. Tyto problémy jsou u starších pacientů užívajících statiny zpravidla připisovány stárnutí, ale způsobeny jsou zásahem do metabolismu cholesterolu, který tělo potřebuje pro zajištění mnoha důležitých funkcí.
Nový viník srdečně-cévních nemocí – homocystein
Jistý průlom do vžitých teorií o cholesterolu jako jednoznačném viníku srdečně-cévních (kardiovaskulárních) nemocí znamenala teorie, kterou přesvědčivě šířil dr. Kilmer McCully. Za hlavního viníka při tvorbě sklerotických plaků v cévách označil homocystein. Svoji knihu z r. 1967 nazval Homocysteinová revoluce. I když zpočátku vyvolávala teorie o homocysteinu mnoho pochybností, její platnost a pravdivost byla potvrzena stovkami dalších studií a publikací z nejrůznějších laboratoří a klinik. Homocystein je v současné době považován za jeden z hlavních ukazatelů rizika vzniku aterosklerózy a koronárního srdečního onemocnění. Poškozuje výstelku cév a působí zeslabení jejich stěn. Také zasahuje do srážení krve, což vede ke vzniku trombů a infarktů.
Homocystein vzniká z metioninu přijímaného potravou. Patologická situace nastane tehdy, když dojde k narušení rovnováhy mezi jeho syntézou a přeměnou na další aminokyseliny, což se nejčastěji děje v důsledku nadměrného příjmu potravin s metioninem a nedostatku kyseliny listové, vitaminů B6 a B12. Vysoký obsah metioninu se nachází v sezamu, v některých dalších semínkách, v mase a v rybách. Většina ovoce a zeleniny má metioninu velmi málo; poněkud více ho obsahují brambory a vařená kukuřice.
Měli bychom tedy se stejnou důsledností přijmout poznatky o nebezpečí homocysteinu a konzumovat vitaminy B6, B12 a kyselinu listovou. Jejich užívání považuji i za jednu ze svých rad, jak levně a účinně předcházet mnoha civilizačním nemocem (viz. www.strunecka.cz). Biochemické výzkumy a poznání procesů homocysteinového cyklu poskytují zdůvodnění, proč přípravek Trio vitaminů skupiny B funguje v prevenci velmi spolehlivě. Účinky byly ověřeny v mnoha klinických studiích.
Ačkoliv hladinu homocysteinu v krevní plazmě lze považovat za jeden z hlavních ukazatelů rizika vzniku aterosklerózy a infarktu a v pozdějším věku i demence, není u nás stanovení hrazeno žádnou zdravotní pojišťovnou. Moje rada proto zní, abyste do vyšetření hladiny homocysteinu investovali alespoň jednou za dva roky.
Oxid dusnatý
Jestlipak víte, že v regulaci stavu cévní výstelky, srážení krevních destiček a cévního napětí, má klíčovou regulační úlohu oxid dusnatý (NO), tedy jedovatý plyn, který je součástí výfukových plynů? Objev NO jako faktoru, který v lidském těle reguluje průsvit cév, patřil k velkým překvapením biologického výzkumu v druhé polovině minulého století. Svým účinkem na hladké svalstvo cév způsobuje jejich roztažení – vazodilataci. NO je však i důležitá signální molekula, která vzniká v buňkách vnitřní výstelky cév (v endotelu) a ovlivňuje funkce všech tělesných orgánů a buněk včetně plic, jater, ledvin, žaludku, genitálií a samozřejmě i srdce. Především má silné antioxidační účinky. K dalším klíčovým rolím NO patří jeho působení na zpomalování tvorby aterosklerotických plaků v cévách…
