Sezonu zakončil ve velkém stylu. Ostatně tak, jak jsou od něj fanoušci zvyklí.
Na sobotní monumentální klasice Kolem Lombardie, posledním velkém závodě roku, hýřil spolu s týmem UAE Emirates aktivitou. Zaútočil a dvacet kilometrů před cílem roztrhl startovní pole.
Během strmého stoupání Civiglio mu stačil jen Španěl Enric Mas. Držel se ho sice statečně, dokonce zkoušel i nastoupit, jenže na čtyřiadvacetiletého Slovince si nepřišel.
Pogačar útok odrazil a na cílové čáře si Španěla vychutnal. Počkal si, až načne spurt, načež i on rozkmital rychlé nohy. „Už jsem byl pěkně unavený, ale když před sebou vidíte pásku, na bolest zapomenete a jdete do toho,“ povídal.
Po pravé straně Španěla se dostal před něj. Byl to rychlý proces, jasná záležitost.
NEJLEPŠÍ KONEC. Tadej Pogačar slaví vítězství v závodě Lombardie.
„Posledních padesát metrů jsem si už byl jistý, že vyhraju. Byl jsem ohromně šťastný. Monument, můj poslední závod sezony. Nelze si přát víc,“ smál se. „Bylo to důležité vítězství pro tým a zároveň odměna za jeho práci. Nejen v tomto závodě, ale v celé sezoně.“
Tadej zůstane Tadejem
Rok 2022 Pogačar končí s šestnácti vítězstvími na kontě. Má tituly z Kolem Emirátů, Tirrena-Adriatika a Kolem Slovinska. Slavil triumfy na worldtourových klasikách Strade Bianche a Kolem Lombardie a také při třech etapách Tour de France.
Sezona mu ale přinesla i poznání: Nejsem nepřemožitelný.
Na francouzské Grand Tour od něj fanoušci čekali třetí titul v řadě. Skutečně to zprvu vypadalo, že míří za vítězstvím. V dojezdech ukazoval nesmírnou sílu, do desátého dějství vévodil celkovému pořadí.
Jenže pak to přišlo.
Jedenáctá etapa, finiš na Col du Granon, na kterém v roce 1986 Francouz Bernard Hinault přišel o žlutý dres a šanci na šestý titul. A trápení si prožil i Pogačar.
Pogačar udolal v dramatickém závěru Mase a slaví na Lombardii vítězství |
Bylo to něco nového, nečekaného. Vždycky byl na Tour tak suverénní, jenže nyní nestačil na rivala Jonase Vingegaarda. V dalších dnech se ještě pokoušel prvenství přivlastnit zpět, jenže ne, nešlo to. Dán byl zkrátka silnější.
„Tour mě hodně naučila,“ ohlíží se Slovinec. „Byla pro mě novou zkušeností a příležitostí, abych zjistil, v čem se ještě můžu zlepšit. Třeba v etapě na Col du Granon jsem byl zprvu moc aktivní. Chtěl jsem stíhat každého, jenže jsem na to doplatil. Chyb ale bylo samozřejmě víc.“
Do dalších let se z nich chce proto poučit. Ale že by nějak měnil svůj útočný styl?
Ne, tak daleko zajít nechce. Pořád chce bavit – sebe i fanoušky.
 |
„Tadej bude pořád Tadejem. Pořád je nejlepším cyklistou na světě,“ říkal pro server Cyclingnews Mauro Gianetti, ředitel UAE Emirates. „V každém závodě, do kterého nastoupí, bude chtít zvítězit. Je to součástí jeho osobnosti. Naší prací je, abychom ho ukočírovali a dlouhodobě řídili.“
A podobně přemýšlí i někdejší šampion Tour Bradley Wiggins: „Až porážka vás pořádně zocelí. Vrátí se silnější, zkušenější a určitě se s ním v následujících letech musí počítat.“
Konečně dvě Grand Tour?
Sobotní Lombardie byla Pogačarovým posledním závodem sezony. „Můžu teď za ní udělat čáru a vyhlížet rok 2023. Teď si ale užiju volno, zasloužím si ho,“ líčil.
První den odpočinku strávil sledováním premiérového gravelového mistrovství světa v italském Venetu. V civilním oblečení stál u hrazení, podepisoval se příznivcům, fotil se s nimi.
Následně sledoval triumf domácího Gianniho Vermeersche a vykládal: „Dnes jsem tu zatím jako sportovní fanoušek, ale jednou bych i já chtěl bojovat o tenhle duhový dres. S gravelem zatím nemám moc zkušeností, ale mám rád horská kola i cyklokros, což nejsou vzdálené disciplíny. Třeba pro něj najdeme místo v mém kalendáři už v příští sezoně.“
Co ho čeká v dalším roce, je v tuto chvíli pochopitelně dost nejisté. Dá se očekávat, že bude toužit po odvetě na Tour de France.
V letošní sezoně si poprvé vyzkoušel kostky a po Flandrech líčil, jak si je zamiloval. „Ano,“ bez váhání odpověděl belgickým televizím, jestli se vrátí.
A co ještě do kalendáře zařadit jednu Grand Tour?
„JEN“ V BÍLE. Tadej Pogačar během letošní Tour de France.
Dva třítýdenní etapové závody v jedné sezoně dosud neabsolvoval. Poslední tři roky jel Tour, předtím jednou Vueltu. Už delší dobu ale o pokusu o double mluví, a kdyby letos ve Francii dopadl lépe a zbylo mu více sil, zřejmě by španělskou šichtu absolvoval už letos.
Tak příště?
Anebo v roce 2023 absolvuje premiéru na Giru, kam ho dlouhodobě láká jeho šéf Mauro Vegni?
Reálněji se jeví spíš první možnost. „Nejprve chci kombo Tour-Vuelta,“ tvrdil Pogačar na začátku letošní sezony. „Potom můžeme přemýšlet o Giru a Tour. Tahle kombinace je totiž těžší, riskantnější. Navíc jsem stále mladý a nevím, co se mnou dvě Grand Tour udělají.“
Na to jsou zvědaví snad všichni.
