Hlavní obsah

Co chybí českému fotbalu? Expert dává za vzor Džeka, Federera i svého syna

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Odchod na zahraniční angažmá znamená nejen splněný sen, ale také obrovský šok. Fotbalisté, kteří v tuzemsku vynikají, se musí smířit z tím, že za hranicemi nic podobného většinou platit nebude. Poznali to v minulosti třeba Pavel Kadeřábek nebo Vladimír Darida. „O kondici se nebavme, oba to byli jezdci. Ale jít z českého fotbalu do Německa, to je obrovský skok, jiná je práce v prostoru, je rychlejší, jste pod tlakem," vykládá v pořadu Přímák Jiří Saňák, asistent kouče v Sigmě Olomouc.

Co schází českému fotbalu, diskuse z pořadu Přímák, jehož hostem byl Jiří Saňák.Video: Sport.cz

 
Článek

Fanoušci pražské Sparty na Kadeřábka nejspíš dodnes vzpomínají. V Česku neměl konkurenci, byl geniální při hře dopředu a nadprůměrný směrem dozadu. „Platil za takové monstrum a v Německu najednou zjistil, že realita je jinde," vzpomíná Radek Šilhan, moderátor O2 TV ve stejném pořadu Sport.cz.

Saňák upozorňuje, že je třeba soustředit se na detaily. Není přihrávka jako přihrávka a střela jako střela. „Dočetl jsem se, že trenér Priske učí ve Spartě hráče přihrávat na správnou nohu. Říká se tomu komunikace přihrávkou. Tou spoluhráči říkám, co by měl udělat. Když mu dám míč blíž soupeři, měl by hrát na jeden dotek, pokud mu dám míč dál, měl by hrát do prostoru. Tohle všechno jsou důležité detaily," líčí trenér týmu z Hané, který má zkušenosti i z mládežnického fotbalu, kde slavil úspěchy.

Sparta? Jako když alkoholik nebo gambler říká, že nepije a nehrajeVideo: Sport.cz

Pochopitelně je rozdíl i mezi zakončením. Střela může být pouhé plácnutí do míče, nebo cílení. „Trenéři mládeže by měli učit hráče. Je rozdíl, když chtějí jen trefit zařízení, nebo ránu umístit," pokračuje Saňák.

Proč se Leverkusen v bundeslize trápí a jak vše snáší supertalent Adam Hložek? Jiří Saňák diskutuje v Přímáku.Video: Sport.cz

Jako exemplární případ vypilované koncovky dává Šilhan Edina Džeka při utkání Ligy mistrů v Plzni. „Nikdy se mu nestane, že by pálil do pětadvacáté řady," smeká moderátor O2 TV. „Něco ho naučil pouliční fotbal v Bosně a pak měl i štěstí na trenéry, kteří ho přiměli k neustálému drilu a opakování. Nic dokonalejšího ještě nikdo nevymyslel, žádná tabletka to nenahradí," doplňuje Saňák a přidává i tenisový příklad, když tvrdí, že i Roger Federer piloval i na konci kariéry údery.

Moderátor fotbalového Přímáku pak z paměti na stejné téma vytáhl příhodu, kterou mu svěřil Vladimír Šmicer a týkala se působení v Liverpoolu pod koučem Benítezem. „Vláďa říkal, jak třicet minut nacvičovali přihrávky přímým nártem na pět, sedm metrů, vzpomínal, jak ho bolely kotníky," líčí Šilhan, kterého zajímalo, jak by na takovou věc reagoval třeba v Sigmě Olomouc.

Foto: Spada, ČTK/AP

Útočník Interu Milán Edin Džeko.

„My to děláme. Opakování je matka moudrosti, dělali jsme to i ve Spartě, Hráči to koušou těžko, ptají se, proč se máme učit přihrávky. Ale fotbal je vzdělání. Přísnost a důslednost bychom měli přenést do fotbalu," tvrdí Saňák. Sám by chtěl prý jednou fotbal přirovnat k hudební škole. A hned vysvětlí proč.

„Můj syn chodí jednou týdně na klarinet do lidové školy umění a pak ještě trénuje doma. Ve výsledku se naučí hrát. My trénujeme čtyřikrát týdně fotbal a stejně to třeba neumíme. Fotbal je prostě také vzdělání. Musíme začít efektivně trénovat," myslí si. „Každý z nás musí přispět k tomu detailu a pracovat na tom. Hrál jsem v Německu, trénoval jsem s Němcem. Vidím obrovský rozdíl v té důslednosti vzdělávat se. Pořád se snažíme něco trošku ohýbat, švejkovsky něco očůrat a ve výsledku máme problém.

Co dalšího zaznělo v pořadu Přímák?

Reklama