Meziroční růst českého průmyslu v srpnu zrychlil, táhne ho větší výroba automobilového sektoru

„Vyšší tempo růstu průmyslové produkce v srpnu bylo ovlivněno zejména nízkou srovnávací základnou ve výrobě motorových vozidel. Pokud bychom od tohoto vlivu odhlédli, průmyslová produkce by podobně jako v minulých měsících vzrostla meziročně pouze mírně,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Výroba motorových vozidel se v srpnu meziročně zvýšila téměř o polovinu, zatímco před rokem se o více než čtvrtinu meziročně propadla.

Proti loňskému srpnu si o více než čtvrtinu polepšil kožedělný a farmaceutický průmysl. Přibližně o sedm procent se meziročně zvýšila výroba strojů a elektrických zařízení. Naopak o 15 procent se propadla produkce ve slévárenství a o více než deset procent klesla také výroba ostatních dopravních prostředků, chemických látek a v oděvním průmyslu.

V energeticky náročných odvětvích nastal pokles

Od začátku roku průmyslová výroba podle statistiků vzrostla souhrnně o 0,7 procenta, vývoj byl ale mezi odvětvími různorodý. „Ve výrobě strojů a zařízení a výrobě elektrických zařízení se zvýšení poptávky projevuje již delší dobu.

Pokles produkce naopak zaznamenáváme v některých energeticky náročných odvětvích, například ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství,“ konstatovala vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová. Vysoká tempa růstu či poklesu podle ní zaznamenala zejména odvětví, kde produkce obvykle více kolísá, což je například farmaceutický průmysl, respektive výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení.

Hodnota nových zakázek v srpnu meziročně vzrostla o 18,7 procenta, přičemž výrazněji, o 26,7 procenta, rostly tuzemské zakázky. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 14,9 procenta. Také nárůst nových zakázek ovlivnila loňská nízká srovnávací základna z automobilového průmyslu, doplnili statistici. 

Zahraniční obchod se propadl

Zahraniční obchod se zbožím skončil v srpnu schodkem 28,2 miliardy korun, meziročně jde o 400 milionů korun vyšší schodek. Obchodní bilance zůstává v minusu sedmý měsíc v řadě. Vývoz měl ale v srpnu meziročně poprvé po více než roce rychlejší tempo růstu než dovoz. 

Meziročně vzrostl export zboží z Česka o téměř 28 procent na 360,6 miliardy korun. Dovoz ve srovnání s loňským srpnem stoupl o 25,5 procenta na 388,8 miliardy korun. Meziměsíčně se vývoz po sezonním očištění zvýšil o 0,3 procenta a dovoz o 1,2 procenta.

„Po více než roce měl vývoz zboží meziročně rychlejší tempo růstu než dovoz. Přesto to nestačilo k tomu, aby obchodní bilance skončila kladným výsledkem. Loni v srpnu byla totiž hodnota vývozu nejnižší ze všech měsíců v roce,“ uvedla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová.

Saldo zahraničního obchodu v srpnu nepříznivě ovlivnil především rostoucí deficit obchodu s ropou a zemním plynem v důsledku zdražování těchto komodit na světových trzích. Meziročně byl o 15,9 miliardy korun vyšší. Dále se prohloubil také schodek obchodu s chemikáliemi a elektrickými zařízeními.

Naopak příznivý vliv měl na srpnovou bilanci vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly a elektřinou, a to o 12,4 miliardy, respektive o 10,8 miliardy korun. Deficit obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji se meziročně snížil o 3,8 miliardy korun.

Za prvních osm měsíců letošního roku vykázala obchodní bilance České republiky schodek 127,7 miliardy korun, zatímco ve stejném období loňského roku skončila přebytkem 36,7 miliardy korun. Od začátku roku vzrostl vývoz meziročně o 11,9 procenta, dovoz o 18,5 procenta.

„V letošním roce zahraniční obchod zůstává brzdou české ekonomiky. Očekáváme, že i v příštím roce skončí obchodní bilance v deficitu, navzdory zlepšování vývozu v některých položkách, zejména co se týče motorových vozidel,“ říká analytik UniCredit Bank Jiří Pour.

Analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht letos s výrazným navyšováním deficitu bilance zahraničního obchodu nepočítá, protože by současně mělo docházet ke zvolnění dynamiky dovozů spolu s předpokladem oslabení domácí poptávky. „Naše srpnová prognóza počítá s letošním deficitem zahraničního obchodu se zbožím na minus 221 miliard korun,“ dodal.

Stavební výroba zmírnila pokles

Stavební výroba v Česku v srpnu podle ČSÚ zmírnila meziroční pokles na 0,4 procenta. V červenci byla nižší o 2,7 procenta, předtím více než rok rostla. V pozemním stavitelství, tedy stavbách budov, se v srpnu ve srovnání se stejným měsícem minulého roku produkce o 0,1 procenta zvýšila, naopak v inženýrském stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, o 1,4 procenta klesla. Meziměsíčně byla stavební produkce o 1,4 procenta vyšší.

„Růst stavební produkce dále tlumí vysoké ceny stavebních prací i materiálů,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Produkce ve stavebnictví až do července 14 měsíců v řadě rostla. Letos od března už ale výroba postupně zpomalovala. Ještě v únoru meziroční růst dosahoval téměř 17 procent, kdežto v březnu už jen méně než devět procent.

V srpnu vydaly stavební úřady 7425 stavebních povolení, což bylo meziročně o 9,1 procenta méně. Orientační hodnota stavebních povolení klesla o 6,3 procenta na 38 miliard korun. „Loni v srpnu bylo ale povoleno větší množství velkých staveb. Po jejich odečtu by orientační hodnota meziročně rostla o 15 procent a růst by si zachovala i po zohlednění cenového vývoje,“ podotkla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby Petra Cuřínová.

Počet zahájených bytů v srpnu meziročně klesl o 12 procent na 4025 bytů. Naopak počet dokončených bytů proti loňskému srpnu vzrostl, a to o 60,9 procenta na 3639 bytů.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se v srpnu meziročně zvýšil o 0,2 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční mzda meziročně stoupla o 12,9 procenta.