ROZHOVOR: Nakladatel Jiří Fiedor o souborném vydání Vokna

Právě dnes 12. října si připomínáme Mezinárodní den samizdatu. Ten má v českých podmínkách dlouholetou tradici, a tak není divu, že právě odtud vzešla v roce 2016 myšlenka, aby se tento den každoročně jako Mezinárodní den samizdatu připomínal. Jedním z jeho iniciátorů byl také František Čuňas Stárek, dlouholetý vydavatel samizdatového časopisu Vokno. A právě u příležitosti jeho letošního životního jubilea se rozhodlo nakladatelství Pulchra přijít se souborným vydáním všech samizdatových čísel Vokna. Na podrobnosti celého projektu jsme se zeptali šéfa nakladatelství Jiřího Fiedora:

Jak se stalo, že vydáte všechna samizdatová Vokna?

O knižním vydání samizdatových časopisů Vokno jsme s Františkem Stárkem mluvili už několik let, ale naše, respektive mé úvahy, zůstávaly spíše v teoretické rovině. Přece jen je to projekt náročný a hlavně nákladný. Kladl jsem si otázky, zda vydání Vokna má smysl, jestli to ještě někoho zajímá, potom jak celý projekt edičně koncipovat, zda nevydat jen faksimile, nebo texty přepsat a doplnit teoretickými statěmi, které by časopis z různých pohledů interpretovaly a současnému čtenáři přiblížily. Také jsem si říkal, že knižně už vyšla Tvář i Sešity, a to nebyly samizdaty. Dělal jsem si takový osobní průzkum, a i když mě třeba někteří literární historici od tohoto záměru zrazovali, před třemi lety jsem se definitivně rozhodl a požádal Ministerstvo kultury ČR a Státní fond kultury o grant. Žádosti byly posouzeny kladně, takže jsme tu káru rozpohybovali a začali připravovat prvních pět čísel.

Proč až 33 let po roce 1989?

Starší lidé, dejme tomu kategorie 55+, se zájmem o undergroundovou kulturu většinou samizdatový originál znali, ale nové knižní vydání může oslovit generaci dnešních třicátníků. I z tohoto úhlu pohledu lze na tu časovou mezeru nahlížet. Přece jen témata svobodné, nekomerční kultury, jimiž je časopis naplněn, jsou stále platná a inspirující.

V době nesvobody vyšlo celkem 15 čísel časopisu Vokno. Jak bude vámi jejich souborné vydání koncipováno?

S Františkem jsme se dohodli, že těch patnáct čísel vydáme ve třech svazcích. Ono se to vlastně tak trochu samo nabízelo. V prvním svazku vyjde prvních pět čísel plus torzo šestého. První čísla měla odlišnou obálku, něž čísla od sedmičky do patnáctky, která vznikala po návratu Čuňase z vězení. To už bylo vždy velké bílé okno na černém podkladě s podtitulem Časopis pro druhou a jinou kulturu. Grafické ztvárnění vymyslel Franta právě ve vězení, podtitul pak Ivan Jirous. Druhý svazek budou tvořit čísla sedm až deset a třetí svazek jedenáctka až patnáctka.

Obálky prvních pěti čísel časopisu Vokno plus jejich vydavatel František Stárek Čuňas ve své „standardní vizáži“ z konce sedmdesátých let minuléhbo století (foto archiv FSČ)

Šesté číslo nikdy nevyšlo, ještě v rukopisech ho zabavila a nejspíš zcela zničila Státní bezpečnost. V jaké podobě tedy šestku přiblížíte?

Šestka sice nikdy nevyšla, ačkoliv byla z velké části připravena, několik textů se ale zachovalo. Třeba nikdy nepublikovaný článek Ivana Jirouse. Fragmenty čísla budou součástí prvního svazku, nejvíce ji pak přiblíží Čuňasův text, v němž popisuje koncepci, zaměření a obsah tohoto čísla.

Dodržíte formát původního Vokna, anebo bude mít kniha jiné uspořádání?

Knižní formát bude totožný s formátem samizdatu, stránkování a ilustrace budou také stejné, dokonce jsme našli i font písma, který připomíná psací stroj, rovněž sazba je takzvaně na prapor (psací stroj totiž neuměl psát do bloku). Opravili jsme jen pravopisné chyby a překlepy. V případě faktických chyb jsme postupovali tak, že jsme je v textu opravili a původní znění jsme uvedli v poznámce pod čarou.

Současné mladé generaci je problém někdy vysvětlit, proč něco dříve nešlo, bylo zakázané, často i trestané vězením apod. Počítáte, že existenci samizdatového Vokna v knize uvedete i do potřebných souvislostí s náležitým vysvětlením?

Doplňující text může do jisté míry posloužit k objasnění, dovysvětlení určitého problému, ale nejsem si jist, zda pochybující nebo tápající člověk nalezne odpovědi v jednom článku. Nicméně, jako jakýsi úvod ke čtení samizdatového časopisu Vokno tvoří hned pět textů. Franta Stárek popisuje, jak časopis vznikal, připomene všechny následné souvislosti spojené s ediční přípravou, výrobou, distribucí až po perzekuci ze strany státní moci. Martin Machovec píše o Voknu z perspektivy literárního historika, grafický designér Karel Haloun se zamýšlí nad grafickou úpravou, sociolog Zdeněk Nešpor zase hodnotí Vokno jako otevřený informační kanál, který má na určitý okruh lidí konkrétní sociální vliv, a nakonec Petr Placák srovnává historický vývoj a odlišnosti dvou zásadních undergroundových periodik – Vokna a Revolver Revue.

V jakém časovém rozpětí počítáte, že samizdatová čísla časopisu Vokno vyjdou?

Počátkem prosince by měla vyjít první kniha. Pak bychom byli rádi, kdyby se nám přibližně za rok a půl podařilo vydat druhý svazek a za stejnou dobu svazek poslední, třetí. Takže od nynějška do tří, čtyř let by mělo být na světě kompletní samizdatové Vokno v knižní podobě.

Vokno vycházelo ještě do půlky devadesátých let. Máte v plánu vydat časem souborně i ta zbývající?

Zatím o vydávání polistopadových čísel neuvažujeme, přestože v nich najdeme mnoho skvělých článků a grafická úprava je také výborná. Ale, jak se říká, nikdy neříkej nikdy. Situace se může změnit a třeba i tato čísla jednou svázaná v knížce vyjdou.